Křemíkové vakance jsou opticky aktivní centra v diamantu s úzkou luminiscenční čarou 738 nm, což je činí zajímavé z pohledu kvantové fotoniky a biosenzoriky. Nicméně extrakce světla z těchto center je limitována totálním odrazem. Nám se podařilo počítačovou simulací navrhnout a pak i připravit fotonické nanostruktury, tzv. 2D fotonické krystaly, které umožnily světlo z těchto vakancí nejen 14x zesílit, ale i usměrnit do požadovaného (kolmého) směru. Za tímto unikátním...
Nacházíte se
Významné výsledky vědecké činnosti v roce 2017
Při studiu vytváření hybridních sp2-sp3 uhlíkových kompozitních materiálů byl realizován růst diamantových tenkých vrstev (sp3 hybridizace) na porézní uhlíkovou pěnu (sp2 hybridizace) stimulovaný směsí nanodiamantových částic a polyvinylalkoholu (PVA). Pro přípravu vzorků byla použita chemická depozice z par plynné směsi CH4 + CO2 + H2 za nízkých tlaků s asistencí mikrovlnného plazmatu v...
V současné době jsou krystaly nedopovaného podvojného chloridu cesno-hafničitého (Cs2HfCl6) intenzivně studovány pro své příznivé scintilační vlastnosti. V této práci jsme studovali monokrystaly Cs2HfCl6 připravené v uzavřené křemenné ampuli vertikální Bridgmanovou metodou. Teplotní závislosti fotoluminiscenčních spekter a dosvitů byly měřeny v širokém teplotním rozmezí 8-500 K a aproximovány fenomenologickým modelem. Luminiscence spojená s...
S použitím epitaxe v kapalné fázi byly připraveny tenkovrstvé scintilátory na bázi multikomponentního granátu s kodopováním hořčíkem ((Ce0.01Lu0.27Gd0.74)3– xMgx(Ga2.48Al2.46)O12, x = 0 – 0.002 (0 – 700 at. ppm). V závislosti na koncentraci Mg byly studovány následující luminiscenční a scintilační charakteristiky: emisní a excitační spektra fotoluminiscence, radioluminiscenční spektra, fotoluminiscenční a scintilační...
Povrch zirkonových slitin jako konstrukčních materiálů pro jaderné reaktory chrání před korozními změnami polykrystalická diamantová vrstva. Povrch prvků ze zirkonových slitin je pokryt polykrystalickou diamantovou vrstvu (PCD) připravenou pomocí metody „chemical vapor deposition“ v mikrovlnném plasmatu. Dojde-li v havarijním stavu jaderného reaktoru k přehřátí systému, vznikne nová vrstva, která zhorší podmínky pro rozklad molekul vody, vysokoteplotní oxidaci a...
Rozsáhlé úsilí v boji s rakovinou v posledních pár dekádách vedlo k poklesu celkové úmrtnosti na rakovinu. Nicméně rakovina je stále hlavní příčinou úmrtí v České republice i po celém světě. V této studii demonstrujeme, že amino-funkcionalizované polystyrénové nanočástice spouštějí buněčnou smrt v linii hepatocelulárního karcinomu. Oddělili jsme molekulární mechanismus působení nanočástic na rakovinové buňky a použili jsme specificky funkcionalizované nanočástice jako...
Neznámý kvantový stav nelze bezchybně kopírovat. Na tomto základě fungují všechny kvantově kryptografické protokoly včetně schématu kvantových peněz navrženého Wiesnerem před téměř 50 lety. Kupodivu dodnes nebyl tento koncept experimentálně ověřen, což jsme učinili v této práci. Připravili jsme kvantovou bankovku zakódovanou do polarizačních stavů jednotlivých fotonů. Následně jsme se pokoušeli tuto bankovku padělat (kopírovat), přičemž jsme ověřovali bezpečnostní limity...
Vytváření struktur na povrchu materiálů v submikronovém či nanoměřítku je dnes významnou technologií pro mnoho oborů od elektroniky přes fotoniku až po boj proti padělání. Výzkumníkům v HiLASE se podařilo pomocí laserových impulzů vytvořit pravidelné struktury na povrchu vybraných kovů (Al, Ti, Cu, Mo, Au, ocel) výrazně kvalitněji a rychleji, než jak to bylo kdy možné. Obdobné struktury se poprvé podařilo vytvořit už v 60. letech minulého století s využitím...
Na prohřátou hustou látku (WDM) narazíme ve hvězdách či při inerciální fúzi a jedná se o stav hmoty na pomezí fyziky plazmatu a fyziky pevných látek, kde podstatnou roli hrají kolektivní procesy charakteristické pro silně vázané systémy. Měření optických vlastností patří k základním nástrojům umožňujícím pochopit složité procesy odehrávající se v hustém plazmatu. Tyto experimenty je však téměř nemožné provádět pomocí konvenčních laserů. Zásadní změna přišla až s nástupem...
Publikace popisuje možnost dosažení tvorby elektron-pozitronových párů v režimu kaskády, a to při interakci dvou protichůdných, úzce fokusovaných laserových impulsů s terčem. Pro dosažení intenzity laserového záření, která je potřebná pro vznik kaskády, je nezbytná fokusace laserového záření do ohniska, jehož velikost odpovídá vlnové délce použitého záření. Úzká fokusace je však spojena s výrazným působením ponderomotorické síly, která vytlačuje terč z ohniska, čímž...
Stránky
FZÚ v médiích
Akademie věd ČR, 1.3.2019.
Pracovníci Centra transferu...
IHNED.CZ, 25.2.2019.
Laserové centrum ELI Beamlines, které v...
Akademie věd ČR, 21.2.2019.
Britský ministr pro vědu Chris...