Činnost oddělení teorie má dlouhou tradici, spjatou např. se jmény Miroslava Červenky, Daniely Hodrové, Milana Jankoviče, Marie Kubínové nebo Vladimíra Macury. Jeho současná podoba vznikla k 1. 1. 2009 sloučením dvou týmů: oddělení poetiky textu, které se věnovalo rozsáhlému projektu Poetika literárního díla 20. století (2001–2005), a oddělení teorie prózy, které se zabývalo vývojem naratologie a jejím interpretačním využitím. Těžiště výzkumu se opírá o předchozí zaměření obou týmů za současné integrace dalších metod myšlení o literatuře a kultuře (zvl. intermedialita, gender studies). Součástí oddělení je i Versologický tým.
Činnost oddělení se realizuje především v těchto oblastech:
Teorie a diachronní poetika vyprávění, teorie fikčních světů
Poetiku vyprávění jako metodu zkoumání vývoje české prózy 19. století v současnosti aplikuje tým Alice Jedličkové v projektu Proměny narativních způsobů v české próze I. Šíři přístupů v teorii vyprávění představila kolektivní práce Four Studies of Narrative (2010). Naratologické kategorie perspektivy a časoprostoru rozpracovala mj. díky podnětům intermediálních studií A. Jedličková v monografii Zkušenost prostoru. Vyprávění a vizuální paralely (2010). B. Fořt zúročil své bádání v oblasti fikčních světů knihou Fikční světy české realistické prózy (2014). Připravil i kolektivní monografii věnovanou přínosu L. Doležela, Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy (2012), kam přispěla řada předních světových teoretiků (W. Schmid, T. Pavel, M.-L. Ryan, J. Pier atd.).
Teorie verše (teorie a dějiny českého verše, korpusová versologie, automatická analýza verše)
Blíže viz profil Versologického týmu a web www.versologie.cz.
Teorie médií a intermediální studia
Zkoumání literatury v kontextu jiných umění a teorii intermediality do poetologického bádání zavedly A. Jedličková a S. Fedrová. Výsledkem dlouhodobé spolupráce je mj. kolektivní monografie Intermediální poetika příběhu (2011), komentované vydání studie W. Wolfa Popis jako transmediální modus reprezentace (2013) a sborník z mezinárodního kolokvia O popisu / On Description (2014). V projektu „poetiky deskripce“ usilovaly badatelky o pojednání popisnosti z perspektivy různých disciplín, jako jsou stylistika a poetika, naratologie a lingvistika, rétorika, teorie vidění a vizuální studia, kognitivní vědy; jeho výstupem je monografie Viditelné popisy. Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce (2016).
Od roku 2016 se příbuznou problematikou soustavně zabývá také R. Müller v týmovém projektu Literární komunikace ve světle „média“, jehož záměrem je odkrýt genealogii a určit současnou pozici a rozvrstvení pojmu média z pohledu literární vědy a v kontextu vývoje kulturních a mediálních technik i uměleckých druhů a jejich teoretické reflexe. Od roku 2018 se výzkumu nezávislých médií v bývalém Československu věnuje projekt J. Matonohy, v němž je důraz kladen též na problematiku genderu.
Zpřístupnění a adaptace poznatků světové literární teorie
Tradici transferu metod a přístupů světového literárněvědného bádání rozvíjí aktualizované a rozšířené vydání Průvodce po světové literární teorii 20. století (edd. V. Macura, A. Jedličková, 2012), dále Slovník novější literární teorie. Glosář pojmů (edd. R. Müller, P. Šidák, 2012), který vznikl ve spolupráci s badateli z FF UK), Texty v oběhu, antologie z kulturně materialistického a kulturně kritického myšlení o literatuře, a publikace Za (de)konstruktivismem (ed. J. Matonoha a kol., 2017), která poskytuje vhled do posledních čtyřiceti let vývoje (post)poststrukturální literární a kulturní teorie.
Teoretický odkaz Pražské školy
Výzkum v oblasti dějin a teorie českého strukturalismu završil Slovník literárněvědného strukturalismu (ed. O. Sládek, 2018). Jedná se o vůbec první historicko-komparativní terminologický slovník, který postihuje strukturalismus ve všech podstatných dimenzích a podobách, jimiž prošel v rámci literární vědy v průběhu 20. století.
