V klasické elektrodynamice nedochází k rozptylu světla na světlu, jde o čistě kvantový proces svázaný s polarizací vakua. Tento rozptyl je velice vzácný a jeho pozorování bylo umožněno díky silnému elektromagnetickému poli generovanému v silně relativistických srážkách těžkých iontů. První evidence tohoto fundamentálního procesu byla pozorována v ultraperiferálních srážkách jader olova při těžišťové energii 5,02 TeV na nukleon, zaznamenaných detektorem ATLAS na...
Nacházíte se
Významné výsledky vědecké činnosti v roce 2017
Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnila v září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. Byly zde prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi (milionkrát vyššími, než jaké dokážeme připravit na největším pozemském urychlovači LHC) k nám přilétají ze zdrojů mnohem vzdálenějších než jakákoliv část naší Galaxie.
Již od 60. let minulého století, kdy byla potvrzena existence částic...
Odlišné chemické složení hranic mezi jednotlivými krystaly (zrna) v polykrystalickém materiálu může nejen mít fatální následky ve formě rychlého interkrystalického křehkého lomu, ale také působit jako vhodný stabilizátor velikosti zrn, zejména v nanokrystalických materiálech. Proto jsme provedli detailní analýzu možností a omezení jak experimentálních technik měření segregace příměsí na hranicích zrn, tak teoretických přístupů jejího výpočtu. Tato analýza nám umožnila...
Strukturní fázový přechod v keramice BaMnO3 byl studován elektronovou a Rentgenovou difrakcí a rovněž spektroskopickými metodami. Ukázali jsme, že BaMnO3 přechází při TC = 130 K do feroelektrické fáze, která má hexagonální symetrii s trojnásobnou elementární buňkou. Fázový přechod je způsoben měknutím optického módu na hranici Brillouinovy zóny. Pod TC je tento mód aktivní v infračervených a Ramanových spektrech a jeho frekvence roste podle...
Ferroelektrické materiály jsou známé svou velkou dielektrickou permitivitou. Ukazuje se, že mikrostruktura materiálu, obzvláště feroelektrická doménová rozhraní, může mít velký vliv na dielektrickou odezvu materiálu. V této studii jsme se zaměřili na různé konfigurace doménových rozhraní v multiferoelektrickém materiálu BiFeO3. Využitím atomistického modelu jsme ukázali, že přítomnost některých doménových rozhraní vede ke vzniku polárních excitací v...
Detailní měření v infračerveném, terahertzovém a mikrovlnném frekvenčním oboru nám umožnila určit chování relaxačních a vibračních módů v klasickém relaxačním feroelektriku Pb(Mg1/3Nb2/3)O3 (PMN). Analýzou infračervených a terahertzových spekter metodou Bruggemanova efektivního prostředí jsme zjistili, že se mezoskopická struktura PMN skládá z náhodně orientovaných jednoosých polárních nanodomén, jež štěpí optický mód na dvě komponenty....
Jako první na světě jsme pozorovali nanodvojčatění na škále desítek nanometrů v mezifázi slitiny Ni-Mn-Ga vykazující jev magnetické tvarové paměti. Práce zahrnovala identifikaci pomocí rentgentové difrakce a teoretických výpočtů poloh, intenzit a tvarů difrakčních maxim a škály nanodvojčatění, následného potvrzení pomocí přímého pozorování v rastrovacím elektronovém mikroskopu a teoretického objasnění vzniku nanodvojčatění pomocí teorie elastického kontinua a výpočtů...
Jednotlivé magnetické atomy adsorbované na površích krystalů jsou v současnosti studovány jako možný základ budoucích vysokokapacitních úložišť dat, ve kterých by jednotka informace (bit) byla prostorově zmenšena na minimum – do jediného atomu. My jsme se v této oblasti zaměřili na nedávnou kontroverzi o magnetickém stavu atomů holmia umístěných na povrchu platiny, která vznikla rozpornými výsledky několika nezávislých experimentů. Detailními teoretickými výpočty, které...
Znalost krystalové struktury je základem pro rozvoj řady vědních oborů. Jedním z přetrvávajících problémů krystalografie ovšem zůstává spolehlivá strukturní analýza nano- a mikrokrystalů, což přináší komplikace v celé řadě oborů, ve kterých se studují materiály, které netvoří dostatečně velké krystaly.
V oblasti analýzy nanokrystalů došlo v posledním desetiletí k velkému pokroku díky rozvoji technik využívajících difrakci elektronů na krystalech ke stanovení...
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázali sledovat chemické přeměny jednotlivých molekul na povrchu stříbra a prokázali přenos chirality v průběhu těchto reakcí. S využitím nejmodernějších metod skenovací hrotové mikroskopie zobrazili tyto přeměny v rozlišení, které dovoluje určit chemickou vazbu mezi jednotlivými atomy, a tak stanovit přesnou strukturu molekuly i její chiralitu. O významu studie svědčí fakt, že získané výsledky...
Stránky
FZÚ v médiích
Akademie věd ČR, 1.3.2019.
Pracovníci Centra transferu...
IHNED.CZ, 25.2.2019.
Laserové centrum ELI Beamlines, které v...
Akademie věd ČR, 21.2.2019.
Britský ministr pro vědu Chris...