Mezinárodní vztahy

V červnovém šetření CVVM položilo svým respondentům dvě otázky týkající se projednávané smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Šetření zjišťovalo, zda občané pojem „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“ či často užívanou zkratku TTIP vůbec zaznamenali a zda vědí, o co se jedná, a dále zkoumalo míru jejich zájmu o informace týkající se této smlouvy.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny a názory na dopady vstupu ČR do Evropské unie v různých oblastech.

Součástí dubnového šetření CVVM bylo téma evropské integrace. V rámci šetření jsme pokládali dvě baterie otázek. První baterie zjišťovala názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Druhá baterie otázek se týkala názoru na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Kromě uvedených baterií jsme dále zjišťovali, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2015 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii a obecné hodnocení různých aspektů členství v EU.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se důvěry občanů v mezinárodní instituce a instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování také důvěra občanů jednotlivým institucím EU, a to Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi Evropské unie) a představitelce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo rovněž otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů.

V březnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je tzv. Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují tzv. Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR,v.v.i. do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda a nakolik lidé vědí, co to je Islámský stát, zda se zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami, zda o tomto tématu s někým v poslední době hovořili a zda považují Islámský stát za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Většina položených otázek byla přitom zformulována tak, aby výsledky odpovědí týkající se tzv. Islámského státu bylo možno srovnat s odpověďmi na analogické otázky v souvislosti s vývojem situace na Ukrajině.

V únoru 2015 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v zimních měsících byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 3) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Kromě postojů k dění na Ukrajině v nejaktuálnějším únorovém šetření, které proběhlo v období 2. – 9. 2. 2015, byly také přidaný otázky umožňující stručné srovnání s obavami z aktivit tzv. Islámského státu.

V lednovém výzkumu CVVM položilo respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi.

V rámci lednového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.