Hrozí globální nedostatek potravin. Jak mu zabránit?
Týden.cz přinesl rozhovor s profesorem Jaroslavem Doleželem, vedoucím našeho Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. Přečtěte si, jak může moderní věda pomáhat v boji s hladem.
Riziko celosvětové nouze o potraviny není bezprostřední, v delším časovém horizontu je však bohužel zcela reálné. Neustálý růst populace a změny klimatu vytvářejí nebezpečnou kombinaci, která může vést až k hladomorům.
Svět proto potřebuje nové odrůdy plodin s vyššími výnosy a s větší odolností proti nepříznivým klimatickým jevům, například suchu.
Jenže současné šlechtitelské metody už narážejí na své limity. Jak říká profesor Doležel pro Týden.cz, „šlechtění je nutné zefektivnit – řešením je podle mě využití poznatků a metod molekulární biologie a genomiky“.
Existují také další cesty, jak zvýšit produkci potravin. Jde třeba o pěstování řas nebo domestikaci vhodných druhů trav, které se podobají předkům dnes pěstovaných obilnin.
Podrobnosti se dozvíte v rozhovoru na webu Týden.cz.
Jaroslav Doležel vede v Ústavu experimentální botaniky AV ČR Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, jež je součástí olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Profesor Doležel zároveň koordinuje výzkumný program Potraviny pro budoucnost. Ten sdružuje odborníky ze sedmi ústavů Akademie věd ČR, z dalších výzkumných pracovišť i z podnikatelské sféry.
Potravinám a šlechtění plodin se věnovala rovněž panelová diskuse během Týdne vědy a techniky AV ČR v listopadu 2017. Foto: Pavlína Jáchimová.
Kromě obilnin zkoumají naši vědci také jejich plané příbuzné – například různé druhy pýru. Foto: Jan Kolář.