Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) patří v České krepublice k původním druhům pavouků. V poslední době se ve sdělovacích prostředcích opakovaně objevily zprávy o jejím bolestivém kousnutí a jedovatosti. Až do konce minulého století byl druh u nás považován za velmi vzácný, od počátku 21. stol. do současnosti však zaznamenáváme expanzi a bohaté nálezy. Článek podává informaci o výskytu, šíření a ekologii tohoto pavouka v České republice. Popisuje také několik případů kousnutí a příznaky, které kousnutí vyvolává.
The Yellow Sack Spider (Cheiracanthium punctorium) is a well-known species native to the Czech Republic. Several reports of its painful bite have gained much publicity. The species was considered to be very rare until the end of the 20th century. We provide information on the distribution, spread and ecology of this spider in the Czech Republic. Several cases of biting and its subsequent symptoms are described, and the toxicity of the spider is discussed.
-
Dospělý samec zápřednice jedovaté (Cheiracanthium punctorium). Na posledním článku makadel (pedipalp) je u dospělých samců přítomen kopulační orgán umožňující přenos spermatéky (bulbus). Najdeme na něm různé struktury – znaky významné pro určení druhu. Foto P. Macháň
-
U dospělého samce jsou chelicery (kusadla) výrazně prodlouženy s výstražným aposematickým zbarvením. Samci aktivně vyhledávají zámotky samic, proto se často zatoulají i do okolí lidských sídel a obydlí. Foto P. Macháň
-
Detail přední části hlavohrudi s viditelným uspořádáním očí. Chelicery mají černou špičku bazálního článku, na němž bývají přítomny drobné zoubky využívané při zpracování potravy. Foto P. Macháň
-
Dospělá samice na roztrženém zámotku ve výhrůžném postavení. Lze si povšimnout silně sklerotizovaných chelicer připravených k útoku. Právě v těchto momentech může snadno dojít ke kousnutí. Základní články směřují kolmo k podkladu. Koncové drápky míří špičkami k sobě a umožňují uchopit kořist jako do kleští. Foto O. Košulič
-
Na snímku dospělá samice s mohutným zadečkem naplněným vajíčky po vyjmutí z jejího zapředeného úkrytu. V této fázi se samice ukrývají v zámotku, který téměř neopouštějí (období od poloviny července do konce srpna). Foto O. Košulič
-
Rozšíření zápřednice jedovaté do r. 2000 podle Katalogu pavouků České republiky (Buchar a Růžička 2002) – černé body; rozšíření tohoto druhu v letech 2001–11 červeně. Na mapě je patrná expanze v termofytiku České republiky, kde se pavouk šíří na příhodná stanoviště, na nichž dosahuje vysoké početnosti. Orig. J. Dolanský
-
Zámotek zápřednice jedovaté vytvořený v květenství třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Tuto trávu si zápřednice vybírají nejčastěji, mnohdy ale dochází také k osídlování dalších vhodných rostlin (lipnice – Poa, ovsíky – Arrhenatherum, miříkovité – Apiaceae atd.). Foto J. Niedobová
-
Ideální biotop zápřednice jedovaté. Na těchto svazích nad terasami vinic nedaleko Mutěnic na Hodonínsku byl zjištěn velmi hojný výskyt druhu a v červenci zde rovněž došlo ke kousnutí dospělým samcem (blíže v textu). Foto O. Košulič
-
Dospělá samice po vyjmutí ze zámotku. S příchodem prvních podzimních mrazů samice ve svém zámotku hynou. Mladá generace zámotek opouští a hledá vhodné úkryty pro přezimování. Foto P. Macháň
-
Následky kousnutí samicí zápřednice jedovaté po 18 hodinách. V této fázi byl otok asi největší, bolest již však ustupovala a přecházela do slabšího svědění a mravenčení v místě kousnutí. Foto J. Korba
-
Následky kousnutí samcem zápřednice ostruhové (Cheiracanthium effosum) po pěti hodinách. Na místě vpichu se vytvořil menší zarudlý otok, který silně svěděl a pálil. Foto J. Korba