Německý výzkumný ledoborec Polarstern, který se právě probíjí zamrzlým Weddellovým mořem k Antarktickému poloostrovu, má na palubě i českou vědkyni. Mladá molekulární a evoluční bioložka Olga Flegontova z českobudějovického Biologického centra AV ČR míří s pětačtyřicetičlennou mezinárodní expedicí k šelfovému ledovci Larsen C, od nějž se v červenci 2017 odlomil kus ledu a odhalil tak pruh oceánu, který se pod ním skrýval více než sto tisíc let. Vědcům se díky tomu nabízí jedinečná příležitost získat odpovědi na otázky ohledně evoluce mořského života a jeho reakce na prudkou změnu podmínek.

První pokus prozkoumat čerstvě odkryté mořské dno proběhl již před rokem, tehdy však pětimetrová vrstva ledu přinutila britskou loď James Clark Ross k předčasnému návratu. Letos vypadají podmínky příznivěji, poněvadž led, který loňskou výpravu zastavil, se momentálně sune mimo Weddellovo moře, píše se v článku časopisu Nature, který novou expedici se zájmem sleduje.

Deník z plavby

Německý ledoborec vyrazil 18. února z chilského přístavu Punta Arena. V Drakeově průlivu, kterým loď proplouvala dva dny, zastihla expedici silná bouře. „Během těchto dvou dnů jsme viděli šestimetrové vlny, ale členové posádky říkali, že jsou na Drakeův průliv docela malé, protože v této oblasti mohou dosahovat až dvaceti metrů,“ píše Olga Flegontova ve svém reportu z lodi. Nejsilnější zážitky má zatím ze čtvrtého dne plavby. „Dopluli jsme k Antarktidě a propluli mezi Ostrovem krále Jiřího a Sloním ostrovem a mezi cípem Antarktického poloostrova a ostrovem Bransfield. Ten den jsme viděli všechno: první ledovce, hory Antarktidy, tučňáky, tuleně i velryby a k večeru jsme se zasekli v ledu nedaleko ostrova Rosamel,“ popisuje bioložka.

K ledovci Larsen C zbývá lodi ještě 300 kilometrů. Překonávat je bude ještě několik dní, jelikož původní rychlost plavby 425 kilometrů za den se v ledu snížila na 30 až 70 kilometrů denně. Ledoborci pomáhá helikoptéra, která sleduje led na trase a naviguje loď do míst, kde je led tenčí. „Hodně času trávíme tím, že se díváme z můstku nebo venkovní paluby (s teplotou vzduchu kolem -10 °C), jak loď rozlamuje led. Někdy jede docela svižně rychlostí pěti uzlů, ale jindy se zasekne na několik hodin,“ líčí své zkušenosti Olga Flegontova.

Funkce prvoků v mořském ekosystému

Zatímco si loď doslova razí cestu vpřed, pracovat mohou jen dva vědecké týmy, a sice ty, které zkoumají hydroakustiku a mořský led. Ostatní výzkumníci včetně české vědkyně si musejí počkat, až Polarstern dorazí do studijní oblasti u ledovce Larsen C. Olga Flegontova bude odebírat vzorky mořských prvoků, na něž se českobudějovická laboratoř soustředí.

„Zkoumáme diplonemy, což je jedna z nejrozšířenějších a druhově nejbohatších skupin prvoků v mořském planktonu. Dosud byla tato skupina pro vědu téměř neznámá, ale postupně odhalujeme, že hraje v oceánu klíčovou roli,“ říká Aleš Horák, vedoucí Laboratoře environmentální genomiky při Biologickém centru AV ČR. „Olga stráví na moři téměř dva měsíce. Ze vzorků chceme zjistit, jaké diplonemy tam žijí a jakou mají funkci v ekosystému,“ dodává Horák.

Související články:

Čeští biologové odhalují klíčové hráče oceánů

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Olga Flegontova