Tematický okruh E

Spory o nadvládu a emancipaci

Sekce E1: „Politicky, sociálně a kulturně rovné?“ Nesnadná emancipace žen v poválečné společnosti

Prohlášení nezávislosti, politický programový dokument, vzniklý na podzim 1918, přislíbil vedle jiného, že „ženy budou postaveny politicky, sociálně a kulturně na roveň mužům“. Pomineme-li několik vesměs těsně poválečných změn (volební právo, umožnění rozvodu, zrušení nuceného celibátu učitelek, připuštění žen do některých dosud jim uzavřených studijních oborů a profesí), zůstal politický program v této oblasti dalekosáhlým způsobem nenaplněn. V sekci se pokusíme soustředit na otázku, jaké konkrétní politické procesy či politické a společenské síly působily v různých středoevropských zemích pro a proti zlepšování pozice žen a naplnění politické, sociální a kulturní rovnosti žen. Z dílčích témat jmenujme ženskou práci a demobilizaci žen z pracovních míst, která zastávaly v době války, politickou aktivizaci žen a radikální formy emancipace, ale také teoretické a programové debaty a neuskutečněné záměry a vize. Vítáme příspěvky srovnávající situaci v jednotlivých středoevropských státech.

Dana Musilová – Jana Burešová (garantky)

Sekce E2: Národnostní otázka – dobový diskurz, reflexe, konflikty

Česká a slovenská historiografie má za sebou fázi nekritické ochrany velkého příběhu o meziválečném Československu coby ostrovu demokracie a může si dovolit hlubší reflexi německých, polských, maďarských a dalších národních hnutí, jejich ambicí a cílů. Z obecnějších otázek vybíráme metodologii zkoumání národních hnutí a analýz národní identifikace v různých sociálních třídách a reflexe psaní o „národnostní otázce“. Zvláště ceněny budou srovnávací příspěvky napříč spektrem národních hnutí, analýzy jejich sociální struktury a vnitřních konfliktů mezi různými názorovými proudy. Příspěvky mohou být věnovány i kritické reflexi dílčích témat jako např. činnosti tzv. iredentistických poslanců v Národním shromáždění Německého Rakouska, česko – německým sporům o zemskou a okresní samosprávu, zapojení německých okresů do politického a hospodářského života (otázka vzniku „nových periférií“) státu, činnosti správních komisí dosazených československou vládou, organizací samosprávy, aktivitě maďarských nacionalistů během maďarské a slovenské republiky rad.

Thomas Oellermann – Piotr M. Majewski (garanti)

Sekce E3: Sexuální reforma: osvobozené city, osvobozená těla

V prvních letech existence republiky se o slovo ve veřejném prostoru silně přihlásila rozmanitá sociální hnutí, která začala usilovat o změnu přístupu státu a společnosti k sexuálnímu a reprodukčnímu životu. Toto úsilí o „sexuální reformu“ bylo ohlasem mezinárodních snah té doby a týkalo se např. otázek sexuální výchovy, antikoncepce či prostituce. V Československu probíhala již v první polovině 20. let, v souvislosti s připravovaným novým trestním zákonem, snaha o zrušení trestnosti potratu a zrušení trestnosti homosexuálního styku, kdy se příslušné paragrafy starého trestního zákona v očích zastánců reformy staly křiklavým symbolem útlaku nevinných lidí. V této konferenční sekci uvítáme příspěvky, které se zaměří na činnost hnutí či jejich protagonistů v předmětném období, na analýzu jejich metod, na činnost a argumenty odpůrců změn, či na celkovou veřejnou debatu o těchto tématech v rámci střední Evropy.

Jan Seidl (garant)

Sekce E4: Zdraví, sociální hygiena a postižení

Skončený válečný konflikt zůstal ve společnosti přítomen v podobě dlouhodobých následků od zmrzačení a jiných zdravotních postižení a obtíží, přes následky epidemií až po rozsáhlé zdravotní oslabení společnosti, mj. i následkem nedostatečné výživy. Zdravotní problémy dále nesly rozsáhlou sociální zátěž. Sekce nabízí příležitost zkoumat dobové představy o zdraví ve vztahu k otázkám modernizace, nacionalismu a ustavování společenského řádu v meziválečném Československu. Vítáme příspěvky tematizující osvětová a sociálně hygienická hnutí (eugenika, abstinenční hnutí, sociální lékařství a další), transnacionální odbornické sítě a jejich vliv na zdravotní politiky středoevropských států. Z celé škály možných oborových pohledů vítáme příspěvky vztahující se k dobovým sanačním, rehabilitačním a modernizačním diskursům, jakož i k otázkám formování vztahu mezi centrem a periferií a ustavování mocenských hierarchií a vztahů ve společnosti (mezi třídami, národy, kulturami, aj.).

Filip Herza – Kateřina Kolářová (garant, garantka)

Sekce E5: Romové a židé: represe, emancipace a možnosti srovnání?

Étos Československa jako vítězného, moderního, na principech humanity a demokracie budovaného státního celku, který byl spojen s mezinárodně politickou situací, se promítl i do změn právního pojmu menšina. Jakým způsobem se nový státní, ideologický a do jisté míry i legislativní rámec projevil v přístupech státní úřadů k Romům a židům v jejich každodenním životě? Lze srovnávat důvody a podoby fyzické – symbolické represe (či integračních snah) vůči těmto dvěma skupinám? O čem hovoří rozdíly či shody v dobovém přístupu ze strany státu, samospráv, sociálních hnutí a dalších aktérů? A o čem vypovídá rozdílný zájem dnešní historické obce o židovskou a romskou menšinu v daném období?

Pavel Baloun (garant)