Politické

V říjnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Analogické otázky byly v šetření položeny také v souvislosti s děním na Ukrajině, s vývojem situace okolo uprchlíků, se smlouvami TTIP a CETA a s americkými prezidentskými volbami.

V říjnovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Zároveň tato tisková zpráva nabízí i srovnání názorů veřejnosti v České republice a v Polsku. Šetření v rámci České republiky proběhlo ve dnech 10. 10. – 17. 10. 2016.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména jedenatřiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB, předseda Ústavního soudu a český primas.

Při příležitosti blížícího se výročí Sametové revoluce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti na listopadovou revoluci a její důsledky pro různé oblasti života v ČR.

V rámci říjnového šetření dotazovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., sadu otázek týkajících se smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Spojenými státy a Evropskou Unií. Další mezinárodní smlouvou, ke které se česká veřejnost vyjadřovala, je Komplexní hospodářské a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a Evropskou Unií. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda o této smlouvě vůbec slyšeli a vědí, čeho se týká. Dále potom hodnotili do jaké míry se o informace týkající se TTIP a CETA zajímají.  Výzkum probíhal od 10. - 17. 10. 2016.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2016 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sledování důvěry ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje mapovat vývoj názorů veřejnosti v dlouhodobém časovém horizontu.

Ve svém pravidelném říjnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji věnovalo tématu amerických prezidentských voleb. Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma nezajímá.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého zářijového šetření zařadilo blok otázek týkající se vztahu voličů k preferovaným politickým stranám. Otázky zjišťovaly jednak intenzitu vztahu (sílu vazby) k preferované straně, jednak motivační zázemí potenciálních voličů.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k politickým stranám. Výsledky naznačují, že většina populace zaujímá k politickým stranám spíše negativní postoj. Mimo jiné si lidé myslí, že se o ně politické strany zajímají pouze v období voleb, necítí možnost vstupem do politické strany něco ovlivnit nebo podezřívají politické strany z korupce. Meziročně negativní postoje k politickým stranám posílily.

V šetření realizovaném v říjnu 2016 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů.