Previous Next
Marxismus jako metoda a projekt MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Ve dnech 16. a 17. října 2018 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila mezinárodní...
Sborník o Janu Zábranovi MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) patří bezesporu mezi nejvýznamnější české...
Mezi národním a transnacionálním vzpomínáním   ANNA FÖRSTEROVÁ V živé a povzbuzující atmosféře se konala od 23. do 25. listopadu 2018 na Univerzitě v Řezně...

Paměť, trauma a jejich narativy

 

Cílem přednáškové řady je seznámit odbornou i širší veřejnost s mezinárodní teorií historické a kulturní paměti, objasnit různé typy paměti, jejich funkce a s nimi spojené společenské praktiky, které se projevují mj. v literárních narativech jako prostředky konstruování a reflexe individuální a skupinové (sociální, národní) identity. Přednášky zahrnou vedle teoretických problémů také analýzy a interpretace příkladových literárních textů, případně intermediálních celků. Při výběru těchto textů si přednášková řada klade druhý, odvozený cíl: pojednat na případě středoevropských témat jednu z ústředních otázek dnešní Evropy: úlohu společných evropských pamětí.

 Součástí cyklu je kulatý stůl na téma literatury a paměti se spisovateli (červen 2012).

 

V letním semestru v rámci Literárněvědného fóra vystoupí:

 

25. 02. 2013

Urs Heftrich (Univerzita Heidelberg): Genocida a identita východoevropských Romů (v němčině)

 

11. 03. 2013

Wolfgang Müller-Funk (Univerzita Vídeň): Zur Konstruktion eines transnationalen Gedächtnisses in "Mitteleuropa".

Die  Benes- Lektüren von Jiri Grusa

 

23. 04. 2013

Jiří Holý (Karlova univerzita): Německá a židovská literatura a kultura (téma bude upřesněno)

 

21. 5. 2013

Lenka Řezníková (Filosofický ústav AV ČR): Literární reprezentace J. A. Komenského v 19. a 20. století a jejich mnemonické aspekty

 

29. 05. 2013
Transgenerační romány jako fenomén středo- a východoevropských literatur. Kulatý stůl se spisovateli: Radka Denemarková, Oksanou Zabužko, Thomas Medicus

11. 06. 2013

Václav Maidl (Rakouské kulturní forum): Odsun-vyhánění Němců v české literatuře

 

 

V zimním semestru v rámci Literárněvědného fóra vystoupili:

 

8. 11. 2012 v 18 h.                                                              

Aleida Assmann (Univerzita Kostnice): From Collective Violence to a Common Future: Four Models for Dealing with a Traumatic Past

(přednáška, pořádaná ve spolupráci s Ústavem germánských studi FF UK bude proslovena v angličtině, v rámci Týdne vědy a techniky,  v Malém sále Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1; prosíme o registraci na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

PLAKÁT 

VIDEOZÁZNAM PŘEDÁŠKY

 

18. 12. 2012 v 17 h. 

Alexander Kratochvil (ÚČL AV ČR, Praha): Trauma – literatura - kulturní paměť 

 

15. 1. 2013 v 17h. 

George Grabowicz (University of Harvard):   Cultural Memory and Ukrainian Literature: Taras Shevčenko's „Hajdamáky“  (přednáška bude proslovena v angličtině)

 

12. 2. 2013 v 17h.        

Manfred Weinberg (Univerzita Kostnice / Karlova univerzita): Das „unendliche Thema“ Erinnerung/Gedächtnis(přednáška bude proslovena v němčině)

 

Přednášky jsou veřejně přístupné. Není-li uvedeno jinak, konají se v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.,  Na Florenci 3, Praha 1.

 

Změny a aktualizace programu sledujte prosím na www.bohemistika.cz.

Pro případné informace kontaktujte dr. Dalibora Dobiáše, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

 

 

fond_budoucnosti_mensi

 

 

Přednáškový cyklus je realizován s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

 

 

 Staročeský dýchánek

 V rámci Literárněvědného fóra se uskuteční další volná řada přednášek zaměřených ke starší české literatuře a jejím širším kulturním a historickým souvislostem.

 

2012

4. září – Vendula Zajíčková: Staročeský passionál

Poněkud opožděné představení monografie o staročeském Passionále (cca 1357), sbírce 160 textů neznámého dominikána, a o jeho literární předloze, Zlaté legendě italského dominikána Jakuba de Voragine.

 

2. října – Jiří Matl: Řádové roucho i hraběcí dvůr – plaští Cisterciáci ve službách hraběnky Lažanské na dvoře v Manětíně

Přednáška nás zavede do dvou blízkých lokalit. Do cisterciáckého kláštera v Plasích a na nedaleký manětínský dvůr hraběnky Marie Gabriely Lažanské, rozené Černínové z Chudenic. Na přelomu 17. a 18. století, tedy za doby velkého rozmachu plaského kláštera, byli někteří plaští Cisterciáci na nedalekém manětínském dvoře hraběnky Marie Gabriely Lažanské činní a zanechali tam významnou stopu. Pokusíme se je blíže představit a přiblížit jejich činnost na konkrétních příkladech.

 

6. listopadu – Viktor Kovařík, Vratislav Nejedlý: [Nápisy na mariánských sloupech]

 

4. prosince – Jan Kvapil: Opitzovo kladivo na českou prozodii.

Má smysl se zas a znovu pozastavovat nad otázkou existence české jambické poezie? Jak vnímá jambus německá versologie a lze z toho vyvodit nějaké konsekvence pro versologii českou? A jakou roli v tom všem hraje poetická příručka „Das Buch von der deutschen Poeterei“ (1624) německého barokního básníka Martina Opitze?

 

2013

8. ledna – Jana Kolářová: "Chtějí-li křesťané s Turky bojovati, aby nepřítele svého dobře znali..." – Kronika nová o národu tureckém Johanna Löwenklaua (1594)

Kronika nová o národu tureckém je dílem německého historika a filologa Johanna Löwenklaua (1541-1594), jež v překladu Jana Kocína z Kocinétu vyšlo roku 1594 u Daniela Adama z Veleslavína. Přednáška by měla představit jednak český překlad Löwenklauovy kroniky a důvody, proč byl zvolen pro překlad a vydání právě tento text, a jednak právě vznikající edici tohoto díla.

 

5. února – Magdaléna Jacková: Masopustní hry v jezuitském podání

Jak se jezuité ve svých hrách vypořádávali z tradiční masopustní rozverností? Jak masopust reflektuje učenecké a intelektuální prostředí jezuitských škol? Vše na příklad dvou latinských her (jedné z Čech a druhé z Porýní) z poloviny 17. století.

 

5. března – Jana Maroszová: Tajemství Andrease Simla

Jak souvisí vyhnání nebo poválečný odsun Němců s lidovou zbožností Pošumaví v 18. století? O tom, ale také například o vzájemné souvislosti epitafu s vyprávěním o zázračném uzdravení a s národopisem 19. století, bude pojednávat kratší přednáška. Její podklad tvoří filologický rozbor německy psaného textu, dochovaného na jedné dřevěné desce, která se našla poblíž Nicova u Kašperských Hor a v současné době patří Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

 

2. dubna – Jakub Ivánek: [Katalogizace barokních písní o svatých a zastavení nad termínem "kramářská píseň"]

 

7. května – Marie Škarpová, Tomáš Slavický, Pavel Kosek: [Jesličky]

 

4. června – téma bude upřesněno