Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Oscilace ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.
První snímek černé díry
Co se povedlo? Co to znamená? Jaká cesta k tomu vedla a jaká jsou úskalí pozorování takových objektů? Je to významný přelom ve výzkumu vesmíru? Na vše odpovídá Dr. Michal Bursa ze skupiny relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních soustav v pořadu DVTV.
Evropský sluneční dalekohled - účast České republiky (EST-CZ)
Již od roku 2006 se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě projektu Evropského slunečního dalekohledu EST. EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. V současnosti je projekt EST v přípravné fázi, ve které probíhají finální přípravy na zahájení stavby dalekohledu v roce 2021. Od ledna 2019 je účast ČR na realizaci EST zajištěna díky zařazení projektu EST-CZ na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.
Na čem pracujeme: Testování teorií gravitace v raných galaxiích
Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.
Uvidíme snímek černé díry?
Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.
60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959
Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.
Sté výročí vzniku Mezinárodní astronomické unie si připomeneme v Praze
V sobotu 6. dubna se v Planetáriu Praha uskuteční slavnostní shromáždění, které v ČR připomene 100 roků od založení Mezinárodní astronomické unie v roce 1919. Setkání se zúčastní významné osobnosti české astronomie - např. předseda Českého národního komitétu astronomického a nedávný viceprezident Mezinárodní astronomické unie profesor Jan Palouš, ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas, předseda České astronomické společnosti profesor Petr Heinzel a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Zúčastní se ho také místopředseda Akademie věd profesor Jan Řídký. Do Prahy také přiletí prezidentka Mezinárodní astronomické unie profesorka Ewine van Dishoeck. Účastníky pozdraví 99 tiletý docent Luboš Perek, který je o dva dny starší než Mezinárodní astronomická unie (narozen 26. července 1919) a který byl jejím generálním sekretářem v letech 1967-1970. Pražské shromáždění předběhne slavnostní shromáždění v Bruselu v příštím týdnu.
Videopozvánka amerického astronauta Andrewa Feustela
Americký astronaut Andrew Feustel, který se za pár dní (přesněji 6.4.2019) vydá i se svou ženou Indirou na turné po České republice, natočil krátkou pozvánku:
Příběh astronauta: Andrew Feustel v České republice
Českou republiku navštíví pod patronací Akademie věd ČR ve dnech 4. až 15. dubna 2019 americký geofyzik a jeden z významných astronautů NASA Andrew Feustel. Svůj „Příběh astronauta“ představí na přednáškách a besedách ve čtyřech městech České republiky – v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Na těchto místech se uskuteční také setkání se zástupci měst či univerzit a následně i beseda s autogramiádou pro veřejnost.
Laboratorní astrofyzika
Vracíme se k nedávnému workshopu o laboratorní astrofyzice u kolegů v ELI Beamlines, s odkazem na prezentace řečníků.
Jizerská oblast tmavé oblohy na EUROREGION Tour 15. a 16. března
Jizerská oblast tmavé oblohy se představí na veletrhu cestovního ruchu EUROREGION Tour 15. a 16. března 2019 v Eurocentru v Jablonci nad Nisou. Vstup zdarma. Více o veletrhu na www.euroregiontour.cz.
Na čem pracujeme: Možné konfigurace planetární soustavy Kepler-410
Astronomové ze Stelárního oddělení ASU byli součástí slovensko-českého týmu, který analyzoval výhradně slovensko-česká pozorování hvězdy Kepler-410 a posuzoval tuto hvězdu z hlediska existence a konfigurace planetárního systému. Práce ukazuje, že ke studiu exoplanet není nutné omezovat se na obří pozemní dalekohledy nebo na přístroje na družicích, ale že i v podmínkách malých států lze do tohoto moderního astrofyzikálního tématu přispět. Současně považujeme za nutné podotknout, že na studii publikované v impaktovaném časopise se výraznou měrou podíleli i mladší studenti, což není úplně obvyklé.
