Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Oscilace ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.
Co se povedlo? Co to znamená? Jaká cesta k tomu vedla a jaká jsou úskalí pozorování takových objektů? Je to významný přelom ve výzkumu vesmíru? Na vše odpovídá Dr. Michal Bursa ze skupiny relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních soustav v pořadu DVTV.
Evropský sluneční dalekohled - účast České republiky (EST-CZ)
Již od roku 2006 se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě projektu Evropského slunečního dalekohledu EST. EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. V současnosti je projekt EST v přípravné fázi, ve které probíhají finální přípravy na zahájení stavby dalekohledu v roce 2021. Od ledna 2019 je účast ČR na realizaci EST zajištěna díky zařazení projektu EST-CZ na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.
Na čem pracujeme: Testování teorií gravitace v raných galaxiích
Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.
Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.
60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959
Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.
Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.
Co se povedlo? Co to znamená? Jaká cesta k tomu vedla a jaká jsou úskalí pozorování takových objektů? Je to významný přelom ve výzkumu vesmíru? Na vše odpovídá Dr. Michal Bursa ze skupiny relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních soustav v pořadu DVTV.
Evropský sluneční dalekohled - účast České republiky (EST-CZ)
Již od roku 2006 se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě projektu Evropského slunečního dalekohledu EST. EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. V současnosti je projekt EST v přípravné fázi, ve které probíhají finální přípravy na zahájení stavby dalekohledu v roce 2021. Od ledna 2019 je účast ČR na realizaci EST zajištěna díky zařazení projektu EST-CZ na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.
Na čem pracujeme: Testování teorií gravitace v raných galaxiích
Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.
Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.
60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959
Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.
Sté výročí vzniku Mezinárodní astronomické unie si připomeneme v Praze
V sobotu 6. dubna se v Planetáriu Praha uskuteční slavnostní shromáždění, které v ČR připomene 100 roků od založení Mezinárodní astronomické unie v roce 1919. Setkání se zúčastní významné osobnosti české astronomie - např. předseda Českého národního komitétu astronomického a nedávný viceprezident Mezinárodní astronomické unie profesor Jan Palouš, ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas, předseda České astronomické společnosti profesor Petr Heinzel a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Zúčastní se ho také místopředseda Akademie věd profesor Jan Řídký. Do Prahy také přiletí prezidentka Mezinárodní astronomické unie profesorka Ewine van Dishoeck. Účastníky pozdraví 99 tiletý docent Luboš Perek, který je o dva dny starší než Mezinárodní astronomická unie (narozen 26. července 1919) a který byl jejím generálním sekretářem v letech 1967-1970. Pražské shromáždění předběhne slavnostní shromáždění v Bruselu v příštím týdnu.
Videopozvánka amerického astronauta Andrewa Feustela
Americký astronaut Andrew Feustel, který se za pár dní (přesněji 6.4.2019) vydá i se svou ženou Indirou na turné po České republice, natočil krátkou pozvánku:
Příběh astronauta: Andrew Feustel v České republice
Českou republiku navštíví pod patronací Akademie věd ČR ve dnech 4. až 15. dubna 2019 americký geofyzik a jeden z významných astronautů NASA Andrew Feustel. Svůj „Příběh astronauta“ představí na přednáškách a besedách ve čtyřech městech České republiky – v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Na těchto místech se uskuteční také setkání se zástupci měst či univerzit a následně i beseda s autogramiádou pro veřejnost.
Jizerská oblast tmavé oblohy na EUROREGION Tour 15. a 16. března
Jizerská oblast tmavé oblohy se představí na veletrhu cestovního ruchu EUROREGION Tour 15. a 16. března 2019 v Eurocentru v Jablonci nad Nisou. Vstup zdarma. Více o veletrhu na www.euroregiontour.cz.
Na čem pracujeme: Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
Astronomové ze Stelárního oddělení ASU byli součástí slovensko-českého týmu, který analyzoval výhradně slovensko-česká pozorování hvězdy Kepler-410 a posuzoval tuto hvězdu z hlediska existence a konfigurace planetárního systému. Práce ukazuje, že ke studiu exoplanet není nutné omezovat se na obří pozemní dalekohledy nebo na přístroje na družicích, ale že i v podmínkách malých států lze do tohoto moderního astrofyzikálního tématu přispět. Současně považujeme za nutné podotknout, že na studii publikované v impaktovaném časopise se výraznou měrou podíleli i mladší studenti, což není úplně obvyklé.
Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.
Co se povedlo? Co to znamená? Jaká cesta k tomu vedla a jaká jsou úskalí pozorování takových objektů? Je to významný přelom ve výzkumu vesmíru? Na vše odpovídá Dr. Michal Bursa ze skupiny relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních soustav v pořadu DVTV.
Evropský sluneční dalekohled - účast České republiky (EST-CZ)
Již od roku 2006 se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě projektu Evropského slunečního dalekohledu EST. EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. V současnosti je projekt EST v přípravné fázi, ve které probíhají finální přípravy na zahájení stavby dalekohledu v roce 2021. Od ledna 2019 je účast ČR na realizaci EST zajištěna díky zařazení projektu EST-CZ na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.
Na čem pracujeme: Testování teorií gravitace v raných galaxiích
Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.
Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.
60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959
Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.
