100 vědců do škol (8.3. 2019)

Zlepšit přístup ke vědě na našich středních školách je cílem nového projektu Ústavu informatiky (ÚI) AV ČR, nazvaného „100 vědců do středních škol“. Jde o nový projekt, který středoškolským studentkám, studentům a pedagogům umožňuje dotýkat se vědy a komunikovat s vědci, kteří na něco význačného přišli, něco význačného objevili, sestrojili nebo něco význačného napsali. Srozumitelně vysvětlovat, navrhovat projekty a diskutovat s nimi bude v každé Intenzivní škole 10 vědců o současné vědě a nosných vědeckých tématech. 

Do projektu se zapojila také Alena Sumová s přednáškou "Hodiny v našem těle a jak je správně seřídit" v rámci semináře Biologické inspirace informatiky, který proběhne ve dnech 7. -  8. 3. 2019 v Praze.

Více na www.100vedcu.cz. 

Martina Doubková obdržela Cenu Wernera von Siemense (1.3. 2019)

Martina Doubková z oddělení Biomateriály a tkáňové inženýrství získala cenu za nejlepší diplomovou práci. V ní se zabývala možnostmi vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vyhlášení 21. Ceny Wernera von Siemense proběhlo ve čtvrtek 28. 2. 2019. 

V praxi se tyto implantáty např. v podobě dlahy připevňují přímo na povrch kosti při nápravě komplikovaných zlomenin, nebo se vkládají do nitra kosti při ukotvení umělých náhrad kloubů, které byly poškozeny v důsledku zranění či choroby. Vzájemný kontakt kostních buněk a implantátu je zásadním způsobem ovlivňován chemickými a fyzikálními vlastnostmi použitého materiálu. Martina Doubková se snažila objasnit, jak se chovají kostní buňky při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla povrchovou úpravou pomocí metody plazmové elektrolytické oxidace vytvořena oxidická vrstva.Výsledný implantát by se dal využít v praxi například v podobě dlahy pro fixaci zlomeniny, hřebu nebo zajišťovacího šroubu.

Více informací

Týden mozku 2019 (20.2. 2019)

21. ročník festivalu o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu a mozku v neurovědách uskuteční od 11. do 17. března 2019. 

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998. 21. ročník festivalu proběhne 11.–17. března 2019. S přednáškami vystoupí přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. O víkendu na ně naváže doprovodný interaktivní program v podobě workshopů a dalších aktivit. Festival je určen pro zvídavé studenty, rodiče s dětmi i širokou veřejnost.

Již poněkolikáte se do akce zapojuje i Fyziologický ústav AV ČR, který připravil následující aktivity:

Jak se mění náš mozek po narození: Jak se staví mozek (11. 3. 2019)

Doc. PharmDr. Hana Kubová, DrSc. 

MEMORY PARK (11. 3. 2019)

Interaktivní workshop

Glutamátové receptory ve zdraví a nemoci (11. 3. 2019)

Prof. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc. 

Mozek, neurony, a chování – anebo vesmír v naší hlavě (13. 3. 2019)

Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D. 

Mechanismy vzniku bolesti (15. 3. 2019)

MUDr. Jiří Paleček, CSc.  

Další informace, rezervace a úplný program: www.tydenmozku.cz.

SUMMER COURSE FOR MEDICAL STUDENTS (19.2. 2019)

The one-week summer course on Advances in Selected Areas of Biomedicine for Students of Medical Faculties will be held in July 8-12, 2019.

The course will focus on acquiring new knowledge and practical experience with biomedical research. The aim is to increase the qualification of graduates of medical faculties of the Charles University in Prague in the field of biomedical research and to increase their interest in postgraduate education.

The course will take place in three Prague institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic (Institute of Physiology, Institute of Molecular Genetics and Institute of Organic Chemistry and Biochemistry) and will have both theoretical (lectures) and practical part (demonstrations).

The course is primarily, but not exclusively, intended for 1st and 2nd year students, it will be in English and its capacity is limited to 20 participants. Deadline for application is May 31. Applicants will be selected on a first come, first-serve basis. During the course, students will be provided accommodation and boarding.

