Kniha analyzuje kognitivní způsoby, jimiž se děti ve raném věku (3–10 let) vztahují k literatuře, a to především k epice. Výsledkem je studie, která dosud v českém kontextu chyběla: studie, která staví spíše na kognitivních než na psychologizujících či psychoanalytických přístupech a která má i praktický dopad. Může napomoci učitelům na základní škole, ale i rodičům uvědomit si, co se děje v hlavách jejich dětí při setkání s literaturou.
Previous
Next
Marxismus jako metoda a projekt
MARTA EDITH HOLEČKOVÁ
Ve dnech 16. a 17. října 2018 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila mezinárodní...
Sborník o Janu Zábranovi
MARTA EDITH HOLEČKOVÁ
Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) patří bezesporu mezi nejvýznamnější české...
Mezi národním a transnacionálním vzpomínáním
ANNA FÖRSTEROVÁ
V živé a povzbuzující atmosféře se konala od 23. do 25. listopadu 2018 na Univerzitě v Řezně...