Malé množství dusičnanů nebo šťávy z červené řepy může pomoci zabránit vzniku hypertenze při zvýšeném příjmu soli (4.4. 2019)

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě.

Proto lékaři a odborníci na výživu doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku.  Bylo zjištěno, že diety s molárním poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Avšak během posledních desetiletí jen málo lidí dokázalo nebo bylo ochotných dostatečně změnit své stravovací návyky, aby splnili doporučený poměr draslíku k sodíku. Nové strategie, které by umožnily prevenci hypertenze bez omezení příjmu soli, by proto byly klinicky velmi přínosné. Protože výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak, je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity testovali u tzv. Dahlových potkanů, nejvíce užívaného zvířecího modelu hypertenze vyvolané vysokým příjmem soli, podání 1% roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1% roztok soli a vyvinuli hypertenzi.

Protože některé listnaté zeleniny (rukola, špenát) a kořenové zeleniny (červená řepa) mají vysoké koncentrace dusičnanů, bylo by možné do jídel a přísad s vysokým obsahem soli, jako jsou například sojové nebo barbecue omáčky, přidat velmi malé množství například koncentrátu červené řepy, aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze při vyšším příjmu soli.

Účinky dusičnanu sodného a šťávy z červené řepy na zvýšení krevního tlaku způsobeném příjmem soli. A, Časový průběh 24 hodinových průměrů systolického krevního tlaku. B, Časový průběh 24 hodinových průměrů diastolického krevního tlaku. C, Průměrné změny systolického krevního tlaku vyvolané příjmem soli. D, Průměrné změny diastolického krevního tlaku vyvolané příjmem soli. *P < 0.05.

Morris Jr, R. Curtis - Pravenec, Michal - Šilhavý, Jan - DiCarlo, E. Stephen - Kurtz, W. Theodore: Small amounts of inorganic nitrate or beetroot provide substantial protection from salt-induced increases in blood pressure. Hypertension. Roč. 73, 2019. doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.118.12234. [Epub ahead of print]. ISSN 0194-911X, IF: 6.857.

Zrušení střídání standardního a letního času (2.4. 2019)

Doc. Alena Sumová a prof. Helena Illnerová se zapojily do mediální debaty ke zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země, které mají do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly. Česká vláda se na svojí neformální diskusi loni na podzim k zimnímu času přiklonila i na základě stanoviska Fyziologického ústavu AV ČR.

Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního tj. "zimního“ času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Ponechání celoročně ST zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší. 

Přehled mediálních výstupů

Memory park zaujal návštěvníky Týdne mozku (14.3. 2019)

Interaktivní workshop Memory park se představil návštěvníkům akce Týden mozku v budově Akademie věd ČR v Praze 11. března 2019. Zájemci si mohli pomocí unikátních testů vyzkoušet a ověřit své paměťové a orientační schopnosti. Psychologické testy, které se používají ke zjištění postižení paměti a prostorové orientace např. u pacientů s Alzheimerovou chorobou, epilepsií nebo schizofrenií vyvinuli vědci z oddělení Neurofyziologie paměti. 

100 vědců do středních škol (8.3. 2019)

Zlepšit přístup ke vědě na našich středních školách je cílem nového projektu Ústavu informatiky (ÚI) AV ČR, nazvaného „100 vědců do středních škol“. Jde o nový projekt, který středoškolským studentům a pedagogům umožňuje dotýkat se vědy a komunikovat s vědci, kteří na něco významného přišli, sestrojili nebo napsali. Srozumitelně vysvětlovat, navrhovat projekty a diskutovat s nimi bude v každé Intenzivní škole 10 vědců o současné vědě a nosných vědeckých tématech. 

Do projektu se zapojila také Alena Sumová s přednáškou "Hodiny v našem těle a jak je správně seřídit" v rámci semináře Biologické inspirace informatiky, který proběhne ve dnech 7. -  8. 3. 2019 v Praze.

Více na www.100vedcu.cz. 

Martina Doubková obdržela Cenu Wernera von Siemense (1.3. 2019)

Martina Doubková z oddělení Biomateriály a tkáňové inženýrství získala cenu za nejlepší diplomovou práci. V ní se zabývala možnostmi vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vyhlášení 21. Ceny Wernera von Siemense proběhlo ve čtvrtek 28. 2. 2019. 

V praxi se tyto implantáty např. v podobě dlahy připevňují přímo na povrch kosti při nápravě komplikovaných zlomenin, nebo se vkládají do nitra kosti při ukotvení umělých náhrad kloubů, které byly poškozeny v důsledku zranění či choroby. Vzájemný kontakt kostních buněk a implantátu je zásadním způsobem ovlivňován chemickými a fyzikálními vlastnostmi použitého materiálu. Martina Doubková se snažila objasnit, jak se chovají kostní buňky při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla povrchovou úpravou pomocí metody plazmové elektrolytické oxidace vytvořena oxidická vrstva.Výsledný implantát by se dal využít v praxi například v podobě dlahy pro fixaci zlomeniny, hřebu nebo zajišťovacího šroubu.

Více informací