RESPEKT, 25.3.2019.
Proč se čeští vědci nechtějí zapojit do...
V uplynulých letech došlo ve fyzice interakce rentgenového laserového záření s hmotou k nebývalému pokroku, za což vědecká komunita vděčí novým intenzivním zdrojům rentgenového záření. Rychlý vývoj na poli rentgenového laserování však klade stále větší požadavky na diagnostiku rentgenových fotonových svazků, jejichž parametry neustále rostou. Jednu z velkých výzev představuje přesná prostorová charakterizace fokusovaných laserových polí. V důsledku vysokých intenzit záření v ohniscích o velikosti okolo jednoho mikrometru jsou na diagnostické metody kladeny nároky vysoké radiační odolnosti, vysokého prostorového rozlišení a lineární odezvy v co nejširším dynamickém rozsahu. Pokročilé metody ablačních a desorpčních otisků těmto požadavkům vyhovují, jelikož prostorové parametry svazku se odvozují právě z poškození povrchu vhodného pevnolátkového terče. Například metoda fluenčního skenu umožňuje charakterizovat příčný profil intenzity a rozdělení hustoty energie ve fokusovaném negaussovském svazku z jeho ablačních otisků ve vhodném materiálu. Znalost profilu hustoty energie je velmi důležitá při interakčních experimentech laser-hmota, jelikož laserový svazek je nutné považovat za nedílnou součást procesu interakce. Obzvláště v oblasti fyziky vysokých hustot energie mohou být výsledky měření nelineárních dějů významně ovlivněny profilem svazku. Novým přístupem k měření prostorových vlastností svazků je metoda desorpčních otisků, která umožňuje charakterizovat nejen profil intenzity svazku, ale i jeho vlnoplochu a příčnou koherenci. Tato přednáška bude věnována nejen přehledu metod ablačních a desorpčních otisků, ale i jejich praktickému využití v reálných experimentech. Bude též představeno technické řešení, které umožní využití těchto metod in-situ v reálném čase.