Ostatní - Různé

Situace vysokého školství a jeho reforma zejména v oblasti financování je námětem (nejen) politických diskusí. Na rozdíl od diskusí a námětů jsme se však reálné reformy zatím nedočkali. A co si o situaci v českém školství myslí samotní občané? Shrneme-li poznatky o českém vysokém školství, lze konstatovat následující. Přestože mezinárodní srovnání publikovaná například OECD nebo Světovou bankou ukazují, že ČR paří k zemím s nejmenším podílem vysokoškoláků v dospělé populaci a s nejnižším podílem vstupujících na vysoké školy z příslušné věkové skupiny, většina dotázaných se domnívá, že šanci studovat na vysoké škole má u nás dostatečné množství lidí.

Přesně po jednom roce Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zopakovalo vybrané otázky z projektu Hospody a pivo v české společnosti, který proběhl v září 2004. Výsledky mimo jiné ukazují, že ačkoli jsou Češi dlouhodobě na špičce žebříčku konzumace piva, nejsou na tento fakt sami příliš hrdí. Budoucnost českého piva obecně je nahlížena optimisticky, v pesimistickém duchu však veřejnost očekává vývoj segmentu malých českých pivovarů.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek mapujících názory veřejnosti na české školství. Převážná většina českých občanů si myslí, že základním, středním i vysokým školám se daří u žáků pěstovat a rozvíjet potřebné znalosti, samostatnost, sebedůvěru a orientaci ve společnosti. Základním a středním školám se podle většiny dotázaných nedaří u žáků rozvíjet kázeň a disciplínu a morální hodnoty.

Více než polovina občanů oslovených během zářijového výzkumu CVVM se domnívá, že každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.

V následující otázce hodnotili účastníci výzkumu vliv různých skutečností či okolností na dosažení vzdělání. Nejčastěji byly za důležité považovány vlastní schopnosti člověka a píle s pracovitostí.

Součástí zářijového výzkumu CVVM byla otázka týkající se hodnocení úrovně vzdělávání na jednotlivých stupních škol. Všechny typy školního vzdělání jsou nadpoloviční většinou respondentů hodnoceny kladně.

V další části šetření měli účastníci výzkumu zhodnotit přínos jejich vlastního školního vzdělání. Vzdělání respondentům poskytlo především všeobecný přehled a kvalifikaci v oboru (tento názor vyjádřily tři čtvrtiny dotázaných).

Spokojenost s životem v místě bydliště vyjádřily v březnu 2005 téměř dvě třetiny oslovených občanů, další čtvrtina respondentů pak uvedla, že s životem v místě svého bydliště není ani spokojena ani nespokojena. S životem v místě svého bydliště je nespokojena pouze desetina české populace starší 15 let. Více než tři čtvrtiny oslovených vyjádřily spokojenost se zavedením plynu, elektřiny, vody a kanalizace, se svozem domovního odpadu a s životním prostředím v místě svého bydliště.

Názory veřejnosti na rovnost v přístupu ke vzdělání jsou poněkud rozporuplné. Téměř dvě třetiny oslovených sice vyjádřily názor, že skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem zajistit jen bohatí, zároveň však přibližně stejný podíl oslovených souhlasil s tím, že o tom, jaké kdo dosáhne vzdělání, rozhodují jen schopnosti a vůle studovat. Podobné rozpory se objevily i v případě dalších dvou výroků, které byly respondentům předloženy k posouzení.

V rámci listopadového šetření CVVM měli respondenti vyjádřit svůj souhlas resp. nesouhlas s několika výroky týkajícími se českého vysokého školství. Naprostá většina oslovených občanů (93 %) se shodla v tom, že kvalitní vysokoškolské vzdělání je investice, která přináší užitek jak jednotlivci tak celé společnosti. V proporcích odpovědí u výroků týkajících se školného na vysokých školách, můžeme vypozorovat jistý rozpor.

Tři čtvrtiny dotázaných (76 %) soudí, že je potřebné připomínat druhou světovou válku a události z jejího průběhu, 15 % vyslovilo názor opačný. O málo více než dvě pětiny respondentů vyjádřily mínění, že se události druhé světové války v současnosti připomínají málo, stejně velký podíl si myslí, že je to dostatečné, a 6 % se domnívá, že se události druhé světové války připomínají až příliš.

Součástí říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný problematice českého školství. Kvalitu všech typů škol hodnotí čeští občané poměrně pozitivně. V porovnání s dalšími typy škol hodnotil nejmenší podíl respondentů jako dobrou úroveň vzdělávání na středních odborných učilištích. I tak označily jejich kvalitu za dobrou dvě třetiny těch respondentů, kteří na otázku odpověděli.