Nacházíte se

Aktuality

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) zahájil v areálu Na Slovance v roce 2014 realizaci centra funkčních materiálů pro bioaplikace (FUNBIO). Tento projekt podpořený v rámci 11. výzvy OPPK ze strukturálních fondů EK dále významně rozvíjí stávající projekt střediska analýzy funkčních materiálů (SAFMAT). Zatímco předchozí projekt byl zaměřen na doplnění možností analýzy moderních polovodivých a tenkovrstvých materiálů, FUNBIO rozšiřuje moderní analytické metody na materiály na pomezí organického a anorganického světa;

Prof. RNDr. Vladislav Šimák, DrSc. je výrazná osobnost české fyziky elementárních částic. Narodil se 20. 4. 1934 v obci Měšice u Tábora. V roce 1958 absolvoval Matematicko–fyzikální fakultu University Karlovy. Poté pracoval dva roky jako asistent na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT (nyní FJFI) a koncem roku 1960 přišel do Fyzikálního ústavu (FZÚ) tehdejší Československé akademie věd. Zde se věnoval studiu kosmického záření a společně s dr. Pernegrem publikoval řadu významných článků.

Vědci pracující na předních světových částicových experimentech spojili své síly, zkombinovali svá data a vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, t.j. předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Vědci z experimentů ATLAS, CDF, CMS a DZERO ohlásili 19. března na mezinárodní fyzikální konferenci Rencontres de Moriond v Itálii společné měření hmotnosti top kvarku. Čtyři experimenty sloučily své analýzy dat, aby jeho hmotnost této částice byla určena co nejpřesněji.

Americká fyzikální společnost (APS) vyhlašuje každoročně jména vědeckých pracovníků, kteří významným způsobem přispěli při zpracování rukopisů zaslaných k publikaci do odborných časopisů této společnosti. K těmto časopisům patří zejména fyzikální komunitou vysoce ceněné časopisy Physical Review Letters a Physical Review. Kvalitní odborné posudky zajišťují nejenom vysoký odborný standard časopisů, ale často pomáhají i autorům zvýšit kvalitu a čtivost jejich příspěvků.

Význam fyziky a metod vyvinutých při zkoumání fyzikálních problémů již delší dobu není omezen pouze na procesy neživé přírody. Metody kvantové teorie a statistické mechaniky makroskopických soustav stále více nacházejí uplatnění v biologii, ekonomii, informatice, nebo sociologii. Fyzika se tak stává jednou z hlavních komponent řady dnes intenzivně rozvíjených interdisciplinárních oborů. Ekonofyzika, která využívá hlavně metody statistické fyziky a teorie kritických jevů v modelování a pochopení ekonomických dějů, je jedním z nich.

Dnešní technologie pro zápis, ukládání a čtení informace jsou založeny buď na náboji, anebo na spinu elektronu. Polovodičové flash nebo operační paměti jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání i snadná detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího „nuly“ nebo „jedničky“. Nevýhodou je, že nečistoty, výkyvy teploty nebo záření mohou vést k nekontrolovanému přerozdělení náboje v součástce a tím ke ztrátě informace. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu.

Na začátku roku 2014 byla ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. zahájena práce na projektu LABONIT. Tento projekt, který získal finanční podporu v rámci 11. výzvy programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschopnost) ve výši 46 miliónů korun, umožní vybudování špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur. Na budování laboratoře se bude finančně podílet též přímo Fyzikální ústav AV ČR, který projekt podpoří přibližně 4 milióny korun ze svého rozpočtu.

Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se účastní také pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR.

Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin.

Dne 27. ledna zemřel ve věku 75 let doc. Ing. Emil Pollert, DrSc., bývalý vedoucí Laboratoře oxidových materiálů na pracovišti FZÚ Cukrovarnická. Brzy po absolvování studia na VŠCHT nastoupil v roce 1962 do chemické laboratoře Dr. Bergsteina, která byla součástí oddělení magnetismu tehdejšího Ústavu fyziky pevných látek.

Ve feromagnetech je možné ukládat digitální informaci ve formě “nul” a “jedniček” pomocí rozdílné orientace magnetických momentů, které je možné si představit jako malé kompasy (viz Obr. 1a). Na tomto principu funguje celá škála pamětí of kilobytových magnetických karet až po terabytové počítačové pevné disky. Parkovací magnetickou kartu nebo pevný disk není radno klást do blízkosti jiného magnetu nebo zařízení budícího silné magnetické pole, neboť magnetické momenty v paměti mohou být přeorientovány a tím muže dojít ke ztrátě uložené informace

Stránky