Ekonomické

Květnové šetření CVVM bylo realizováno zhruba tři týdny poté, co se Česká republika začlenila do Evropské unie. Zajímalo nás v něm, jaké dopady od tohoto kroku občané očekávají. Co se týče životní úrovně, neočekává necelá polovina českých občanů (45 %) žádnou změnu, téměř třetina dotázaných (32 %) se však obává jejího zhoršení. Naopak optimisticky vidí vývoj vlastní životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU přibližně sedmina obyvatel České republiky (14 %).

Příznivá očekávání v souvislosti se vstupem ČR do EU výrazně převažují pouze v případě nabídky zboží a služeb na našem vnitřním trhu, když s příznivým dopadem v tomto směru počítají tři pětiny (61 %) dotázaných, čtvrtina (26 %) neočekává ani příznivý, ani nepříznivý posun a jen 7 % předpokládá zhoršení. Poměrně příznivé očekávání důsledků vstupu ČR do EU jsme zaznamenali i v případě vědy a výzkumu, kde respondenti předpokládají pozitivní dopady (38 %) zřetelně častěji nejen než negativní (8 %), ale i než neutrální (29 %).

V dubnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotily dvě pětiny (40 %) dotázaných, 43 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a 16 % ji charakterizovalo jako špatnou. Vnímání životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a potenciální voliči ODS.

Více než polovina všech zaměstnanců (54 %) je se svou současnou prací spokojena, dvě pětiny (39 %) pociťují napůl spokojenost i nespokojenost a 7 % vyjadřuje nespokojenost. Nejspokojenější skupinu zaměstnanců přitom představují vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci, na opačném pólu spokojenosti pak stojí nekvalifikovaní nebo zemědělští dělníci. Pokud jde o vztahy na pracovišti, dotázaní je nejčastěji charakterizovali jako dobrou spolupráci bez osobní blízkosti (53 %) a dalších 21 % uvedlo, že na jejich pracovišti převažuje přátelská až důvěrná atmosféra.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se stal i blok otázek věnovaných práci a pracovnímu prostředí. Na tyto otázky odpovídali pouze lidé, kteří v současnosti pracují v zaměstnaneckém poměru, což z celkového vzorku 1056 respondentů představuje celkem 492 dotázaných. Změnu náplně své práce připouští v horizontu 2 let přibližně pětina zaměstnanců.

Jen podle 29 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle dvou třetin (65 %) respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 4 % ji naopak vnímají jako přílišnou. Názory na sociální péči vlády o rodiny s dětmi pak vyznívají ještě o něco méně příznivě, když za přiměřenou ji označila jen necelá čtvrtina (24 %) oslovených, 71 % se o ní vyjádřilo jako o nedostatečné a 2 % ji mají za přehnanou.

Podle posledního šetření CVVM je více než polovina ekonomicky aktivních občanů se svou prací spokojena. Další dvě pětiny respondentů uvádějí, že s prací jsou tak napůl spokojeny, napůl nespokojeny. Nespokojenost s prací vyjádřilo pouze 6 % dotázaných. Spokojenost s prací je odlišná u osob pracujících v zaměstnaneckém poměru a podnikatelů či živnostníků – s prací jsou spokojeny tři čtvrtiny podnikatelů či živnostníků, ale jen polovina občanů pracujících v zaměstnaneckém poměru.

V únoru 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 29 % dotázaných, 48 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a 22 % se o ní vyjádřilo jako o špatné. 5 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, 28 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou a dvě třetiny ji ohodnotí jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 59 % respondentů, 37 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Ekonomickou úroveň České republiky hodnotí 45 % občanů pozitivně, 54 % na ní naopak pohlíží kriticky. Pokud jde o aktuální ekonomickou situaci, tu česká veřejnost posuzuje většinou negativně. Jen 6 % respondentů považuje současnou ekonomickou situaci ČR za dobrou, zatímco za špatnou ji má 57 % a 35 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. Podobné rozpoložení veřejnosti ohledně současné ekonomické situace ovšem panuje i v Maďarsku a v Polsku, i když Maďaři hodnotí stav své ekonomiky poněkud méně vyhroceně (45 % „špatná“ ekonomická situace, 4 % „dobrá“) a Poláci jsou naopak ještě o něco kritičtější (64 % „špatná“, 6 % „dobrá“).

Poměrně silné nebo alespoň výrazně převažující podpoře se těší některá opatření směřující k eliminaci daňových úniků nebo jiných forem hospodářské kriminality, jako např. kolkování alkoholu (71 %) a zákaz prodeje alkoholu a cigaret na tržištích (68 %), majetková přiznání (59 %) a zákaz hotovostních plateb (51 %) od určité výše nebo zavedení registračních pokladen (58 %).