Další Rostlina s příběhem nebude pojednávat o rostlině samotné, ale poukáže na jeden typ pozoruhodného soužití rostlin s hmyzem. Řeč však nebude o notoricky známých opylovačích, ale o jiném vztahu rostlin s hmyzem – jak někteří zástupci hmyzu donutí rostlinu vytvořit hálku. 

Hálka může nabývat nejrůznějších tvarů, záleží na „pokynech“ daného hmyzího druhu a na tom, která rostlina se stala obětí onoho hmyzu. Na obrázcích jsou hálky žlabatky dubové (1 a 2) a žlabatky růžové (3) – oba druhy patří mezi blanokřídlý hmyz. Hálka je „domečkem“ pro zdárný vývoj larev. Jenže „stavitelem“ tohoto domku není žlabatka, ale samotná rostlina! Nabízí se tedy otázka, proč rostlina vytváří strukturu vhodnou pro vývoj hmyzu, který jí škodí. Odpověď hledejme v látkách, které žlabatka vylučuje do listu – ve hmyzích slinách jsou obsaženy růstové regulátory, které účinkují podobně jako rostlinou vyráběné hormony a podporují růst buněk a jejich dělení. Rostlina tak regulátory od hálkotvorného hmyzu nedokáže odlišit od vlastních, a tak se buňky dělí a následně vzniká hálka. Nakonec zmiňme, že i pro člověka měly v dřívějších dobách hálky svůj význam – z hálek žlabatky dubové (zvaných duběnky) se vyráběl inkoust.