Tiskové zprávy

V šetření uskutečněném v první polovině října byly pro potřeby Českého ekologického ústavu zjišťovány názory a postoje obyvatel k problematice chráněných krajinných oblastí a národních parků v ČR. O jejich významu pro ochranu přírody občané až na výjimky nepochybují (97 %). Polovina dotázaných se domnívá, že obce nacházející se v chráněných územích dokáží využít možností, které jim tyto oblasti nabízejí, to je např.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali respondenti míru sympatií k jednotlivým skupinám. Nejvíce sympatií české veřejnosti mají soukromníci (elektrikáři, topenáři, švadleny apod.), dále pak majitelé malých obchůdků a soukromí lékaři. Převážně negativně naopak respondenti hodnotili vysoce postavené politiky, cizí vlastníky velkých podniků a vyšší úředníky.

Na čele žebříčku popularity je přes 4 procentní pokles nadále Stanislav Gross (62 % důvěřujících). Za ním se umístili prezident Václav Klaus a bývalý prezident Václav Havel (oba 55 %), 50% důvěře se těší ještě Petra Buzková.

V porovnání s výsledky z dubna 2003 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministrů Ambrozka a Mlynáře. Významnější pokles důvěry byl naopak zaznamenán u ministra Škromacha, premiéra Špidly, předsedy ODS Topolánka, předsedy Senátu Pitharta, prezidenta Klause a ministra Dostála.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich). Jako důvěryhodné se jim zpravidla jeví naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (66 %) a noviny (60 %), dále prezident (62 %) a armáda (58 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (55 %); asi dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.

Pohled české veřejnosti na podnikatele se zřetelně diferencuje podle toho, zda jde o podnikatele velké či podnikatele malé a střední, přičemž obecně platí, že lidé pohlížejí na drobné a střední podnikatele s podstatně většími sympatiemi než na podnikatele velké. Oběma skupinám podnikatelů lidé většinou přisuzují "odvahu riskovat a pouštět se do neznámých věcí", vnímají je jako "lidi podnikavé, chytré, s nápady" a soudí, že "pracují mnoho hodin denně, na úkor času pro rodinu i pro sebe", většina veřejnosti však za typické pro velké podnikatele považuje i to, že hledají slabá místa v zákonech, že se společným postupem brání snižování cen, že mají úzké vazby se současnými politiky, že se rekrutují z řad bývalé nomenklatury, že nevybíravě likvidují své konkurenty a že k majetku přišli nepoctivým způsobem.

V říjnu 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 32 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 25 % a 43 % respondentů ji charakterizovalo jako "ani dobrou, ani špatnou". V porovnání se všemi předchozími výzkumy provedenými v průběhu roku 2003 tento výsledek představuje poměrně výrazné zhoršení subjektivního hodnocení životní úrovně domácnosti, které se většinou pohybovalo na úrovni dvou pětin, pokud jde o hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti jako dobré, a méně než jedné pětiny, pokud jde o hodnocení opačné.

Více jak tři čtvrtiny českých občanů jsou spokojeny se zajímavostí své práce a se vztahy mezi lidmi na svém pracovišti. Spokojenost vyjádřila nadpoloviční většina pracujících také s péčí svého zaměstnavatele o zaměstnance, s hmotným prostředím pracoviště a jeho vybavením, s organizací práce, namáhavostí práce, s nadřízeným a s využitím svých odborných schopností.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje. Z říjnových zjištění vyplývá, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci: Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20%) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se pak zařazuje dohromady už jen 6% ze všech respondentů.

Lidé u nás nejvíce důvěřují prezidentovi a obecním zastupitelstvům, uvádí to 6 lidí z deseti. Čtyři lidé z deseti důvěřují Vládě České republiky a svému krajskému zastupitelstvu. Po znatelném zářijovém poklesu důvěry českých občanů ve všechny ústavní instituce (s výjimkou prezidenta republiky) jsme zaznamenali opětovný nárůst důvěry těmto institucím. Pouze u obou komor Parlamentu ČR je tento nárůst zcela minimání, důvěra vládě a krajkým a obecním zastupitelstvům se vrátila na svou předprázdninovou úroveň.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.