Filtrovat články

Největší podíl respondentů (38 %) vyjádřil názor, že dnešní poměry jsou v podstatě stejné jako ty, které u nás panovaly před rokem 1989. Přibližně třetina dotázaných se pak domnívá, že poměry, které v České republice panují dnes, jsou lepší než ty, které zde panovaly před listopadem 1989. Opačný názor, tedy že tehdejší poměry byly lepší než ty současné, zastává pětina českých občanů.

Číst dál...

Relativně nejpříznivěji lidé hodnotí vývoj situace v oblasti péče o životní prostředí, kde 37 % dotázaných konstatovalo zlepšení, 8 % naopak zhoršení a podle 49 % se situace vloni nezměnila. Vyšší podíl příznivých než nepříznivých vyjádření se objevil ještě u zahraniční politiky (19 % : 14 %), v případě ochrany lidských práv pak byly výroky deklarující zlepšení (15 %) a zhoršení (14 %) v rovnováze.

Číst dál...

Všem dotázaným jsme v prosinci 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v České republice za tento rok situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Pozitivní vývoj spatřují Češi zejména v nabídce zboží a služeb (ke zlepšení stávající situace došlo podle 58 % všech dotázaných).

Číst dál...

S výjimkou péče o životní prostředí, kde skupina těch, kdo mluvili o zlepšení situace (38 %), převyšovala podíl vyjádření deklarujících zhoršení (10 %), česká veřejnost vnímá vývoj situace v loňském roce ve všech sledovaných oblastech spíše kriticky. Nejnepříznivěji přitom lidé vidí vývoj politiky zaměstnanosti, kde zhoršení konstatovaly téměř čtyři pětiny dotázaných.

Číst dál...

V březnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo na hodnocení životních podmínek v místě bydliště. První otázka mapovala celkovou spokojenost s životem v místě bydliště. Z výsledků vyplývá, že 67 % respondentů vyjádřilo spokojenost s životem v místě bydliště, bezmála pětina (24 %) zvolila formulaci "ani spokojen, ani nespokojen" a 9 % vyjádřilo nespokojenost.

Číst dál...

Všem dotázaným jsme v lednu 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v ČR v loňském roce situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Nadpoloviční většina respondentů nezpozorovala žádnou změnu v oblasti dodržování lidských práv, v možnosti účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných, v kultuře, ale také v politické situaci ČR a ve vztazích naší země se zahraničím.

Číst dál...

Sledování spokojenosti občanů s uplatňováním demokratických práv je pravidelnou součástí šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Možnost otevřeně se vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti hodnotilo v lednu 2004 kladně 6 z 10 dotázaných. Třetina respondentů je rovněž spokojena s možností ovlivňovat řešení problémů ve své obci či městě.

Číst dál...

Zářijový výzkum CVVM se mimo jiné dotkl problematiky důležitosti stranické příslušnosti pro získání zaměstnání ve státní správě. Respondentů jsme se obecně zeptali, jak důležitá je stranická příslušnost pro získání zaměstnání ve státní správě a dále jsme jim k hodnocení předložili čtyři hypotetické situace týkající se čtyř smyšlených osob s tím, aby posoudili důležitost stranické příslušnosti v těchto jednotlivých případech.

Číst dál...

Ve vztahu k výběru daní od nich samotných občané hodnotí stávající efektivnost státní správy jako poměrně vysokou. Podle 47 % ekonomicky aktivních je státní správa při výběru jejich vlastních daní "velmi účinná", za "poměrně účinnou" ji označilo 23 %, 9 % ji považuje za "středně účinnou" a jen 5 % uvedlo, že státní správa je při výběru daní od nich samotných "poměrně" či "zcela" neúčinná.

Číst dál...

V loňském roce jsme nejčastěji pomáhali svým nejbližším – rodině (75 % dotázaných) a přátelům (55 %). Dále jsme podporovali své známé (39 %) a vzdálenější příbuzné (29 %). Třetina dotázaných v loňském roce vypomohla neziskové či charitativní organizaci a více než pětina pomohla i neznámým lidem. Ti, kdo uvedli, že pomohli v loňském roce neziskové či charitativní organizaci, nejčastěji jmenovali některé z povodňových kont, Červený kříž, Katolickou charitu - Charitas, Ligu proti rakovině, organizaci Člověk v tísni, ADRA, sbírku Pomozte dětem, Fond ohrožených dětí.

Číst dál...