The course is included in the program of the 2nd Faculty of Medicine within the project of the Ministry of Education, Youth and Sports entitled "Increasing the quality of education at Charles University and its relevance to the needs of abor market". Reg. No. CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002362

PRELIMINARY PROGRAM

APPLICATION

Střevní mikrobiom ovlivňuje expresi genů účastnících se stresové odpovědi u chronicky stresovaných myší a jejich chování (11.2. 2019)

Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu.

Slizniční povrchy i trávicí systém savců jsou přirozeně osazeny mikroorganismy, které se souhrnně označují jako mikrobiom. Podstatnou část mikrobiomu tvoří bakterie, z nichž některé produkují celou řadu chemických látek, například hormony, či některé neuropřenašeče, jejichž pomocí mohou komunikovat s hostitelem, jak lokálně, tak i na úrovni celého organismu. Narušení střevního mikrobiomu je popsáno v souvislosti s řadou imunitních a neuropsychiatrických onemocnění. Jedním z případů, kdy dochází k narušení rovnováhy mezi hostitelským organismem a mikrobiomem je stres.

Stresová reakce směřuje k zachování homeostázi organismu čelícího nebezpečí aktivací celé řady mechanismů. Mezi nejdůležitější patří aktivace sympatoadrenálního systému a osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny (HPA). Krátkodobý stres není ze své podstaty škodlivý. Problém nastává v případech, kdy je stres příliš častý, nebo je zvýšena individuální citlivost organismu.

Pro studium vlivu mikrobiomu na organismus jsou využívány myši chované ve sterilních podmínkách, které mikrobiální osazení postrádají. Je známo, že absence mikrobiomu mění chování zvířat a může změnit odpověď na akutní stres. Ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR jsme se zaměřili na vliv chronického psychosociálního stresu v nepřítomnosti mikrobiomu. Naše výsledky ukázaly, že absence mikrobiomu ovlivňuje chování myší v sociálním konfliktu (obr. 1). Zároveň absence mikrobiomu ovlivňuje expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi v nadledvině (obr. 2), lokální parakrinní signalizaci v tlustém střevu a expresi cytokinů v mesenteriálních lymfatických uzlinách a tlustém střevu. Tato práce přispívá k pochopení mechanismů vzájemné komunikace mezi střevním mikrobiomem a mozkem hostitele, zejména ve vztahu k regulaci stresové odpovědi při chronickém stresu.

Obr. 1.Čas strávený v jednotlivých složkách defenzivního chování (vzpřímená pozice (upright posture), freezing, útěk (escape/flight)) a celkový čas strávený defenzivním chováním (total defensive behavior) při sociálním konfliktu u konvenčních (SPF) a bezmikrobních (GF) myší. Data jsou uvedena jako průměry ± SEM; *P < 0.05,

Obr. 2. Exprese genů kódujících enzymy syntézy steroidů, biogeneze katecholaminů a metabolismu glukokortikoidů v nadledvině v odpovědi na psychosociální stres u konvenčních (SPF) a bezmikrobních (GF) myší. MC2R, melanokortinový receptor 2 (receptor pro ACTH); StAR, steroidogenic acute regulatory protein (protein regulující akutní streoidogenezi); Cyp11a1, cholesterol side-chain cleavage enzyme (enzym katalyzující odštěpení postranního řetězce cholesterolu); TH, tyrosin hydroxyláza; PNMT, phenylethanolamin N-methyltransferáza; 11HSD1 and 11HSD2, 11b-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 and typu 2. Data jsou uvedena jako průměry ± SEM; *P < 0.05, **P < 0.01, ***P < 0.001.

Vodička, Martin - Ergang, Peter - Hrnčíř, Tomáš - Mikulecká, Anna - Kvapilová, Pavlína - Vagnerová, Karla - Šestáková, Blanka - Fajstová, Alena - Hermanová, Petra - Hudcovic, Tomáš - Kozáková, Hana - Pácha, Jiří: Microbiota affects the expression of genes involved in HPA axis regulation and local metabolism of glucocorticoids in chronic psychosocial stress. Brain Behavior and Immunity. Roč. 73, Oct 2018 (2018), s. 615-624. ISSN 0889-1591, IF: 6.306, 2017.