PHD PROGRAMME 2019 - CALL FOR APPLICATION (24.1. 2019)

The applícant must complete an on-line application form. More details  

The perspectíve PhD candidates will be contacted by the end of Apríl 2019

Ondřej Kuda získal Prémii Lumina quaeruntur (18.1. 2019)

Akademie věd ČR rozjíždí velkorysý program dotací pro úspěšné vědce a vědkyně mladší a střední generace s mezinárodními zkušenostmi. Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let. Akademie věd představila program i jeho prvních šest laureátů na slavnostním ceremoniálu na Národní třídě ve čtvrtek 17. ledna.

Prvními nositeli stipendia je šest vědců z různorodých oborů, přičemž šanci mají i zahraniční vědci, kteří působí v rámci Akademie věd ČR. Mezi oceněnými je i Ondřej Kuda, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který úzce souvisí s výzkumem cukrovky 2. typu.

Úplná zpráva

Sladění mateřských cirkadiánních hodin s hodinami jejich potomků může pomoci předcházet vzniku srdeční choroby (9.1. 2019)

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zjistili, že péče poskytovaná matkou může mít vliv na cirkadiánní hodiny a zdraví potomků po narození. Mateřská péče může upravit chod cirkadiánních hodin u potomků a tím zabránit rozvoji závažných chorob souvisejících s životním stylem, jako jsou srdeční onemocnění.

Tělo má vnitřní cirkadiánní hodiny, které řídí režim spánku a bdění během 24 hodin, a které jsou důležité pro správné seřízení mnoha procesů v našem těle podle denní doby, tj. podle světelného režimu. Poruchy těchto mechanismů mohou vést ke špatnému zdravotnímu stavu, jako jsou srdeční a metabolická onemocněná a řada dalších chorob.

Vztah mezi matkou a potomstvem je velmi důležitý pro zdraví jedince později v dospělosti. Jedná se o první studii, která poskytla přesvědčivý důkaz, že cirkadiánní chování matky může pozitivně ovlivnit pravděpodobnost vzniku onemocnění u potomků. Poskytnutí lepší mateřské péče nejen výrazně snížilo abnormality v cirkadiánním systému, ale také vedlo k nižší pravděpodobnosti rozvoje srdečních chorob.

Studie byla provedena na dvou kmenech laboratorních potkanů, které se odlišovaly kvalitou mateřské péče a nastavením jejich cirkadiánních hodin vzhledem k vnějšímu cyklu dne a noci. Účinek mateřské péče poskytnuté genetickou matkou byl srovnáván s vlivem péče poskytnuté náhradní matkou. Mláďata buď měla pozměněný cirkadiánní systém a byla geneticky předurčena k rozvoji nemoci v dospělosti, anebo byla zdravými kontrolami.

Vědci testovali vliv mateřské péče na hodiny mláďat před a po odstavu a následně v dospělosti, kdy u potomků sledovali její vliv na pohybovou aktivitu, srdeční frekvenci a krevní tlak. Správná mateřská péče poskytovaná mláďatům, která byla geneticky predisponována k rozvoji onemocnění, vedla ke zlepšení funkce jejich cirkadiánních hodin a zabránila nárůstu srdeční frekvence v dospělosti.

Tyto výsledky poukazují na skutečnou možnost snížit abnormality cirkadiánních hodin u potomků, a tím omezit rozvoj závažných onemocnění. Budoucí výzkum bude zaměřen na podrobnější pochopení toho, jak narušený cirkadiánní systém přispívá k progresi onemocnění. Tento výzkum může pomoci pochopit podstatu závažných onemocnění souvisejících s životním stylem u lidí žijících v moderní společnosti.

Olejníková, Lucie - Polidarová, Lenka - Behuliak, Michal - Sládek, Martin - Sumová, Alena: Circadian alignment in a foster mother improves the offspring's pathological phenotype.  Journal of Physiology. Roč. 596, č. 23 (2018), s. 5757-5775. ISSN 0022-3751, IF: 4.540, 2017.

Fyziologický ústav zažádal o udělení HR Award (8.1. 2019)

Fyziologický ústav AV ČR přijal principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro nábor výzkumných pracovníků a zahájil proces implementace HRS4R. Ústav provedl GAP analýzu HR prostředí a připravil akční plán založený na analýze. Analýza GAP, akční plán a veškeré podpůrné dokumenty byly předloženy ke kontrole Evropskou komisí 7. prosinec 2018, byly formálně přijaty a jsou v současné době v procesu věcného hodnocení.

Tchajwanskou delegaci zaujalo téma biomateriálů a tkáňového inženýrství (5.12. 2018)

Akademie věd ČR navázala spolupraci s vědeckými pracovišti na Tchaj-wanu v roce 2017, kdy bylo podepsáno memorandum s Průmyslově-technologickým výzkumným institutem (Industrial Technology Research Institute – ITRI). Úkolem nové platformy je podpořit konkrétní spolupráce mezi ústavy Akademie věd ČR a ITRI.

Ve dnech 19. až 21. listopadu 2018 proběhla návštěva tchajwanské delegace v Akademii věd ČR, kdy se mj. také uskutečnil seminář, kterému předcházela exkurze do výzkumných center ELI Beamlines v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci. V rámci semináře vystoupila také Markéta Bačáková, která představila výzkum biomateriálů a tkáňového inženýrství a využití strukturní biologie při navrhování nových léčiv. Tato témata tchajwanskou delegaci velmi zaujala a obě strany se shodly na tématech, jež by rády dále rozpracovaly do konkrétních projektů. Celá zpráva

Prezentace FGÚ na Týdnu vědy a techniky 2018 (13.11. 2018)

V minulém týdnu proběhl Týden vědy a techniky 2018, kde se ústav veřejnosti prezentoval svým stánkem. Stánek FGÚ se svými rozšířenými aktivitami se setkal s velkým ohlasem návštěvníků. Zároveň se ústav prezentoval i třemi přednáškami Petr Ježek: Významný patent: Přípravek pro léčbu rakoviny světlem; J. Kopecký: Tuková tkáň, obezita a omega-3 mastné kyseliny a J. Zicha: Prof. MUDr. Jiří Křeček, DrSc. (1923–2014) – Vývoj jedince spojenou s promítáním historického dokumentu Generace.

Antioxidanty a jejich možné uplatnění u lidí s epilepsií (12.11. 2018)

Úloha oxidativního stresu (který vzniká nadměrnou tvorbou nebo nedostatečným odstraňováním volných radikálů) byla prokázána při vzniku mnoha různých onemocnění.

Tým pracovníků Fyziologického ústavu se dlouhodobě věnuje studiu oxidativního stresu v průběhu vzniku epilepsie. Pracovníci zjistili, že k oxidativnímu stresu a k narušení funkce mitochondrií (buněčných organel, které hrají významnou roli v buněčném metabolizmu) dochází u mláďat laboratorního potkana nejen v akutní fázi epileptických záchvatů, ale že přetrvávají i dlouhou dobu po ukončení záchvatů, t.j.v období epileptogeneze (process, kdy dochází v mozku k celé řadě změn - metabolických, strukturálních, ve spojeních atd. - vedoucích postupně k přeměně normálního mozku na epileptický). Pracovníci Fyziologického ústavu zjistili, že podání resveratrolu (látky obsažené v hroznech a jiných přírodních produktech) má značný protekční účinek, který byl patrný jako úplné zabránění vzniku nebo významné snížení ukazatelů oxidativního stresu i poškození mitochondrií. Význam tohoto objevu autoři spatřují především v možném uplatnění v klinické praxi u pacientů. Výsledky totiž nasvědčují tomu, že látky s antioxidativními účinky (napří. resveratrol), podané spolu s dosavadními antiepileptiky, by mohly zvýšit účinnost léčby epilepsie u lidí, případně zabránit rozvoji získané epilepsie u pacientů po prodělaném epileptogením podnětu (např. poškození mozku po mozkové mrtvici nebo po traumatu). Status epilepticus (SE) byl vyvolán u 12-denních mláďat laboratorního potkana podáním Li-pilokarpinu.

Obr. 1A,B.

