Nature Future, rostliny budoucnosti. Tak se jmenuje nová výstava v Galerii Věda a umění na Národní třídě, věnovaná vědcům, kteří svou prací doslova zachraňují lidstvo. Velkoformátové snímky švýcarského fotografa Maria del Curta připomínají jak odkaz ruského botanika N. I. Vavilova, tak současné úspěchy českých badatelů.

Získávání nových odrůd s mimořádnými vlastnostmi se neobejde bez znalosti dědičné informace jejich planých druhů. Proto je důležité uchovat je i pro budoucí generace. Jedním z prvních vědců, kteří přišli s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti, byl sovětský botanik a genetik N. I. Vavilov (1887–1943). Ve svém výzkumu se intenzivně zabýval vyhledáváním planých předchůdců plodin.

Strovky expedic a tragická smrt sovětského genetika

Odkaz Nikolaje Vavilova, který chtěl zabránit hladomoru a paradoxně jej to stálo život, je fascinující. Cestoval po celém světě a podnikl více než stovku expedic, na kterých sesbíral tisíce položek (zejména semen) nejrůznějších rostlin. Za svou vědeckou práci se v Sovětském svazu však dočkal jen perzekuce: v roce 1940 ho z politických důvodů zatkli a odsoudili na doživotí k nuceným pracem, důvodem bylo absurdní obvinění, že svými genetickými experimenty hladomor zavinil. Vyčerpaný Vavilov zemřel o tři roky později v sovětském souostroví gulag v saratovské oblasti. Jeho genetickou sbírku se nicméně podařilo uchovat, a to i navzdory dramatickým okolnostem a mnoha lidským obětem. Stala se pak základem světové genové banky (donedávna byla největší na světě), která je dnes součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Po stopách Vavilovových následovníků se vydal známý švýcarský fotograf Mario del Curto. Návštěvníci mohou na výstavě zhlédnout soubor velkoplošných fotografií, které del Curto pořídil v různých experimentálních stanicích Vavilovova institutu. Snímky zachycují zoufalou snahu zaměstnanců o udržení zakladatelova odkazu a dokumentují současný stav pracovišť, jejichž osud byl často velmi pohnutý.

Unikátní česká metoda

Za téměř sto let od doby, ve které žil Vavilov, udělala věda obrovský pokrok a podařilo se rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Na výzkumu se významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Světově uznávaný tým pod vedením rostlinného genetika Jaroslava Doležela vyvinul unikátní metodu čtení složité dědičné informace plodin. Laureát ceny Česká hlava Jaroslav Doležel je koordinátorem výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 a tento výzkum považuje za zásadní:  „Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění. Naše práce by nebyla možná bez genových bank, které toto bohatství uchovávají.“

Výstavu zahájila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Výstava nabízí bohatý doprovodný program v podobě interaktivních sobotních workshopů a aktivit pro celou rodinu, tematických komentovaných prohlídek či přednášek předních odborníků pro širokou veřejnost. Návštěvníci si budou moci přímo na výstavě vyzkoušet rozluštit genetický kód pomocí knižního modelu nebo si prohlédnout skutečné předchůdkyně pšenice a variabilitu semen uchovávaných v české Genové bance. Nebudou chybět ani živé ukázky rostlin.

Výstava Nature – Future: Rostliny budoucnosti je přístupná zdarma od 8. února do 12. dubna 2019 v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR, Národní třída 3, pondělí až sobota 10-18 hodin.

Na titulním snímku je švýcarský fotograf Mario del Curto

Související články:

Prostě se zjevil velikán. Žák Jana Patočky o tom, jak zachránili jeho rukopisy

Připravila: Radmila Trnková Lorencová, SSČ AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Reportáž: Studio OAT