Program Týdne vědy a techniky AV ČR v Sociologickém ústavu

Naši návštěvníci se mohou zaregistrovat zdarma do knihovny v našem ústavu, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. Nabídneme také následující přednášky, jimiž se zejména žákům a žákyním středních škol, ale i jednotlivcům z řad veřejnosti, snažíme odpovědět na otázku, jaká je naše společnost a jaké si můžeme klást otázky. Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení: tiskove@soc.cas.cz, případně na telefonu 210 310 596. Přednášky probíhají na adrese Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Doprovodné akce naleznete níže.

V nabídce jsou následující přednášky:

Network society aneb jaký vliv mají na naší společnost komunikační technologie?

Martin Buchtík, 6. 11., čtvrtek, 9:00

Představíme několik klíčových změn společnosti, které mají přímou souvislost s rozvojem komunikačních technologií – zejména mobilní komunikace a Internetu. Jak se nám mění vkus, co se děje, když jsme na víc místech najednou, jak si vybíráme okruhy známých, proč se svěřujeme na internetu a mění se náš život v neutuchající karneval? 

Demografické změny ve střední Evropě a týká se nás to vůbec?

Renáta Mikešová, 6. 11., čtvrtek, 11:00

V celé střední Evropě dochází v posledních desetiletích k významným demografickým změnám. Dlouhou dobu se přitom hospodářství i systémy sociální podpory výhradně zaměřovali na růst, a to jak na růst zisku, tak na růst počtu obyvatel. Avšak v 21. století jsme dospěli do bodu, kdy již počet obyvatel neroste, tedy alespoň ne všude. Významně poklesl počet narozených dětí a zároveň se neustále prodlužuje délka života, což má za následek stárnutí společnosti a snižování počtu pracujících obyvatel. Tyto demografické změny ovlivňují život v mnoha obcích – zavírají se školy, protože se nevyplatí je provozovat pro malý počet žáků, malé obchody na vesnici se neuživí, ruší se autobusové či vlakové spoje atd. Okrajové a málo obydlené oblasti ve střední Evropě přicházejí o své obyvatele, zatímco hlavní metropolitní regiony a některá regionální centra jsou stále atraktivní a některé z nich i populačně rostou. Týká se to i Česka? Ano, zatím však můžeme pozorovat negativní demografické změny pouze v některých oblastech, avšak vzhledem k demografickým prognózám se to v budoucnu bude týkat většiny území. Je proto důležité se na tyto změny připravit a poučit se od zemí či regionů, které bojují s negativními důsledky demografických změn již nyní.

Veřejné mínění a jeho výzkum v době normalizace

Marie Dlouhá, Martin Vávra, 7. 11., pátek, 8:00

Výzkumy veřejného mínění byly prováděny i v období před rokem 1989. Poté, co komunistický režim v padesátých letech sociologii zlikvidoval, začali si někteří jeho činovníci uvědomovat potřebu zjišťovat, co si běžní lidé myslí a co dělají. Ve srovnání s dnešní dobou byl ovšem výzkum názorů veřejnosti jinak organizován a také se zaměřoval na odlišná témata. Výzkumy prováděné nejdůležitější institucí v této oblasti, Ústavem pro výzkum veřejného mínění, byly přísně kontrolovány orgány Komunistické strany – byla stanovována jejich témata, schvalovány závěrečné zprávy se závěry výzkumů. Výsledky nebyly ve většině případů zveřejňovány. Tyto výsledky se ovšem zachovaly do současnosti a stejně tak je možno zaznamenat svědectví řady lidí, kteří v UVVM pracovali. Díky tomu můžeme nahlédnout do myšlení obyvatel „Husákova Československa“ – jak těch, kteří odpovídali na otázky v dotaznících, tak i těch, kteří tyto dotazníky připravovali.

Proč je tak mnoho Čechů tak málo hrdých na české občanství?

