Astronomický ústav AV ČR

Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Na čem pracujeme: Oscilace ve slunečních erupcích

Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.

První snímek černé díry

Co se povedlo? Co to znamená? Jaká cesta k tomu vedla a jaká jsou úskalí pozorování takových objektů? Je to významný přelom ve výzkumu vesmíru? Na vše odpovídá Dr. Michal Bursa ze skupiny relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních soustav v pořadu DVTV.

Evropský sluneční dalekohled - účast České republiky (EST-CZ)

Již od roku 2006 se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě projektu Evropského slunečního dalekohledu EST. EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. V současnosti je projekt EST v přípravné fázi, ve které probíhají finální přípravy na zahájení stavby dalekohledu v roce 2021. Od ledna 2019 je účast ČR na realizaci EST zajištěna díky zařazení projektu EST-CZ na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.

Na čem pracujeme: Testování teorií gravitace v raných galaxiích

Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.

Uvidíme snímek černé díry?

Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.

60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959

Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.

Starší zprávy Archiv zpráv

Na čem pracujeme: Oscilace ve slunečních erupcích

Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.

První snímek černé díry

Co se povedlo? Co to znamená? Jaká cesta k tomu vedla a jaká jsou úskalí pozorování takových objektů? Je to významný přelom ve výzkumu vesmíru? Na vše odpovídá Dr. Michal Bursa ze skupiny relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních soustav v pořadu DVTV.

Evropský sluneční dalekohled - účast České republiky (EST-CZ)

Již od roku 2006 se Astronomický ústav AV ČR podílí na přípravě projektu Evropského slunečního dalekohledu EST. EST je sluneční dalekohled nové generace, který bude postaven na Kanárských ostrovech. V současnosti je projekt EST v přípravné fázi, ve které probíhají finální přípravy na zahájení stavby dalekohledu v roce 2021. Od ledna 2019 je účast ČR na realizaci EST zajištěna díky zařazení projektu EST-CZ na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.

Na čem pracujeme: Testování teorií gravitace v raných galaxiích

Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.

Uvidíme snímek černé díry?

Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.

60 roků od prvního meteoritu s rodokmenem - Příbramské meteority 7. dubna 1959

Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu ČSAV, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit „s rodokmenem“ byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.