Lithium (Li) patří k vyhledávaným surovinám pro moderní technologie. V rámci hospodaření s elektřinou z obnovitelných zdrojů a prosazovaným rozvojem elektromobility spotřeba Li na výrobu baterií v příštím desetiletí řádově vzroste. V rámci Evropy je Český masiv pozitivní geologickou anomálií a obsahuje zatím největší potenciální zdroje Li v zemích Evropské unie. S cílem podpořit teoretické poznání geologických procesů vedoucích ke vzniku akumulací lithia a vybavit mladé vědecké pracovníky informacemi potřebnými k vyhledávání a analýze lithných surovin, uspořádal Geologický ústav AVČR (GLU) Kurs geologie lithia pro pokročilé studenty. Kurs proběhl ve dnech 27. 8.–1.9. 2018 v Krušných horách za účasti 13 posluchačů z 9 zemí. Aktuální vědecké poznatky jim předávali čtyři přední specialisté z GLU, Masarykovy a Mendelovy university. Součástí kursu byla i exkurze do bývalých cínových dolů, dnes potenciálních zdrojů Li, u Krupky a Cínovce. Pořádání kursu bylo finančně podpořeno ze zdrojů AV pro mezinárodní spolupráci za přispění geologických firem TIMEX Zdice, s.r.o. a Geomet s.r.o. Brno.

Nedávno vyšlý článek v časopise Earth-Science Reviews (IF 7,051), na kterém se podíleli pracovníci našeho ústavu (Michal Filippi a Jiří Adamovič), prezentuje nově rozpoznanou zvětrávací formu nazvanou arkády. Arkády vznikají především na povrchu pískovce, ale i arkóz, žul a vulkanosedimentů, jako důsledek vzniku „tlakových stínů“ v okolí plošných diskontinuit (tj., mezivrstevních ploch, zlomů, apod.). Článek pomocí fyzikálního a numerického modelování dokládá, že se jedná o principiální projev zvětrávání granulárních hornin, který vysvětluje i jiné, již dlouho známé geomorfologické formy různých velikostí, jako jsou skalní sloupky, některé skalní převisy anebo římsy.

Pracovníci Geologického ústavu se již tradičně věnují kromě jiného i průzkumu a výzkumu krasových oblastí, a to nejen v České republice. Výsledky přinášejí jak objevy nových jeskyní, propastí a dalších krasových fenoménů, tak i pozoruhodné vědecké poznatky. Před několika dny probleskly médii dvě zajímavé zprávy dokumentující spolupráci našeho ústavu na speleologicko-geologických projektech. S jednou z nich je spojen významný objev nových velkých jeskyní, který byl uskutečněn ve střední Číně (více zde a zde). Druhou zprávou je spolupráce na výzkumu krkonošského podzemí (více zde a zde).

Dva vědečtí pracovníci, Jiří Bek a Jana Frojdová, se v listopadu 2017 zúčastnili výzkumu “Wudských Pompejí“. Odkrývání permského tropického pralesa bylo ozvláštněno mrazivými teplotami, které během výkopů dosahovaly -10˚C. Odměnou, za nelehké podmínky v mrazu, bylo nalezení různých druhů kapradin, přesliček, primitivních jehličnanů a také vzácných rodů Pterophyllum a Tingia. Bohaté nálezy rostlin byly našimi pracovníky studovány v depozitářích Čínské akademie věd v Nanjingu a nyní jsou detailně zpracovávány na našem oddělení.