Politolog a sociolog Lukáš Linek z oddělení Sociologie politiky komentuje pro Aktuálně.cz problematiku volebních průzkumů před volbami do Evropského parlamentu.
Článek se zabývá úskalími volebních průzkumů před evropskými volbami. Ty mají totiž svá specifika. Může se například stát, že agentura použije metodiku běžně užívanou pro parlamentní volby, což může přinést odlišné výsledky vzhledem k faktu nižší volební účasti u voleb evropských, jelikož k těm chodí spíše stoupenci unie než její odpůrci. Otázkou je také transparentnost metodologie. Linek reaguje na otázku ohledně průzkumu agentury Phoenix research pro Blesk zprávy, který Aktuálně.cz označuje za netransparentní: „Nevíme, co předcházelo položení otázky na volební preference. Nevíme, jak určovali volební účast, která v podstatě stanoví, kteří respondenti vstoupí do výpočtu volebních preferencí. Nevíme nic," říká Linek a upozorňuje, že je důležité, aby média označovala původ výsledků.
Podstatné je rovněž uvědomit si, že i samotné průzkumy ovlivňují chování voličů. „Důležitou součástí voličského rozhodování je jeho strategický aspekt. Voliči chtějí svým hlasem ovlivnit, kdo se dostane do parlamentu a bude moci vládnout. Málokdo chce svůj hlas hodit mikrostraně s desetinou procenta podpory," doplňuje Linek. Pro malé strany je tak důležité, aby se v průzkumech „přehoupli" přes pětiprocentní hranici, která je nutná pro získání mandátů. Podle Linka tak platí, že „jakmile se nové straně podaří překonat v průzkumech tuto hranici, má v uvozovkách vyhráno".
Ve článku je citován rovněž Martin Buchtík, který v minulosti v Sociologickém ústavu AV ČR působil jako vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Aktuálně.cz.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční ve dnech 24. - 25. května 2019.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter