Zemřel Vladimír Kamberský

Dlouholetý zaměstnanec Fyzikálního ústavu AV ČR a odborník v oboru mangetických tenkých vrstev RNDr. Vladimír Kamberský, CSc. zemřel 18. srpna 2014.

Vladimír Kamberský se narodil 11. 4. 1935. Na MFF UK absolvoval v roce 1958, ale do Fyzikálního ústavu ČSAV přišel ještě skoro o dva roky dříve. Přilákali ho sem starší kolegové, tehdejší aspiranti, s nimiž se seznámil na společné vojenské přípravě. Nejprve se s jedním z nich, svým dlouholetým rádcem a vedoucím Zdeňkem Málkem věnoval přípravě a studiu vlastností tenkých feromagnetických vrstev včetně jejich magnetické doménové struktury. Dodnes aktuální jsou jeho výsledky týkající se vlivu podmínek přípravy vrstev na jejich magnetickou anisotropii. Jeho výzkum tenkých vrstev později zahrnul i feromagnetickou resonanci, která se svým způsobem stala jeho životním osudem, zejména teorie jejího tlumení. Ještě před odjezdem na dvouletý pracovní pobyt v letech 1967-69 na Simon Fraser University v Burnaby u Vancouveru v Kanadě publikoval s B. Heinrichem a D. Fraitovou prvni dvě práce týkající se problému tlumení. Pobyt na mladé universitě měl na jeho další práci zásadní vliv a po návratu se začal prakticky výhradně věnovat teoretické, možná přesněji výpočtové, fyzice.

Vladimír Kamberský v červnu 2012

Jeho práce o magnetických tenkých vrstvách vzbudily ohlas také v Holandsku a po Listopadu 1989 byl pozván na Department of Electrical Engineering University of Twente v Enschede, kde přednášel a bádal ve školním roce 1992/1993. Ještě předtím publikoval několik článků, v nichž se odvážil kritizovat velekněze doménových struktur Alexe Huberta za jeho interpretaci magnetooptického jevu vznikajícího na nehomogenní magnetizaci těsně pod povrchem složitějších vrstevnatých struktur. Jeho kritika vedla k vyjasnění tohoto efektu a posléze k sérii společných článků s prof. Hubertem a jeho spolupracovníky z Erlangen, která pokračovala i po Hubertově skonu v roce 1999 až do shrnujících publikací s Rudi Schäferem v letech 2010 a 2011. S holandskými kolegy také publikoval ještě během svého pobytu v Holandsku několik článků o doménové struktuře a dalších magnetických vlastnostech tenkých feromagnetických vrstev.

Během této doby se však, ať už sám nebo se staršími či novějšími spoluautory, vracel ke své oblíbené tématice, tlumení rychlého pohybu magnetizace. Spoluautor jeho prvních dvou prací o tomto problému – Břetislav Heinrich – se k významu jeho výsledků vyjadřuje zhruba takto:

„Vladimír podstatně přispěl k porozumění procesům spinové relaxace v přechodových kovech 3d skupiny. Jeho pionýrský přínos spočíval v tom, že do nevratných procesů magnetického tlumení zahrnul vliv spin-orbitální interakce, tedy v zásadě relativistické efekty. Význam jeho myšlenek a publikací se dramaticky zvýšil v posledních 10 letech, kdy se rozvinul nový obor elektroniky, tak zvaná spintronika, která na rozdíl od klasické elektroniky manipuluje nejen s elektrickým nábojem elektronu, ale i jeho vlastním spinovým magnetickým momentem. Jeho práce a na ně navazující publikace byly často diskutovány na nejrůznějších mezinárodních konferencích a setkáních a jejich výsledky jsou používány i při vývoji nových materiálů, jež se svými dynamickými spinovými charakteristikami hodí pro spintronické aplikace.“

Dodejme ještě, že pro výše uvedený efekt byl zaveden termín Kamberského tlumení (tedy Kambersky damping) a sám Vláďa se k tomu se svou typickou sebeironií vyslovil před necelými dvěma lety:

„Na má stará kolena se objevily cizí články s názvem „Kambersky damping“ v titulku. Upozornil jsem totiž na procesy, které brzdí hlavně hodně rychlé přemagnetování. Jsem dost rád, že vzdor tomu komickému termínu jsem zájem o ně neutlumil, ale trochu povzbudil. A jelikož vůbec první dost citovaný článek (konkrétně 158krát, pozn. K. Závěta) jsem napsal zadarmo ještě před diplomkou, pokouším se teď spočítat a napsat už zase zadarmo ještě jeden, i když už na to skoro nevidím.“

Přes zarputilou snahu přetrvávající až do několika desítek hodin před jeho odchodem se mu sepsání tohoto článku již dokončit nepodařilo.