O nové čtení a kritické posouzení strukturalismu, jeho možností a přínosu společenským a humanitním vědám usilují členové oddělení již od roku 2004. Šlo například o výzkum jeho podob v exilu, vědecký profil protagonistů Pražské školy (sborník a monografie o Felixi Vodičkovi, monografie o Janu Mukařovském), kritické edice studií, přednášek, korespondence a dalších dokumentů týkajících se činnosti především literární větve Pražského lingvistického kroužku. Komentovanou edici 581 dopisů Pražská škola v korespondenci. Dopisy z let 1924−1989 (2014) připravila M. Havránková s V. Petkevičem. O. Sládek sestavil antologii Český strukturalismus v diskusi (2014), v níž v patnácti přeložených studiích představil mezinárodní debatu o tomto směru v sedmdesátých až devadesátých letech 20. století. Na analýzu proměn, jimiž český literárněvědný strukturalismus prošel ve 20. století, se O. Sládek zaměřil v knize The Metamorphoses of Prague School Structural Poetics (2015, turecky 2014). Z podnětu M. Jankoviče začal ÚČL vydávat dosud nepublikované nebo těžko dostupné univerzitní přednášky Jana Mukařovského (Estetické přednášky I, 2010; Estetické přednášky II, 2014). Aktuální podobu českého strukturalismu zachycují Cesty za smyslem literárního díla II M. Jankoviče (2015, ed. D. Hodrová), zahrnující autorovy texty posledních let.
Vedle těchto oblastí zastřešovalo oddělení další badatelské projekty. Daniela Hodrová vydala soubor esejů Chvála schoulení. Eseje z poetiky pomíjivosti (2011) a Co se vyjevuje. Eseje o Adrieně Šimotové (2015). M. Langerová a J. Vojvodík v knize Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století (2014) pojednali dosud nezhodnocené téma „patosu“ a „patetičnosti“ v umění a umělecké teorii. Z. Hrbata v komparativních studiích sleduje zobrazení krajiny v literatuře, M. Kubínová se zabývala systematickým studiem básnického díla atd.
Ocenění (od 2009)
V roce 2018 se v soutěži Lidových novin o Nejkrásnější knihu roku na 1. místě v kategorii odborná literatura umístila kniha Cirkus pictus, na jejíž přípravě se podílela Stanislava Fedrová. V roce 2015 získala v téže kategorii kniha O. Sládka 3. místo. V roce 2016 obdržel Petr Plecháč Prémii Otty Wichterleho, v roce 2015 cenu Visegrad Group Academies Young Researcher Award in Language and Literature. V roce 2014 získal Korpus českého verše 3. místo v kategorii internetových projektů soutěžní přehlídky popularizace vědy SCIAP. V roce 2016 Daniela Hodrová zvítězila v soutěži Magnesia Litera, v roce 2010 obdržela Státní cenu za literaturu a za celoživotní dílo v oblasti literatury a literární vědy získala v roce 2012 Cenu Franze Kafky.
Další činnosti pracovníků a mezinárodní spolupráce
Významná je i ediční činnost pracovníků oddělení či pořádání (mezioborových) konferencí. Vedle toho se podílejí na vysokoškolské výuce: vedou specializované kurzy a působí jako školitelé (Ústav české literatury a knihovnictví a Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU, Katedra českého jazyka a literatury PedF MU, Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, New York University in Prague, Katedra bohemistiky PedF UJEP, Vysoká škola kreativní komunikace).
Řeší mezinárodní projekty a spolupracují se zahraničími institucemi:
European Narratology Network (ENN, Ghent);
Interdisciplinary Center for Narratology (ICN, Hamburg);
Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie (IKKM, Bauhaus-Universität Weimar);
Le Centre de recherches sur les arts et le langage (CRAL-EHESS-CNRS, Paris); Institutionen för litteraturvetenskap och idéhistoria (Stockholm);
Linnæus Universitet (Växjö);
New York University;
Russian and Slavonic Studies (Sheffield);
Instytut Badań Literackich (PAN, Varšava)
Institut russkogo jazyka imeni V. V. Vinogradova (RAN, Moskva);
Institut slavjanoveděnija (RAN, Moskva).
Projekty řešené
Média kulturní opozice v Československu (INTER-COST – MŠMT; 2018–2021; řešitel Jan Matonoha, spolupracovníci: Petra Loučová, Eduard Burget, Jan Mervart, Joseph Grim Feinberg, Michal Kopeček, Kristina Andělová). Cílem interdisciplinárního projektu tří pracovišť Akademie věd ČR je výzkum a interpretace nezávislých literárních, kulturních a intelektuálních aktivit v jejich proměnách, různých podobách a interakcích jak vzájemných, tak vůči proměňující se politické situaci, oficiálnímu diskursu či vládnoucí ideologii.