Ilustruje produkci superoxidových radikálů (O2.-) v různých strukturách mozku (CA1, CA3-pole hipokampu; DG-gyrus dentatus; CX-mozková kůra; Thal-thalamus): A) 1 týden po ukončení akutní fáze SE,  B) 1 měsíc po ukončení akutní fáze SE. Fluorescence oxidačních produktů hydroethidia (odrážející tvorbu O2.-) byla hodnocena mikroskopicky (>600 nm). Podání resveratrolu (RSV) zabránilo zcela zvýšené produkci O2.- (1-týdenní interval, Fig.1A) nebo signifikantně snížilo tvorbu v CA1 oblasti (1-měsíční interval, Fig. 1B).

Obr.2.

Ilustruje výraznou inhibici mitochondriálního komplexu I v různých časových intervalech po ukončení akutní fáze SE. Podání RSV vedlo k signifikantnímu snížení inhibice.

Folbergrová, Jaroslava – Ješina, Pavel – Kubová, Hana – Otáhal, Jakub: Effect of Resveratrol on Oxidative Stress and Mitochondrial Dysfunction in Immature Brain during Epileptogenesis. Molecular Neurobiology, Roč.55, č.9 (2018), s. 7512-7522 ISSN 0893-7648 IF: 5.076, rok: 2017, DOI:10.1007/s12035-018-0924-0

Tomáš Čajka mezi TOP 40 nejlepšími vědci světa do 40 let (9.11. 2018)

Tomáš Čajka z Oddělení metabolomiky byl zařazen mezi čtyřicet nejlepších vědců do čtyřiceti let v oboru analytické chemie. Žebříček čtyřiceti nejúspěšnějších vědců byl publikován v říjnovém čísle časopisu The Analytical Scientist. Gratulujeme! Úplná zpráva.

Fyziologický ústav patří k nejúspěšnějším žadatelům v projektu výzkumné spolupráce s USA (2.11. 2018)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo výsledky veřejné soutěže VES18USA v programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji INTER-EXCELLENCE, podprogramu INTER-ACTION se zahájením řešení projektů v roce 2019. V soutěži bude podpořeno 46 projektů celkovou částkou 310 421 000 Kč. Nejúspěšnějšími žadateli byly Univerzita Karlova s šesti a Fyziologický ústav AV ČR se třemi podpořenými projekty. S 23 projekty uspěly ústavy Akademie věd ČR, 20 projektů budou realizovat vysoké školy a 3 projekty připadají na ostatní veřejné výzkumné instituce. Podrobné výsledky naleznete zde.

„Původní předpoklad byl 250 milionů. Vysoký počet kvalitních projektů byl pádným argumentem pro to, abychom alokaci navýšili o dalších 60 milionů. Opravdu vysoký zájem i kvalita projektů je o to více potěšující i vzhledem ke skutečnosti, že Spojené státy americké patří mezi klíčové strategické partnery České republiky v bilaterální výzkumné spolupráci,“ uvedl k vyhlášení výsledků pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček s tím, že k navýšení budou mj. využity i nároky z nespotřebovaných výdajů na výzkum a vývoj resortu. Cílem soutěže je podpora spolupráce českých výzkumných pracovišť a jejich partnerských pracovišť v USA podle Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědecko-technické spolupráci ze dne 2. května 2008. Prostředky pokrývají náklady českého účastníka projektu. V USA neexistuje centrální zdroj financování česko-americké spolupráce. Partner si musí zajistit financování americké části spolupráce na projektu buď z prostředků vlastní instituce, příslušné grantové agentury, nebo z prostředků soukromých agentur/jiných zdrojů.

Barbora Heřmanovská zvítězila na Studentské vědecké konferenci lékařských fakult (24.10. 2018)

Barbora Heřmanovská z oddělení Molekulární neurobiologie získala první cenu v Preklinické a teoretické sekci na Studentské vědecké konferenci lékařských fakult České a Slovenské republiky za svůj výzkum na téma "In vivo model fokální kortikální dysplazie na podkladě somatické mutace v mTOR signální kaskádě - nová cesta k pochopení mechanismů epileptogeneze".