Klára Plecitá, 7. 11., pátek, 12:00

Češi patří v Evropě mezi národy, které jsou málo hrdé na své občanství. Hrdost na občanství (národní hrdost), je v západní kultuře považována za pozitivní emoci založenou na úspěších a kvalitách jednotlivců a skupin, které patří k politické komunitě zvané národ. V posledních 25 letech vzniklo několik studií o národní hrdosti. Většina z nich se zaměřila na specifické zdroje národní hrdosti jako vliv státu ve světě, ekonomické výsledky, umění a literatura, či sport. Tyto studie však jen málo objasnily, proč jsou některé národy velmi hrdé (např. Irové) a jiné méně (např. Češi). Náš výzkum založený na mezinárodních datech EVS 2008 a ISSP 2013 ukazuje, jak národní hrdost závisí na politické podpoře (důvěra k institucím jako vláda, armáda či církev, nespokojenosti s vládou, nespokojenosti s demokracií), sociální důvěře, životní spokojenosti, etnickém a občanském nacionalismu, a zda jsou hrdější ženy nebo muži.

Jak se Češi dívají na předlistopadovou minulost?

Daniel Kunštát, 10. 11., pondělí, 10:15

Letos uplyne 25 let od zásadní společenské změny, která v naší zemi odstartovala „návrat do Evropy“, tedy k demokratickému politickému systému a svobodné ekonomice. Toto výročí je dobrou příležitostí zamyslet se - na základě nejnovějších sociologických výzkumů - nad celou řadou klíčových otázek: Jak se současná česká společnost s odstupem čtvrtstoletí dívá na „sametovou revoluci“? Jak hodnotí komunistických režim? Kteří lidé podléhají nostalgii po komunistických časech? Co Češi oceňují na předlistopadové éře? A co naopak hodnotí kriticky?

Network society aneb jaký vliv mají na naší společnost komunikační technologie?

Martin Buchtík, 10. 11., pondělí, 14:00

Představíme několik klíčových změn společnosti, které mají přímou souvislost s rozvojem komunikačních technologií – zejména mobilní komunikace a Internetu. Jak se nám mění vkus, co se děje, když jsme na víc místech najednou, jak si vybíráme okruhy známých, proč se svěřujeme na internetu a mění se náš život v neutuchající karneval? 

Jak se Češi dívají na předlistopadovou minulost?

Daniel Kunštát, 11. 11., úterý, 11:00

Letos uplyne 25 let od zásadní společenské změny, která v naší zemi odstartovala „návrat do Evropy“, tedy k demokratickému politickému systému a svobodné ekonomice. Toto výročí je dobrou příležitostí zamyslet se - na základě nejnovějších sociologických výzkumů - nad celou řadou klíčových otázek: Jak se současná česká společnost s odstupem čtvrtstoletí dívá na „sametovou revoluci“? Jak hodnotí komunistických režim? Kteří lidé podléhají nostalgii po komunistických časech? Co Češi oceňují na předlistopadové éře? A co naopak hodnotí kriticky?

Kdo se o nás postará, až zestárneme?

Radka Dudová, 12. 11., středa, 14:45

Informace, že česká populace stárne, je často slyšet z médií i z úst odborníků a politiků. Opakují se zprávy, že starých lidí přibývá (a dále bude přibývat), zatímco mladých ubývá; že v budoucnu nebude mít kdo důchodce živit a starat se o ně, až to nezvládnou sami; a že si máme raději na důchod sami spořit, jelikož důchodový systém již nebude fungovat. Co ale stárnutí populace skutečně obnáší? Je to opravdu taková hrozba, či v něm lze vidět i něco pozitivního? A neznamená stárnutí něco jiného pro muže a pro ženy? Přednáška se zaměří na problematiku stárnutí populace z pohledu důchodového systému a z pohledu péče o nesoběstačné seniory. Ukáže mimo jiné, proč ženy získávají nižší důchody nežli muži a proč jsou to ony, které se častěji než muži starají o své staré rodiče.