Proměny narativních způsobů v české próze I (GA ČR; 2018–2020; řešitelka: Alice Jedličková, spolupracovníci: Jiří Koten, Pavel Šidák, Stanislava Fedrová, Zdeněk Hrbata, Kateřina Piorecká, Michal Charypar, Daniel Kubec, Zuzana Fonioková). Cílem projektu, který spojuje pracovníky z různých oddělení ÚČL, je předložit náčrt vývoje české prózy mapující tendence v uplatnění narativních způsobů v období zhruba od třicátých do osmdesátých let 19. století, v němž řešitelé předpokládají proměny plynoucí mj. ze soupeření reprezentačních funkcí narativu. Současně má projekt pilotní povahu ve vztahu k navržené metodě diachronní poetiky.
Korpus českého verše (ÚČL AV ČR; 2016–2020; řešitel: Petr Plecháč, spolupracovník: Robert Kolár). Cílem projektu je digitalizovat knižně publikovanou básnickou produkci 1. poloviny 20. století (do roku 1948) a analyzovat tyto texty pomocí moderních statistických metod a nástrojů. Získaná data budou zveřejněna prostřednictvím on-line databází a elektronických dokumentů a využita při vývoji široce uplatnitelného softwaru.
Stylometrická analýza básnických textů (GA ČR; 2017–2019; řešitel: Petr Plecháč, spolupracovníci: Robert Kolár, David Birnbaum, Klemens Bobenhausen, Benjamin Hammerich, Artjoms Šela, Michal Kosák). Cílem projektu s mezinárodní účastí je výzkum možností atribuce autorství básnických textů vycházející z rozsáhlého souboru rytmických charakteristik. Projekt se zaměřuje na vytvoření spolehlivého modelu pro atribuci autorství českých básnických textů; analýzu vybraných českých básnických textů, jejichž autorství bylo zpochybněno nebo není známé; výzkum možností uplatnění stylometrické analýzy verše v literárněhistorickém výzkumu (např. periodizace, vliv jiného autora); výzkum možností uplatnění analogických modelů při atribuci ruské, anglické a německé poezie.
Literární komunikace ve světle „média“ (GA ČR; 2016–2018; řešitel: Richard Müller; spolupracovníci: Tomáš Chudý, Josef Šebek, Pavel Šidák, Alice Jedličková, Stanislava Fedrová, Josef Vojvodík, Miroslav Petříček, Martin Ritter). Cílem projektu, do kterého se zapojují také pracovníci FF UK, je vyjasnění pojmu média a určení jeho místa v myšlení o literatuře z hlediska jeho genealogie, jakož i z pohledu vývoje médií (technik zobrazování a komunikace) a jejich různých pojetí. Záměrem řešitelů je vypracovat základy pro úhrnnou, historicky kvalifikovanou mediální teorii literatury a podklad pro vytvoření modelů analýzy vztahů mezi literaturou a jinými mediálními a uměleckými druhy.
Projekty ukončené (od 2009)
2016
Slovník literárněvědného strukturalismu (GA ČR; 2012–2016; řešitel: Ondřej Sládek)
2015
Dějiny a teorie českého verše 19. století (GA ČR; 2011–2015; řešitelé: Robert Kolár, Petr Plecháč).
2014
Poetika deskripce (GA ČR; 2012−2014; řešitelky: Alice Jedličková, Stanislava Fedrová).
2013
Jan Mukařovský: život, dílo, ohlas (GA ČR; 2010−2013; řešitel: Ondřej Sládek).
2012
Průvodce po světové literární teorii. Adaptace a aktualizace (úkol ÚČL AV ČR; 2010–2012; hl. řešitelka: Alice Jedličková),
2011
Kritické koncepty současné literární teorie (GA ČR; 2009–2011; řešitel: Jan Matonoha).
Podoby nové české divadelní hry po roce 1989 (GA ČR, 2009–2011; řešitelka: Lenka Jungmannová).
Obraz, gesto, paměť: „formule patosu“ v českém výtvarném umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení 20. století (GA ČR; 2009–2011; hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík).
2010
Dva žánry a jejich světy v kontextu české literatury (GA ČR; 2008–2010; řešitel: Bohumil Fořt).
Členové oddělení
PhDr. Robert Kolár, Ph.D. (vedoucí oddělení)
MgA. Daniel Kubec