Svět získá lepší odrůdy pšenice díky Olomouci, Maďarsku a Bruselu

   

Výzkum dědičné informace planých předchůdců pšenice, na němž se podílí olomoucké pracoviště našeho ústavu a maďarský vědec István Molnár, usnadní šlechtění odolnějších odrůd této plodiny.

Individuální vědecko-výzkumný pobyt maďarského vědce v České republice podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Projekt byl nyní vybrán mezi třicet nejzajímavějších, které se 27. září 2017 prezentovaly v Bruselu.

   

István Molnár z Agricultural Institute v Martonvásáru pracuje v České republice od letošního září díky grantu MSCA. Na olomouckém pracovišti našeho ústavu, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, bude bádat dva roky. V obrovské konkurenci tisíců projektů z celé Evropy získal vynikající hodnocení a obsadil jedno z prvních míst.

Doktor Molnár představil svůj výzkum 27. září 2017 na slavnostním večeru v Bruselu, na kterém se připomínala hned dvě výročí – dvacet let od založení MSCA a sto tisíc projektů podporujících individuální pracovní pobyty vědců v zahraničí.

   

Istvána Molnára to, že je jedním z vybraných, nesmírně potěšilo: „Jsem velmi rád a vážím si toho, že je hodnocení projektu tak dobré, že mě pozvali a dali mi možnost představit naši práci. Je to pro mě mimořádná zkušenost podělit se o naše téma nejen s jinými vědci, ale také s dalšími hosty a politiky.“

Stejný názor má i vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin profesor Jaroslav Doležel. Tento výzkum, nabízející řešení za pomoci nejnovějších metod genomiky, podle něj patří k evropské špičce: „Přišlo to jako blesk z čistého nebe, chvilku nám trvalo, než jsme si uvědomili, že je to pravda.“

„Jde o výjimečné ocenění výzkumu, který je na jedné straně založený na nejnovějších technikách molekulární biologie a na druhé straně je v něm poměrně důležitý komponent aplikovaného výzkumu, tedy přípravy šlechtitelských materiálů. A my všichni víme, jak důležitý je přenos výsledků vědeckého bádání do praxe.“

   

Doktor István Molnár před budovou Centra strukturní a funční genomiky rostlin.

   

Z Maďarska na Hanou

Olomoučtí vědci se snaží zjistit, které geny jsou zodpovědné za určité vlastnosti planě rostoucích předchůdců pšenice. S Istvánem Molnárem začali spolupracovat už před deseti lety. Společná práce se nyní díky evropské podpoře posouvá na jinou úroveň, jak říká profesor Doležel:

„Skvěle se doplňujeme, protože István Molnár se věnuje šlechtění a přípravě materiálů pro šlechtění, zatímco my zase vyvíjíme techniky pro analýzu dědičné informace. Je výborné, že nyní můžeme pracovat společně v jednom týmu, protože vznikají nové nápady a práce je efektivnější. Pro nás je navíc velkým přínosem i to, že se budou vyvíjet a inovovat i naše metody.“

S tím souhlasí také István Molnár, který svůj pobyt v Olomouci považuje za přelomový: „Možnost pracovat s olomouckými kolegy je pro mě velmi cenná a pro můj výzkum nezbytná. Studium genů divokých předchůdců obilí a jejich přenos do pšenice totiž pro mne byly dříve zdlouhavé a náročné.“

„V Maďarsku jsem využíval především tradiční metody křížení. Nyní mám k dispozici nejmodernější techniky, které mohou analyzovat tisíce vzorků. Celá práce je tak mnohem rychlejší, efektivnější a levnější.“

   

Pokusná pšenice pěstovaná v kultivační místnosti za kontrolovaných podmínek.

   

Šlechtitelé potřebují geny planě rostoucích předků pšenice

Získané výsledky poslouží nejenom vědcům, ale i šlechtitelům, pro které bude mít tento projekt praktický dopad v horizontu několika let. Dílčí poznatky lze však uplatnit velmi rychle. Například molekulární značky, pomocí nichž je možné identifikovat cizí DNA v rostlině, se mohou použít při křížení už v dalším roce.

Planě rostoucí druhy pšenice mají podle profesora Jaroslava Doležela unikátní vlastnosti, které šlechtěné rostliny ztratily: „V průběhu mnoha let šlechtitelé i pěstitelé pšenici ‚rozmazlovali‘. Jejich hlavním cílem byl co nejvyšší výnos a tak se stalo, že se poztrácely některé vlastnosti, jež se nezdály důležité. Pšenici jsme třeba hnojili, aby měla dost živin, nebo jsme ji bránili proti nemocem různými postřiky. V poslední době se ale ukazuje, že to není úplně ideální řešení.“

„Chceme více chránit životní prostředí. Proto se snažíme přispět ke šlechtění odrůd, které budou odolnější a jejichž pěstování bude vyžadovat méně chemikálií. Pokud měly plané druhy přežít, musely se o sebe umět postarat. Právě tyto vlastnosti chceme do pšenice vrátit zpět.“

   

Text: Radka Kvasničková, úpravy Jan Kolář