Politická kultura a aktivní občanství napříč hranicemi

Daniela Gawrecká, 13. 11., čtvrtek, 9:00

Přednáška představí interaktivní formou pojem politická kultura, o kterém se sice často mluví mezi odborníky i v médiích, ale jen málokdo přesně ví, co znamená. Posluchači se dozvědí, jak se na politickou kulturu dívají různí autoři a jaké jsou přístupy k jejímu studiu. Během přednášky budeme společně hledat odpovědi na otázky: Co ovlivňuje politickou kulturu? Jak se liší postoje k politice a formy politické angažovanosti napříč hranicemi? Jak mohou občané co nejefektivněji ovlivnit veřejné dění a proč by se o to měli pokoušet?

Demografické změny ve střední Evropě a týká se nás to vůbec?

Renáta Mikešová, 13. 11., čtvrtek, 15:00 

V celé střední Evropě dochází v posledních desetiletích k významným demografickým změnám. Dlouhou dobu se přitom hospodářství i systémy sociální podpory výhradně zaměřovali na růst, a to jak na růst zisku, tak na růst počtu obyvatel. Avšak v 21. století jsme dospěli do bodu, kdy již počet obyvatel neroste, tedy alespoň ne všude. Významně poklesl počet narozených dětí a zároveň se neustále prodlužuje délka života, což má za následek stárnutí společnosti a snižování počtu pracujících obyvatel. Tyto demografické změny ovlivňují život v mnoha obcích – zavírají se školy, protože se nevyplatí je provozovat pro malý počet žáků, malé obchody na vesnici se neuživí, ruší se autobusové či vlakové spoje atd. Okrajové a málo obydlené oblasti ve střední Evropě přicházejí o své obyvatele, zatímco hlavní metropolitní regiony a některá regionální centra jsou stále atraktivní a některé z nich i populačně rostou. Týká se to i Česka? Ano, zatím však můžeme pozorovat negativní demografické změny pouze v některých oblastech, avšak vzhledem k demografickým prognózám se to v budoucnu bude týkat většiny území. Je proto důležité se na tyto změny připravit a poučit se od zemí či regionů, které bojují s negativními důsledky demografických změn již nyní.

Nevěřící Češi v novém náboženském věku?

Zdeněk R. Nešpor, 13. 11., čtvrtek, 16:30

Současný svět docela určitě není sekularizovaný a náboženství má z celosvětového hlediska často větší význam než kdykoli dřív. V České republice a dalších evropských zemích se nicméně zdá, jakoby to neplatilo. Společnost je silně odcírkevněná a k (církevnímu) náboženství se většinou staví odmítavě, i když to ještě nemusí znamenat, že je také ateistická. Budeme se ptát, proč a jaké to má důsledky. Budeme rovněž zkoumat, co v těchto ohledech přinesou tzv. církevní restituce.

---

Další akce pořádané Sociologickým ústavem

4. 11., 19:00, Sametové centrum, Cihelná 4, Praha 1
ČSSR v tvrdých datech? Příklady z výzkumu
Podrobnosti zde.

5. 11., 9:30 - 12:00, Filozofická fakulta UK, Nám. Jana Palacha 1, Praha 1
Informační den ČSDA - Zdroje dat ve společenských vědách
Podrobnosti zde.

5. 11., 18:00, Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha 1
Film a televize sociologickýma očima
Irena Reifová: Kolektivní paměť a/politického vnímání normalizačních seriálů
Podrobnosti zde.

11. 11. 13:00, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost
25 let od Sametové revoluce – tisková konference
Podrobnosti zde.

12. 11. 18:00, Americké centrum Praha, Tržiště 13, Praha 1
Do penze bez vděku: důchody žen v České republice
Podrobnosti zde.

13. 11., 14:00, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1
Čtvrteční sociologický seminář
Radka Dudová: Péče o starší: kdo se stará, jak a proč?
Podrobnosti zde.