Koncepci výstavy, kterou pořádá Správa Pražského hradu, a na které se podílí osm spoluautorů, připravila Jana Maříková-Kubková z ARÚ Praha. Rekonstrukce PH od podzimu 1918 vyvolala rozsáhlý stavebně historický a archeologický výzkum. Poznatky, které byly při výzkumech získány, se pak odrazily jak v práci architektů, tak i mnoha výtvarných umělců, a staly se tak součástí nové symboliky hradu. Velké zásahy do samotné podstaty hradního areálu však vyvolaly nejen nadšení, ale také velkou diskusi či téměř odpor odborné i laické veřejnosti. Těžiště celé výstavy je především ve velmi obsáhlém výběru archiválií, historické dokumentace a historických fotografií. Mezi exponáty však najde návštěvník například i dosud nikde neprezentované archeologické nálezy. Výstava ve Starém královském paláci proběhne 18. 10. 2017 – 6. 5. 2018.

V roce 2018 si budeme připomínat sté výročí založení Československé republiky. Jedním z jejích hlavních symbolů je Pražský hrad, který od podzimu 1918 procházel rekonstrukcí, po jejímž dokončení se stal trvalým sídlem československých a českých prezidentů. Obnova vyvolala rozsáhlý stavebně historický a archeologický výzkum, které jsou spojeny především se jmény Kamila Hilberta, Karla Fialy či Ivana Borkovského, jehož 120té výročí narození slavíme letos. Poznatky, které byly při výzkumech a průzkumech získány, se pak odrazily jak v práci architektů, především Josipa Plečnika tak i mnoha výtvarných umělců, a staly se tak součástí nové symboliky hradu.

I v evropském srovnání zde byly voleny velmi progresivní metody a lze říci, že zde byly položeny základy československého stavebně historického průzkumu, jehož zakladatelskou osobností byl právě Kamil Hilbert i československé archeologické medievistiky. Velké zásahy do samotné podstaty hradního areálu vyvolaly nejen nadšení, ale také velkou diskusi či téměř odpor odborné i laické veřejnosti. To všechno je základem koncepce připravované výstavy, která je rozdělena do sedmi oddílů. V prvním se návštěvník seznámí s obdobním před rokem 1918, tedy s podobou Hradu těsně před zahájením velkých stavebních prací. Druhý přiblíží koncepci využití Pražského hradu pro potřeby nového státu vypracovanou Kamilem Hilbertem bezprostředně po vzniku republiky. Na něj pak naváže představení vztahu odborné i laické veřejnosti k Hradu a hlavních témat diskusí o obnově. Ve čtvrtém oddíle je pojednán projekt bytu prezidenta Masaryka. Následují dva rozsáhlé oddíly věnující se archeologickému výzkumu a stavebně historickému průzkumu a samostatný oddíl se věnuje dokončení katedrály.

Mezi exponáty najde návštěvník nikdy nevystavené archeologické nálezy, jako jsou sruby či románské architektonické články z baziliky sv. Víta, ve 20. letech vyjmuté a dnes nově zrestaurované vitráže z kaple sv. Václava, odlitky významných architektonických prvků osazovaných ve 20. letech či modely Plečnikových projektů. K nim přibude i model Jižních zahrad před rokem 1918 nebo 3D model vykopávek pod III. nádvořím. Těžiště celé výstavy je ale především ve velmi obsáhlém výběru archiválií, historické dokumentace a historických fotografií.

Jana Maříková-Kubková

 
Plakát: PDF