Věda je moderní obdoba zámořských objevitelských plaveb. Když začínáte pracovat na výzkumném projektu, vyplouváte do neznámých vod. Čeká vás tvrdá práce a mnoho záludných překážek. Máte ovšem velkou šanci, že na cestě objevíte něco nového. Někdy pár ostrovů nebo kousek pobřeží, jindy celé kontinenty.

Svět rostlin je stejně zajímavý jako třeba říše zvířat nebo hlubiny vesmíru. Pojďte se tedy podívat, kam v něm „dopluli“ vědci z našeho ústavu.

Zde vám nabízíme výběr důležitých zpráv z poslední doby. Více jich najdete v jednotlivých podrubrikách.

Jak může rostlinná biologie přispět k vyřešení největších problémů dneška? Odpověď bude hledat doktor Aleš Pečinka ve své přednášce, která se koná 18. března 2019 v sídle Akademie věd ČR.

V našem ústavu vzniklo nové výzkumné centrum. Na špičkové úrovni studuje, jak se rostliny brání proti suchu, původcům chorob a jiným stresům. Získané poznatky pomohou při šlechtění odolnějších plodin.

V Galerii Věda a umění AV ČR se od 8. února do 12. dubna 2019 koná výstava Nature–Future: Rostliny budoucnosti. Představí vám úsilí vědců (včetně těch z našeho ústavu) o zajištění dostatku potravin.

Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pravidelně uděluje ceny nejlepším fakultním absolventům a vědcům. Jedním z oceněných za rok 2018 je i Juraj Sekereš z naší Laboratoře buněčné biologie.

Společnost Clarivate Analytics zveřejnila seznam nejčastěji citovaných badatelů za rok 2018. Máme velkou radost, že jedním z nich je i Ondřej Novák – náš odborník na analýzu rostlinných hormonů.

Think-tank IDEA analyzoval citační ohlas českých patentů. Počet citací totiž vypovídá o užitečnosti patentu pro další vývoj technologií. Náš ústav obsadil v tomto hodnocení skvělou třetí příčku.

Profesor Doležel převzal 25. listopadu 2018 prestižní Národní cenu vlády Česká hlava. Získal ji nejen za své úspěchy při „luštění“ DNA, ale také za vytrvalou snahu o využití vědeckých objevů v praxi.

Odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Palackého a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum vyvinuli společně se švédskými kolegy unikátní metodu.

Po třinácti letech intenzivní práce se dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, nejrozšířenější plodiny na světě – pšenice seté.