2017/2

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

otevíráte letošní druhé číslo, které obsahuje tři odborné stati a další – věříme, že informačně zajímavé – texty.

Článek se snaží přispět do diskuze konceptu sociální odpovědnosti firem méně studovanou oblastí dopadů příspěvků od firem na lokální a regionální rozvoj z pohledu samospráv a obyvatel obcí. Tento koncept je nejčastěji studován z pohledu korporací a bez prostorové dimenze, která ale hraje nezanedbatelnou roli v rozhodování firem o alokaci prostředků. Tuto mezeru ve výzkumu se článek snaží zaplnit studiem případu prostorové distribuce finančních darů od firmy ČEZ obcím v okolí jaderné elektrárny Dukovany ležící na periferním rozhraní Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Nemalými finančními prostředky, které posílá do obecních rozpočtů, se snaží obyvatelům v okolí elektrárny kompenzovat rizika spojená s její lokalizací.

Cílem článku na obecné rovině je zhodnocení účasti obyvatel Česka na vybraných typech aktivit podporujících veřejný zájem (mj. účast na veřejném projednávání k některému z místních problémů, účast na dobrovolné akci, účast na finanční sbírce či podpis petice) a na těchto aktivitách jako celku. Na základě rešerše literatury je stanoveno, že pojmy angažovanost a participace jsou vnímány jako synonyma. V teoretické části jsou diskutovány prediktory angažovanosti, přičemž jako stěžejní se jeví dle většiny autorů vzdělání, což se promítlo do formulace první hypotézy (H1): Angažovanost občanů je pozitivně ovlivněna výší jejich dosaženého vzdělání. Naopak v Česku nebyl doposud šířeji řešen vztah životní spokojenosti a angažovanosti, proto je formulována druhá hypotéza (H2): Existuje souvislost mezi životní spokojeností občanů a jejich angažovaností, přičemž aktivnější občané jsou spokojenější.

Cílem tohoto článku je přispět ke zkoumání dějin české sociologie rozborem časopisu Acta Universitatis Carolinae Philosophica et Historica – Studia Sociologica (AUC StS), který vydává Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto méně známé periodikum lze po téměř 50 letech existence považovat i za dokument vývoje a peripetií části české (resp. československé) sociologie. V textu přibližujeme hlavní rysy periodika a diskutujeme jeho pozici a význam v rámci české sociologie. Kromě běžných postupů obsahové analýzy využíváme i metodologicky inovativní analýzu citačních sítí. Jedním z důležitých cílů textu je tak i posouzení vhodnosti využitých metod pro zodpovídání podobných výzkumných otázek.

Kniha představuje možnosti zkoumání mluveného slova v rámci několika přístupů kvalitativní analýzy. Text je rozdělen do tří hlavních částí věnovaných narativní analýze, konverzační analýze a analýze diskurzu. Každá kapitola poskytuje obecné seznámení se základy uvedených přístupů k datům pocházejícím z výpovědí a konverzací a poté popisuje specifické metody pro sběr dat (například focus groups) a pro analýzu dat (kupříkladu kritická diskurzní analýza). Autorky jdou cestou výběru typických zástupců, spíše než by byly vedeny snahou o vyčerpávající popis, takže některé významné přístupy nejsou diskutovány – například diskurzivní psychologie. Pozitivním důsledkem ovšem je, že text není přetížen kupením jmen stále dalších škol a jejich zástupců. To je velmi výhodné pro studenty, kteří navštěvují úvodní nebo „intermediate“ kurzy kvalitativní analýzy, ale pravděpodobně ne tolik pro ty, kdo již mají rozsáhlejší zkušenosti z výzkumu.

Bezprecedentní možnosti archivace a sdílení informací vedou v naší současné společnosti k tomu, že se obraz minulosti zachycené ve vzpomínkách a vyprávěních přímých pamětníků stává důležitým zdrojem našeho (laického i odborného) vědění o této minulosti. S ohledem na rostoucí počet archivovaných orálněhistorických interview (dále OHI), často dostupných na internetu či na specializovaných pracovištích, lze orální historii využít jako specifický zdroj dat, analyzovatelných (mimo jiné) i ze sociologického hlediska. Bližší představení jednoho z takových zdrojů, konkrétně Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation, přístupného v Praze prostřednictvím Centra vizuální historie Malach, je hlavním cílem tohoto textu.

Ve dnech 12. až 13. září 2017 proběhl každoroční Expertní seminář CESSDA, kterého se účastnil i Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) Sociologického ústavu Akademie věd, pořadatel loňského ročníku, který proběhl v Praze. Letos se seminář uskutečnil v norském Bergenu pod záštitou Norského centra pro výzkumná data (NSD).