Previous Next
Marxismus jako metoda a projekt MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Ve dnech 16. a 17. října 2018 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila mezinárodní...
Sborník o Janu Zábranovi MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) patří bezesporu mezi nejvýznamnější české...
Mezi národním a transnacionálním vzpomínáním   ANNA FÖRSTEROVÁ V živé a povzbuzující atmosféře se konala od 23. do 25. listopadu 2018 na Univerzitě v Řezně...

Česká literatura 53, 2005/5

Studie

Irena Vaňková: Kognitivní lingvistika, řeč a poezie (Předběžné poznámky)
(609-636)
Článek ve svých prvních dvou částech přibližuje kontext kognitivně a kulturně orientované lingvistiky, počínaje jejím východiskem ve zkušenostním realismu a antropocentrismu a pojetím univerzálního a relativního; dále se tu stručně vykládají základní pojmy (a současně též opěrné body) tohoto přístupu k jazyku (a lidské mysli): jazykový obraz světa, tělesnost, konceptuální metafora a kategorizace (zejména v souvislosti s jazykovým významem). Třetí, stěžejní část ukazuje (na četných příkladech z poezie V. Holana, J. Skácela a M. Topinky) možné inspirace, které mohou přinést kognitivní východiska v souvislosti s pojetím básnického textu a při interpretaci poezie. Je to na prvním místě oblast významových konotací. (Poezie je ostatně dokonce i při studiu významu - alespoň podle představitelů polské kognitivně-kulturní lingvistiky Tokarského a Pajdzińské – významným dokladem jazykových konotací jinde nezachytitelných.) S tím souvisí i procesy rekategorizace a relativizace běžně fungujících významů, která se nejmarkantněji ukazuje v tzv. „básnických definicích“ (jak o nich mluví A. Pajdzińska). Přehodnocování a relativizace se týká i běžných konceptuálních schémat (zde je to ukázáno na schématech „spojení – linking“ a „nádoba - container“). Poslední subkapitola se týká konceptualizace řeči, tak jak ji lze interpretovat na základě sbírky M. Topinky Krysí hnízdo.

Jaromír Loužil: K zápasu o J. G. Herdera u nás
(s. 637-653)
Studie o recepci idejí J. G. Herdera v českých podmínkách - především v období tzv. národního obrození, v úvahách T. G. Masaryka, E. Rádla a J. Patočky.

Prameny

Martin Tomášek: Můj Vít (Z deníku K. M. Čapka-Choda)
(s. 654-661)

Rozhledy


Kolokvium Literatura jako text mezi texty

Marie Kubínová: Literární text mezi jinými druhy komunikátů: směry a křižovatky semiózy
(s. 663-674)

Milan Jankovič: Otevřenost „díla“ a otevřenost „textu“
(s. 675-682)

Resumé diskuse
(s. 683-687)

Jaroslav Med: Česká litera tura a německý expresionismus v letech 1910 – 1920
(s. 688-693)

Štěpán Balík: Marie, Magdalena, Ježíš, jidáš a pes
(s. 694-709)

Recenze

Jakub Češka: Agnesino pozdní odpoledne
(Ricard, François: Le dernier après midi d’Agnès. Paris, Éditions Gallimard 2003.)

(s. 710-717)

Jiří Trávníček Naratologie je mrtva, ať žije narativita
(Rosner, Katarzyna: Narracja, tożsamość i czas. Kraków, Universitas 2003. 148 stran.)

(s. 717-721)

Martina Šulcková: Odkud a kam směřuje slovenská literární historie a historiografie?
(Vojtech, Miloslav: Od baroka k romantizmu. Literárne smery a tendencie v slovenskej literatúre v rokoch 1780–1840. Bratislava, Vydavatelství Univerzity Komenského 2003. 148 stran.)

(s. 721-725)

Světla Mathauserová: Nový Jakobsonův návrat do Čech
(Birus, H. – Donat, S. – Meyer-Sickendiek, B. (edd.): Roman Jakobsons Gedichtanalysen. Eine Herausforderung an die Philologien. Göttingen, Münchener Komparatistische Studien 2003. 336 stran.)

(s. 526-529)

Kronika a glosy

Irena Kraitlová: Bibliografie Milana Jankoviče
(s.730-762)

Marie Havránková: Nálezová zpráva o objevu filatelistické povídky Františka Langera
(s. 763)

Informatorium
(s. 764-768)