Česká literatura 51, 2003/5

Studie

Daniela Hodrová: Text mezi texty
(537-545)
Studie představuje východisko k práci na grantu oddělení poetiky textu ÚČL, nazvaném Text v pohybu. Pokouší se ukázat, jak pojetí textu, původně výrazně lingvistické, směřovalo v druhé půli 20. století k stále komplexnějšímu pojetí a postupně se dynamizovalo. Jako text – text v pohybu – začalo být pojímáno nejen samostatné literární dílo, ale i literatura jako celek, umění, kultura, dokonce i svět (Barthes, Kristeva, Lotman); mezi všemi těmito texty existují v systému kultury podstatné vztahy, plynoucí ze samé podstaty textu – z intertextovosti. „Textovost“, tj. vnímání textového aspektu reality, se zdá být jedním z charakteristických projevů postmoderní doby, jejíž rysy (zdůrazňování dynamických momentů, pluralita, diference, spor, multiperspektivita, disperze či rozpouštění subjektu, decentralizace aj.) – korespondují s dynamickým, procesuálním pojetím textu. Text, do něhož byly zapojeny akt tvorby a akt četby a drama semiózy, přestal být vnímán jako „kámen“, „skála“, „tkanina“ a začal být vnímán spíše jako „voda“, plynutí, jako „tkáň“ a tkaní. Jako svého druhu nestabilní systém se text ukazuje být vhodným prostředkem umožňujícím setkání a vzájemnou komunikaci sfér, které o sobě dřív nevěděly a které se díky tomuto sblížení mohou hlouběji poznávat.

Pavel Janoušek: Macura, Rajská, Čelakovský a Vratislav (O genezi prózy Guvernantka, studie takřka pozitivistická)
(s. 546-560)
Studie se zabývá problematikou geneze románu Guvernantka. Vychází ze znalosti pozůstalosti Vladimíra Macury a (zvláště na materiálu týkajícím se pobytu Čelakovského a Rajské ve Vratislavi) sleduje způsob, jakým prozaik postupoval při shromažďování historických podkladů a jakým je transformoval do uměleckého tvaru. Autor studie konstatuje, že Macura patřil k tomu typu spisovatelů, pro které je psaní historických próz logickým pokračováním odborného historického bádání, jeho jinou variantou, nabízející možnost odlišného funkčního přístupu ke zvolené problematice. Dokládá, že psaní beletrie Macura považoval za hru „s dvojími pravidly: s pravidly vědeckého diskursu a pravidly tvorby beletristické“, tedy se držel zásady „vytvářet příběh možný, který nebude v rozporu s historickými fakty“. Necítil potřebu čtenáře školit v reáliích – historické údaje do příběhu vtahuje jen v míře naprosto nezbytné, jen tak na okraj a jen jakoby mimochodem; jeho důvěrná znalost devatenáctého století mu ale umožňovala pohybovat se ve zvolené době se stejnou suverenitou jako v přítomnosti. Studie poukazuje na to, hra byla pro Macuru pevným bodem výpovědi nejen jako tvůrčí metoda, ale také jako klíč k interpretaci individua a jeho místa v běhu světa, a zároveň na to, že třetí část tetralogie Ten, který bude, román Guvernantka, z tohoto pojetí světa jako hry poněkud vybočuje. Nad zájmem o paradoxy života více či méně veřejného v ní totiž začíná převažovat intimní problematika osobních vztahů. Do hry s historii a literaturou v Guvernantce vstoupil autorův osobní prožitek vlastní nemoci – natolik vážné, aby si pod jejím vlivem začal uvědomovat dočasnost života a svět kolem sebe začal poměřovat možností vlastního blízkého zániku a nejzákladnějších otázek: totiž otázek „života samého, lásky a smrti, vztahu člověka k člověku a především vztahu muže a ženy“.

