Tiskové zprávy

V průběhu loňského roku se podle názoru respondentů u nás v mnoha směrech nic podstatného nezměnilo. Především panuje přesvědčení, že nenastala žádná větší změna v možnostech účasti občanů na rozhodování o veřejných věcech ani v dodržování lidských práv. Rozšířený je názor, že se nezměnila situace v kultuře a ve školství. K pokroku nedošlo podle mínění poloviny respondentů v právním prostředí našeho státu a ve vývoji životní úrovně obecně.

Téměř všeobecně se dotázaní shodli, že důvodem jejich volby je identifikace se stranickým programem (91 %), s obecným ideovým zaměřením strany (89 %) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (88 %). Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (78 %). Dvě pětiny příznivců politických stran uvádí za pozadím svých preferencí názorovou orientaci rodiny.

Počátkem února 2003 se CVVM SoÚ AV ČR ve svém šetření zabývalo tím, jak občané v současné době vnímají svou místní samosprávu. Výzkum mj. zjišťoval, kolik občanů přišlo v průběhu letošního či minulého roku do kontaktu se svým obecním úřadem, jak lidé hodnotí fungování svých obecních úřadů, nakolik jsou spokojeni s činností svého zastupitelstva a také zda se zúčastnili podzimních komunálních voleb.

V současnosti uvádí velký nebo částečný zájem o vstup ČR do EU 69 % respondentů. Při hodnocení množství informací, které občané o procesu vstupu země do EU mají k dispozici, se podobně jako dříve zjistil převažující pocit jejich nedostatečnosti (56 %); spokojeno je 40 % respondentů. Srozumitelnost dostupných informací je hodnocena podstatně lépe (55 % spokojeno, 39 % nespokojeno).

Na otevřenou otázku "Jaké tři vlastnosti by měl mít podle Vašeho názoru prezident?", dotázaní nejčetněji prezentovali názor, že by hlava státu měla být vzdělaná, morálně bezúhonná a nadstranická. V odpovědích na otázku "Co od českého prezidenta očekáváte?" byly nejčastěji uváděny především reprezentace státu, nestrannost a objektivnost, sociální cítění a zájem o lidi.

Špidlově vládě v únoru důvěřovalo 39 % dotázaných, nedůvěřovalo 57 %. Oproti lednu se jedná o pokles důvěry o 10 procentních bodů. Pod 40%ní hranicí se důvěra vládě pohybovala naposledy v roce 2001. Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 28 %, nedůvěru 68 %. Poslanecká sněmovna také zaznamenala propad důvěry, i když ne tak výrazný jako vláda. Senátu důvěřuje 24 % dotázaných, nedůvěra dosahuje 70 %.

Pevný úmysl zúčastnit se dnes referenda o připojení České republiky k Evropské unii projevilo 42 % respondentů, dalších 36 % přislíbilo účast váhavěji ("spíše ano"). Sedm procent své rozhodnutí zvažovalo a zbývajících 15 % by se k referendu nedostavilo. Ochota přijít k referendu zůstává ve znamení jistého ochlazení zachyceného počátkem ledna. Vstup do EU celkově podpořilo 59 % respondentů, odmítlo 23 %; podpora vstupu přitom zvolna narůstá.

Nejvýznamnější událostí začátku února 2003 se staly prezidentské volby, které se vyšplhaly na stejnou úroveň, jako bylo nejvyšší hodnocení voleb do Poslanecké sněmovny na přelomu června a července 2002. Následoval chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku, dále zkáza raketoplánu Columbia a vstup České republiky do Evropské unie. Nejvýznamnější událost začátku roku, povodně 2002 zůstaly spolu s možným nasazením našich vojáků v Iráku nad pětiprocentní hranicí sledovanosti.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Podle vlastního vyjádření souhlasila před deseti lety s rozdělením Československa pouze čtvrtina dotázaných (26 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (59 %).

Více než polovina respondentů (55 %) dnes hodnotí rozdělení společného státu Čechů a Slováků jako správný krok, naopak jako nesprávný jej vnímá více než třetina dotázaných (36 %).