Ostatní

Součástí prosincového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Do tohoto bloku byla zařazena i sada otázek týkající se obecné spokojenosti se zdravotní péčí v České republice, dále otázky na zhodnocení kvality zdravotní péče za uplynulý rok a subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu. Respondenti dále vyjadřovali postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování i léčbě vlastní nemoci. 

V prosinci 2015 byl do pravidelného výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.

V prosincovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo otevřenou otázkou, zda a jaké lidé pociťují obavy. Tato otázka byla naposledy položena před pěti lety, takže zvláštní pozornost si jistě zasluhuje, jaké obavy lidé uvedli nyní a tehdy. V předkládané zprávě je logicky propojena s informací, zda se česká veřejnost cítí ve své zemi bezpečně. Pocit bezpečnosti je pak provázán na otázku zjišťující spokojenost s činností policie.

V prosincovém šetření CVVM posuzovali občané České republiky, jak velkou hrozbu představuje působení vybraných skupin na území ČR. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize. Tyto dvě otázky byly letos stejně jako vloni doplněny otevřenou otázkou zjišťující, který stát v současné době představuje pro ČR bezpečnostní hrozbu. Šetření zahrnovalo také otázku zjišťující očekávání do budoucna.

V září 2015 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva uvádí základní výsledky otázek zaměřených na to, zda si čeští konzumenti pivo vybírají, zda jsou věrní oblíbené značce nebo zkoušejí neznámá a také jaký je jejich zájem o informace týkající se českého piva.

V září 2015 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato zpráva přináší základní výsledky o podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí. Zpráva si všímá také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech.

V říjnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se cizinců, kteří dlouhodobě pobývají nebo se trvale usazují v České republice. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda lidé pokládají občany jiných národností, kteří k nám přišli v posledních letech, za problém obecně v rámci České republiky a specificky i v místě jejich bydliště, a dále zkoumalo postoje českých občanů k různým důvodům pro přijímání cizinců k dlouhodobému pobytu.

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k místu, kde žijí. Všech respondentů jsme se zeptali, jak blízký vztah mají ke své čtvrti či vesnici, ke svému městu, k regionu, ve kterém žijí, ke kraji, k České republice a k Evropě.

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, z jakých důvodů jsou hrdí na to, že jsou občany České republiky a z jakých důvodů naopak na české občanství nejsou hrdí.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, zda jsou hrdí, nebo se stydí za to, že jsou občany České republiky, kdyby měli možnost volby, zda by si k životu vybrali Českou republiku a zda by se dobrovolně přihlásili k účasti na obraně naší země, kdyby se ocitla ve vojenském ohrožení.