Rozhledy

Kolokvium Literárněvěný text mezi texty
(s. 561)
(V červnu tohoto roku se ve vile Lanna uskutečnilo první ze série interdisciplinárně koncipovaných kolokvií věnovaných problematice textu v jeho širokém kulturním kontextu. Rámec těchto kolokvií tvoří grantový projekt Text v pohybu, který je realizován v oddělení poetiky textu v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a který vede Daniela Hodrová. V tomto čísle České literatury v rubrice Rozhledy publikujeme tři úvodní referáty z kolokvia a résumé diskuse. K tematice bloku se v tomto čísle ČL pojí ještě studie Daniely Hodrové Text mezi texty, vycházející z práce na uvedeném projektu, přestože na kolokviu nezazněla.
Texty všech přednesených referátů a shrnutí závěrečné diskuse jsou přístupné v pdf.formátu.)

Milan Jankovič: Literární dílo jako trvající spor dvou diskurzů
(s. 562-569)

Zdeněk Hrbata: Od konstrukce struktur a systematizace díle ke čtení a k prodlužování textu
(s. 570-579)

Jan Matonoha: Literárněvědný text jako diskurz, velké vyprávění a výkon moci?
(s. 580-585)

Resumé diskuse
(s. 586-596)

Recenze

Jan Lehár: Na okraj nového vydání Českého pohanství
(Záviš Kalandra: České pohanství. 1. díl: Nejstarší prameny. 2. díl: Osudy bohů. Předmluva k prvnímu vydání Otakar Odložilík. Předmluva k druhému vydání a bibliografie díla Záviše Kalandry Jiří Brabec. Praha, Dauphin 2002. 382 stran (1. díl), 574 stran (2. díl).)
(s. 596-600)

Jan Linka: Musae inter arma
(I. Jiří Fiala: Dobové české slovesné reflexe slezských válek. Olomouc, Univerzita Palackého 2001. 156 stran. II. České písně ze slezských válek, ed. Jiří Fiala. Olomouc, Univerzita Palackého 2001, 333 stran. )
(s. 601-605)

Daniela Hodrová: Vyprávět důvěryhodně?
(Jiří Trávníček: Příběh je mrtev? Schizmata a dilemata moderní prózy. Brno, Host 2003. 298 stran.)
(s. 605-611)

Jiří Rambousek: Jedenáct set stran myšlení o literatuře
(I. Z dějin českého myšlení o literatuře 1 (1945–1948). Antologie k Dějinám české literatury 1945–1990. Ed. Michal Přibáň. Praha, ÚČL AV ČR 2001. 521 stran. II. Z dějin českého myšlení o literatuře 2 (1948–1958). Antologie k Dějinám české literatury 1945–1990. Ed. Michal Přibáň. Praha, ÚČL AV ČR 2002. 631 stran. )
(s. 612-619)

Michaela Bečková: Je literatura čitelná?
(Vladimír Karfík: Literatura je čitelná. K moderní české próze a poezii. Olomouc, Periplum 2002. 306 stran.)
(s. 619-626)

Pavel Janoušek: Kus literárněvědného eklekticismu
(Miloš Zelenka: Literární věda a slavistika. Praha, Academia 2002. 260 stran.)
(s. 626-634)

Lenka Jungmannová: Tři zdroje i tři součásti teorie Iva Osolsoběho
(Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk. Sémiotické studie. Brno, Host 2002. 398 stran.)
(s. 635-640)

Kronika a glosy

Pavel Janáček: Dějiny prehistorie v moderní české próze
(s.641-643)

Tomáš Kubíček: Milan Suchomel jako jedna možnost literární kritiky
(s. 644-646)

Marcella Husová: Maďarské dějiny české literatury od počátků k dnešku
(s. 646-649)

Jaroslav Kolár: Za Mojmírem Otrubou
(s. 649-650)

Bibliografie Mojmíra Otruby za léta 1993-2003
(s. 6519-652)

Informatorium
(s. 652-656)