Zatmění Měsíce v časosběru z ondřejovské hvězdárny
Zatmění Měsíce v časosběru z ondřejovské hvězdárny Podívejte se na poslední dvě úplná zatmění Měsíce pozorovatelná od nás - 27. července 2018 a 21. ledna 2019, která zachytil na ondřejovské hvězdárně Mgr. Vlastimil Vojáček z Oddělení meziplanetární hmoty. Všimněte si nejen kulatého stínu Země, ale také změny barvy při zatmění, kdy po úplném vstupu do zemského stínu zatmění přejde do červeného zbarvení.
50. rovnoběžka v Praze a u Kouřimi
Jak je to s průchodem 50. rovnoběžky Českou republikou? Pár minut podívané a poučení v pořadu České televize Z metropole. Komentuje a vysvětluje Ing. Cyril Ron, CSc. z Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Výsledky Akademické prémie: meteority s rodokmenem i odvracení srážek s vesmírnými tělesy
V uplynulých šesti letech čerpal největší vědecký grant v Česku - Akademickou prémii - a 30 milionů korun vyčerpal do koruny. 7. března na Akademii věd představil své výsledky. Nositel prestižního ocenění Akademická prémie, kterou mimochodem velmi chválí jako nejlepší podporu vědy v České republice, RNDr. Pavel Spurný, CSc. - vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty, který se svým týmem podstatně rozšířil a především instrumentálně zásadně zpřesnil českou část Evropské bolidové sítě tak, že je na světové špičce. A Akademická prémie k tomu výrazně pomohla.
Prázdniny pod Sluncem 2019 na hvězdárně v Ondřejově
Zajímáš se o Slunce a jeho aktivitu? Chceš se něco nového naučit a zároveň se pořádně bavit? Pořádáme akci pro středoškolské studenty - PRÁZDNINY SE SLUNCEM 2019. Podívej se na náš web a přidej se! http://www.asu.cas.cz/letni-skola-2019
POZVÁNKA NA PRESTIŽNÍ PŘEDNÁŠKU - 7. března od 10:00 na Akademii věd v Praze, Národní třída 3
Hrozí nám osud dinosaurů? A jak se luští jeden z nejsložitějších genomů rostlin? Na tyto a další otázky odpoví ve čtvrtek 7. března dva význační vědci z Akademie věd ČR, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a astronom Pavel Spurný. Oba jsou nositeli prestižního ocenění Akademická prémie (Praemium Academiae), která je spojená s finanční odměnou ve výši až 30 milionů korun rozložených na šest let. Toto období nyní končí a oba laureáti ve svých přednáškách – tak jak je u nositelů této ceny zvykem – představí výsledky svého výzkumu. Více na https://www.avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Meteority-i-tajemstvi-rostlin.-Nositele-premie-se-ohlizeji-za-svymi-projekty/.
Výstava Above and Beyond přístupná české veřejnosti
VIDA! science centrum v Brně hostí do konce března výstavu ke 100 rokům Mezinárodní astronomické unie (pak se výstava stěhuje do Bruselu). Jak velký je vesmír? Proč svítí hvězdy? A co se s nimi stane, když zemřou? Existuje život někde jinde než na Zemi? Jaké nejdůležitější a nejvýznamnější úspěchy zaznamenali kosmonauti a astronomové v moderní astronomii. A mnoho, mnoho dalšího ... Výstava je ke shlédnutí v rámci vstupného do VIDA! centra a je v anglickém jazyce. Více na stránkách VIDA! centra.
Na čem pracujeme: Případ Maribo - křehký materiál přežil vstup do atmosféry vysokou rychlostí
Odborníci z ASU jsou na špičce výzkumu pádů meteoritů a ve vyšetřování historie, která pádům předchází. Není tedy divu, že se zabývají i událostmi, které se netýkají bezprostředně České republiky. Jednou takovou byl pád meteoritu Maribo v roce 2009, který byl tak trochu překvapivý. Podle převládajících představ totiž vlastně neměl být žádný meteorit nalezen.
Na čem pracujeme: Meteory vypovídají o vlastnostech meziplanetární hmoty
Tým astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studoval spektra 152 meteorů a klasifikoval je, studoval jejich fragmentaci i to, zda při letu zanechávají stopu. Pozorované vlastnosti svědčí o velmi komplikovaných poměrech, které panovaly ve Sluneční soustavě v době jejího formování, kdy se látka v protoplanetárním disku zřejmě velmi složitě promíchávala.