100 vědců do škol (8.3. 2019)

Zlepšit přístup ke vědě na našich středních školách je cílem nového projektu Ústavu informatiky (ÚI) AV ČR, nazvaného „100 vědců do středních škol“. Jde o nový projekt, který středoškolským studentkám, studentům a pedagogům umožňuje dotýkat se vědy a komunikovat s vědci, kteří na něco význačného přišli, něco význačného objevili, sestrojili nebo něco význačného napsali. Srozumitelně vysvětlovat, navrhovat projekty a diskutovat s nimi bude v každé Intenzivní škole 10 vědců o současné vědě a nosných vědeckých tématech. 

Do projektu se zapojila také Alena Sumová s přednáškou "Hodiny v našem těle a jak je správně seřídit" v rámci semináře Biologické inspirace informatiky, který proběhne ve dnech 7. -  8. 3. 2019 v Praze.

Více na www.100vedcu.cz. 

Martina Doubková obdržela Cenu Wernera von Siemense (1.3. 2019)

Martina Doubková z oddělení Biomateriály a tkáňové inženýrství získala cenu za nejlepší diplomovou práci. V ní se zabývala možnostmi vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vyhlášení 21. Ceny Wernera von Siemense proběhlo ve čtvrtek 28. 2. 2019. 

V praxi se tyto implantáty např. v podobě dlahy připevňují přímo na povrch kosti při nápravě komplikovaných zlomenin, nebo se vkládají do nitra kosti při ukotvení umělých náhrad kloubů, které byly poškozeny v důsledku zranění či choroby. Vzájemný kontakt kostních buněk a implantátu je zásadním způsobem ovlivňován chemickými a fyzikálními vlastnostmi použitého materiálu. Martina Doubková se snažila objasnit, jak se chovají kostní buňky při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla povrchovou úpravou pomocí metody plazmové elektrolytické oxidace vytvořena oxidická vrstva.Výsledný implantát by se dal využít v praxi například v podobě dlahy pro fixaci zlomeniny, hřebu nebo zajišťovacího šroubu.

Více informací

Týden mozku 2019 (20.2. 2019)

21. ročník festivalu o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu a mozku v neurovědách uskuteční od 11. do 17. března 2019. 

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998. 21. ročník festivalu proběhne 11.–17. března 2019. S přednáškami vystoupí přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. O víkendu na ně naváže doprovodný interaktivní program v podobě workshopů a dalších aktivit. Festival je určen pro zvídavé studenty, rodiče s dětmi i širokou veřejnost.

Již poněkolikáte se do akce zapojuje i Fyziologický ústav AV ČR, který připravil následující aktivity:

Jak se mění náš mozek po narození: Jak se staví mozek (11. 3. 2019)

Doc. PharmDr. Hana Kubová, DrSc. 

MEMORY PARK (11. 3. 2019)

Interaktivní workshop

Glutamátové receptory ve zdraví a nemoci (11. 3. 2019)

Prof. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc. 

Mozek, neurony, a chování – anebo vesmír v naší hlavě (13. 3. 2019)

Prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D. 

Mechanismy vzniku bolesti (15. 3. 2019)

MUDr. Jiří Paleček, CSc.  

Další informace, rezervace a úplný program: www.tydenmozku.cz.

SUMMER COURSE FOR MEDICAL STUDENTS (19.2. 2019)

The one-week summer course on Advances in Selected Areas of Biomedicine for Students of Medical Faculties will be held in July 8-12, 2019.

The course will focus on acquiring new knowledge and practical experience with biomedical research. The aim is to increase the qualification of graduates of medical faculties of the Charles University in Prague in the field of biomedical research and to increase their interest in postgraduate education.

The course will take place in three Prague institutes of the Academy of Sciences of the Czech Republic (Institute of Physiology, Institute of Molecular Genetics and Institute of Organic Chemistry and Biochemistry) and will have both theoretical (lectures) and practical part (demonstrations).

The course is primarily, but not exclusively, intended for 1st and 2nd year students, it will be in English and its capacity is limited to 20 participants. Deadline for application is May 31. Applicants will be selected on a first come, first-serve basis. During the course, students will be provided accommodation and boarding.

The course is included in the program of the 2nd Faculty of Medicine within the project of the Ministry of Education, Youth and Sports entitled "Increasing the quality of education at Charles University and its relevance to the needs of abor market". Reg. No. CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002362

PRELIMINARY PROGRAM

APPLICATION

The effect of gut microbiome on expression of genes involved in regulation of stress response in chronic stress (11.2. 2019)

The scientists from the Institutes of Physiology and Microbiology CAS have shown, that absence of gut microbiota leads to altered behavior in social conflict and changes of expression of genes involved in regulation of stress response in chronically stressed mice.

Mammals are naturally colonized by microorganisms, commonly referred as the microbiome. Substantial fraction of the microbiome represent bacteria. Some bacteria are capable of synthetizing chemical substances, such as hormones or neurotransmitters, and thus influence the host both on local and whole-organism level. Disruption of the microbiome is associated with several immune and neuropsychiatric disorders and stress may disrupt the balance between the host and the microbiome. When facing potential danger, stress response acts towards maintaining the homeostasis by activating variety of mechanisms such as sympatho-adrenal system or the hypothalamo-pituitary-adrenal (HPA) axis. Acute stress is generally not harmful, however when prolonged or poorly managed, it can lead to serious side effects.

For studying the effects of microbiome on the host the germ-free mice are used as animal model. It is known that microbiome alters the behavior and can alter humoral response to acute stress. In collaboration with our colleagues from the Institute of Microbiology CAS we have focused on the effects of chronic psychosocial stress in germ-free mice. Our results have shown that the absence of microbiome affects the murine behavior in social conflicts (Fig. 1) and modulates the expression of genes involved in regulation of stress response in adrenal gland (Fig. 2), local paracrine signalization in colon and expression of cytokines in mesentery lymph nodes and colon. This study contributes to understanding the crosstalk between microbiota and the host brain, especially during chronic stress.

Fig. 1. Time spent in individual defensive behavioral patterns (upright posture, freezing and escape/flight) and in total defensive behavior (B) of specific pathogen-free (SPF) and germ-free (GF) mice. Data are expressed as the means ± SEM; *P < 0.05.

Fig. 2. Responses of genes encoding adrenal steroidogenesis, catecholamine biogenesis and glucocorticoid metabolism following social defeat in specific pathogen-free (SPF) and germ-free (GF) mice. MC2R, melanocortin 2 receptor; StAR, steroidogenic acute regulatory protein; Cyp11a1, cholesterol side-chain cleavage enzyme; TH, tyrosine hydroxylase; PNMT, phenylethanolamine N-methyltransferase; 11HSD1 and 11HSD2, 11b-hydroxysteroid dehydrogenase type 1 and type 2. The data are expressed as the means ± SEM; *P < 0.05, **P < 0.01, ***P < 0.001.

Vodička, Martin - Ergang, Peter - Hrnčíř, Tomáš - Mikulecká, Anna - Kvapilová, Pavlína - Vagnerová, Karla - Šestáková, Blanka - Fajstová, Alena - Hermanová, Petra - Hudcovic, Tomáš - Kozáková, Hana - Pácha, Jiří: Microbiota affects the expression of genes involved in HPA axis regulation and local metabolism of glucocorticoids in chronic psychosocial stress. Brain Behavior and Immunity. Roč. 73, Oct 2018 (2018), s. 615-624. ISSN 0889-1591, IF: 6.306, 2017.