Výsledky výzkumu odborníků z Fyzikálního ústavu AV ČR,...
Nacházíte se
Aktuality
Čeští vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Japonska poprvé vytvořili molekulární obvod skládající se z anti-aromatických molekul. Anti-aromatické molekuly obsahují 4n elektronů v elektronovém π systému na rozdíl od aromatických molekul s 4n+2 elektrony, ale vykazují vyšší elektrickou vodivost. V článku publikovaném v časopise Nature Communications čeští a japonští vědci vysvětlují původ této vysoké vodivosti ve srovnání s aromatickými protějšky.
Evropský výzkumný projekt koordinovaný Fyzikálním ústavem AV ČR uspěl v náročné soutěži Future and Emerging Technologies v rámci pilíře Excelentní výzkum rámcového programu Horizon 2020. Projekt ASPIN vychází z práce publikované v loňském roce v časopise Science, která otevřela nový směr výzkumu a vývoje extrémně rychlých a energeticky úsporných pamětí na bázi tzv. antiferomagnetů.
Unikátní laserový systém, který po necelých čtyřech letech práce vyvinula pro ELI Beamlines americká národní laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), byl převezen do centra ELI v Dolních Břežanech. Dodáním tohoto technologického unikátu, který je nejdražším ze všech čtyř laserových systémů ELI Beamlines, byl dosažen jeden z klíčových milníků při zprovoznění laserového centra.
Dne 16. května 2017 proběhlo v laserovém centru HiLASE slavnostní zahájení realizace projektu „HiLASE Centre of Excellence“ za účasti představitelů Evropské komise, britských partnerů ze Science and Technology Facilities Council (STFC) a mnoha dalších významných hostů z akademické, veřejné i průmyslové sféry. Projekt „HiLASE - Centre of Excellence“ je jediný český projekt schválený v rámci historicky prvního kola výzvy „Widespread Teaming“ programu Horizon 2020 a komplementární výzvy OP VVV. Bude podpořen finančními prostředky v celkové výši 1,2 mld. Kč.
Mezikrystalová křehkost je jedním z nejnebezpečnějších jevů způsobujících katastrofické selhání kovových konstrukčních materiálů. Je to proto, že probíhá velice rychle a její výskyt se dá jen stěží předpovědět. Je také známo, že tento problém je úzce spjat s chemickým složením mezikrystalových oblastí – hranic zrn. Příměsi a stopové prvky mají tendenci se při vyšších teplotách hromadit, tedy segregovat, na hranicích zrn v takovém rozsahu, že mohou dosahovat až obsazení všech atomárních poloh v těchto útvarech.
Nový pohled na popis chemických vlastností prvků přináší metoda českých a japonských badatelů, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Díky ní dokáží vědci pomocí nejmodernějších rastrovacích mikroskopů pozorovat nejen jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale také měřit jejich schopnost přitahovat elektrony, tedy jejich elektronegativitu. Nová metoda mimo jiné umožňuje stanovení elektronegativity daného atomu v závislosti na jeho chemickém okolí. Tímto otevírá cestu k hlubšímu pochopení podstaty chemické vazby a chemických procesů na atomární úrovni.
Vysokorepetiční pokročilý petawattowý laserový systém HAPLS (High-Repetition-Rate Advanced Petawatt Laser System), který pro laserové centrum ELI Beamlines vyvíjí americká laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), dosáhl významného milníku: demonstrace nepřetržitého provozu diodově čerpaného, vysokoenergetického femtosekundového petawattového laserového systému. Ten je nyní připraven k převozu do České republiky.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která vychází 13. ledna 2017 v časopise Science a popisuje určení pozice vodíků ve dvou různých materiálech.
Diodově čerpaný pevnolátkový (DPSSL) laser DiPOLE 100 alias „Bivoj“ byl navržen a zkonstruován v britské Central Laser Facility (součást STFC, Rutherford Appleton Laboratory) a do České republiky byl dodán na základě smlouvy s Centrem HiLASE. V polovině prosince 2016 dosáhl tento laser plných parametrů, pro které byl navržen. Déle než hodinu a kompletně bez vnějšího zásahu generoval stabilní laserové pulsy s výstupní energií 100 J na opakovací frekvenci 10 Hz.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
FZÚ v médiích
Jihlavské listy, 11.4.2019.
Populární astrofyzik Jiří Grygar z...
Akademie věd ČR, 1.3.2019.
Pracovníci Centra transferu...