Tematický okruh H

Trestání, násilí a ozbrojenost

Sekce H1: Změny a reforma trestního práva

Poválečné období let 1918-1925 přineslo v oblasti disciplinace a trestání obyvatelstva výrazné změny jak oproti období válečnému s jeho s terorem hraničícími formami represe, tak i vůči období předválečnému, jemuž se nevyhnutelně vzdálilo. Před státem se dvěma různými právními oblastmi i trestními předpisy stál naléhavý úkol sjednocení a modernizace trestní právní úpravy. Zároveň byly artikulovány i požadavky na proměnu trestního práva, která by byla více v souladu s postulátem humanity, demokratizace a působila by preventivně. Některé z těchto snah zaznamenaly i úspěch (podmíněné odsouzení). Vznikaly ovšem i nové represivní nástroje (zákon na ochranu republiky). Profesorská komise pro přípravu nového trestního zákona, pracující ve zkoumaném období, předložila nakonec roku 1925 novou osnovu tohoto předpisu. Příspěvky se mohou věnovat klíčovým sporům o změny trestního práva a jeho kritiky, nejlépe i ve srovnání s vývojem na tomto poli v dalších středoevropských státech. Uvítáme příspěvky z oblasti právních, sociálních a politických dějin, antropologie a filosofie.

Ladislav Soukup (garant)

Sekce H2: Proměny státních ozbrojených sborů

Nový stát potřeboval ke svému upevnění ozbrojené sbory, ať již armádní, četnické či policejní. Zajímá nás, z jakého prostředí pocházeli a jaké vzdělání nejčastěji získali příslušníci ozbrojených sborů a jakým způsobem byli pro kariéru ve sborech dále rozvíjeni (školení, vysílání do zahraničí, atd.), jejich hospodářské postavení i politické názory (mj. snaha po účelovém omezení volebního práva vojáků a četníků), či způsoby umísťování, kariér a povyšování bývalých legionářů a příslušníků někdejší rakousko-uherské armády. K prozkoumání jsou dále např. otázky, jakou úlohu hrálo ovládání těchto sborů a jeho přesuny (převedení četnictva pod ministerstvo vnitra) v dobové mocenské konstelaci a také, jakými způsoby užívaly tyto sbory násilí, např. pohledem šetření služebních deliktů, odložených stížností či vojenského soudnictví. Stranou by neměla zůstat ani otázka, jakým způsobem se vyvíjely národnostní poměry sborů či míra rozšíření šikany a jaké byly náhledy na ni, do jaké míry se střetávaly alternativní vize ozbrojených sborů, například miličního systému, volby důstojníků mužstvem či jiné prvky demokratizace armády s tradičními představami.

Zdenko Maršálek (garant)

Sekce H3: Budování státu a fyzické násilí

Říjnový převrat a ustavení nové státní moci na území Československa je tradičně pojímán zejména v mezinárodním srovnání jako v podstatě úspěšný proces s poměrně klidným přechodem státní moci a rychlým ustavením nového státu. Tento pohled vychází zejména z událostí, odehrávajících se v centru nového státu, případně v těch okrajových územích, kde ustavení nového řádu nebylo charakteristické rozsáhlejším použitím fyzického násilí. Sekce nabízí možnost přezkoumat tuto tezi pohledem na méně známé periferní regiony a souvislosti, spočívající v odlišných bodech a liniích konfliktů, než byl tradiční česko-německý spor. Uvítáme proto zejména příspěvky zabývající se řešením konfliktů jdoucích po náboženské linii či po linii sporů českých vítězů války s dalšími, neněmeckými národnostmi na území nového státu, příspěvky zabývající se rezistencí „zelených kádrů“ a dalších aktérů vymezující se vůči ustavujícím se strukturám nového státu, stejně jako další příspěvky zkoumající rozličné podoby kolektivního násilí.

Rudolf Kučera (garant)