Gibas: "Privatizace přispěla k záchraně pražských sídlišť před jejich úpadkem a sociální segregací"

Gibas mluví například o stárnutí obyvatel, které je dané mimo jiné porevoluční privatizací bytů v panelových domech: „Privatizace přispěla k tomu, že lidé bydlící na sídlištích v bytech v osobním či družstevním vlastnictví, lépe odolali tlaku na změnu bydliště a mohli si v průběhu času vytvořit silnější vztah přináležení k místu, kde bydlí,“ vysvětluje. Na sídlištích tedy zůstávají často ti, kteří se tam nastěhovali těsně po výstavbě v 70. a 80. letech, kdy měla paneláková sídliště řešit pražskou bytovou krizi. Sídliště se tím stávají lokalitami s vůbec nejstarší věkovou strukturou v Praze. „Sídliště byla většinou mladší než město jako celek. Sídliště byla stavěna, osídlována a v důsledku i stárla ve vlnách, což s sebou neslo specifické nároky na občanskou vybavenost a její proměnu v čase, tedy vývoj od školek po zdravotní služby," doplňuje Gibas.

Podle něj tedy privatizace pomohla záchraně sídlišť po roce 1990, kdy hrozil socioekonomický úpadek sídlišť, jejich sociální segregace, a to, že se sídliště promění v ghetta na okraji měst, jako to známe z některých lokalit v zahraničí. Zároveň jde podle Gibase stále o relativně oblíbené bydlení: „Ideálem bydlení u nás je dům se zahradou. Z výzkumů nicméně vyplývá, že bydlení v panelovém bytě představuje relativně dobrou alternativu a jeho oblíbenost je dokonce o něco vyšší než u bytů ve starší činžovní zástavbě. Tak tomu mimochodem bylo i v 80. letech. Je to důsledek relativně velkoryse pojaté zástavby s množstvím zeleně, v průběhu času se zvyšující kvalitou bytů, domů i prostředí a dostupností služeb a většinou i centra města."

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Petr Gibas se v současnosti věnuje tématu kutilství, na které navázal ze svého dřívějšího projektu věnovaného zahrádkaření. Blíže toto téma shrnuje aktuální číslo časopisu Věda a výzkum Akademie věd ČR (ke stažení také ve formátu PDF).