Tiskové zprávy

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétním politickým stranám, jsme v rámci lednového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 12 % voličů. Bezmála každý třetí volič (32 %) nyní preferuje konkrétní stranu pouze z toho důvodu, že mu vadí nejméně (přičemž žádná se mu "nelíbí").

Mezi našimi vrcholnými politiky je nyní jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus. Věří mu sedm z deseti oslovených a jeho důvěryhodnost stoupla od našeho posledního měření v říjnu loňského roku o 14 procentních bodů při současném 13 bodovém poklesu počtu nedůvěřujících. Václav Klaus se tak poprvé dostává na první místo našeho pomyslného žebříčku před dlouhodobě vysoce hodnoceného ministra Grosse.

Z výsledků výzkumu CVVM vyplývá, že uzavřít v budoucnu sňatek by chtělo 70 % svobodných žen a 69 % svobodných mužů. Rozhodnuto, že ve svém dalším životě do manželství nevstoupí, bylo mezi svobodnými 12 % žen a 6 % mužů. Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly "děti" (66 %) a přesvědčení, že "ve dvou se to lépe táhne" (34 %), čtvrtina dotázaných považuje vstup do manželství za "samozřejmý a normální".

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v lednu 2004 60 % českých občanů. Naopak čtvrtina českých voličů se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 15 % dotázaných zatím není rozhodnuto.Deklarovaná ochota k účasti ve volbách do Evropského parlamentu je nižší než ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny. Voleb do Poslanecké sněmovny by se v lednu 2004 chtělo zúčastnit 70 % všech dotázaných, tedy o 10 % voličů více, než voleb do Evropského parlamentu.

Lednové šetření CVVM se mimo jiné zaměřilo na hodnocení koaličního kabinetu Vladimíra Špidly. V této souvislosti byla zjišťována spokojenost občanů s vyhlášeným vládním programem, s činností vlády, s její komunikací s veřejností a s personálním obsazením.

Ve všech sledovaných aspektech vyjádřila většina dotázaných nespokojenost. Relativně nejvyšší spokojenost panuje s vyhlášeným programem, s nímž se ztotožňují dvě pětiny dotázaných, přičemž bezmála polovina respondentů (48 %) deklarovala nespokojenost.

Poměrně silné nebo alespoň výrazně převažující podpoře se těší některá opatření směřující k eliminaci daňových úniků nebo jiných forem hospodářské kriminality, jako např. kolkování alkoholu (71 %) a zákaz prodeje alkoholu a cigaret na tržištích (68 %), majetková přiznání (59 %) a zákaz hotovostních plateb (51 %) od určité výše nebo zavedení registračních pokladen (58 %).

V lednu 2004 hodnotilo činnost vlády pozitivně 27 % respondentů, negativně potom 66 %. Ještě před rokem byl však poměr kladných a záporných výpovědí téměř opačný: v lednu 2003 hodnotilo vládu kladně 48 %, záporně 39 % dotázaných. K významnému propadu hodnocení činnosti vlády došlo mezi lednem a červnem 2003. Mezi těmito měsíci došlo k poklesu kladných hodnocení přibližně o 20 procentních bodů a na této úrovni se pohybovalo také letos v lednu.

Spokojenost se schváleným státním rozpočtem byla zjišťována v rámci lednového výzkumu CVVM. Otázky se zaměřily jednak na spokojenost s tím, že Česká republika má schválený rozpočet na rok 2004, jednak se samotnou podobou rozpočtu. Postoj veřejnosti ke skutečnosti, že státní rozpočet je schválen, je podle výsledků výzkumu vcelku pozitivní. Jako špatný hodnotí tento fakt pouze 11 % obyvatel ČR, za příznivý jej naopak považuje 42 % z nich.

Podle šetření týkajícího se ústavních institucí, které proběhlo v polovině ledna, se největší důvěře občanů těší prezident – důvěřuje mu 72 % dotázaných. Vláda má důvěru více než třetiny občanů (37 %). Nejméně lidé důvěřují Senátu (20 %) a Poslanecké sněmovně (26 %). Krajskému zastupitelstvu věří 41 % a obecním zastupitelstvům 61 % občanů.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.