upcoming events

News

  • Joseph Feinberg o kritice nového antisemitismu

    17. 4. 2019

    Joseph Grim Feinberg z Oddělení pro studium české moderní české filosofie FLÚ AV ČR polemizuje v článku pro Lidové noviny (příloha Česká pozice, 13. 4. 2019) s tezí evropských konzervativců o nárůstu antisemitských postojů radikálně levicových kritiků Izraele. Polemiku si můžete přečíst ZDE.

  • Ceny Nakladatelství Academia 2018

    9. 4. 2019

    S potěšením si dovolujeme oznámit, že knize Jana Rovenského a kol. Mezi mýty a minarety. Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světě byla v jedenáctém ročníku Cen Nakladatelství Academia udělena Cena poroty. Více o cenách, které veřejnosti představují výběr kvalitní odborné a populárně-naučné literatury a které byly letos vyhlášeny 9. dubna, se můžete dočíst ZDE

  • Dodatek k pozvání na kolokvium Thinking and Speaking about Fictional Worlds

    5. 4. 2019

    Srdečně zveme všechny zájemce na divadelní večer na motivy z Lewise Carrolla, který se v nové verzi programu (k nahlédnutí ZDE) přesouvá na středu 10.4. Nenechte si ujít příležitost zřítit se spolu s účastníky kolokvia do králičí nory, shlédnout sérii performancí ve všech prostorách DAMU a na závěr si připít s Houseňákem, Valihrachem a dalšími pracovníky Oddělení analytické filosofie. Dostavte se i s rodinnými příslušníky v 17:50 do AKC v přízemí Filosofického ústavu, odkud se v doprovodu hereček a herců společně přemístíme do DAMU.

  • Paradoxy autenticity

    3. 4. 2019

    S Joem G. Feinbergem (Oddělení pro studium moderní české filosofie FLÚ) o autenticitě slovenského folklóru a s Michaelem Hauserem (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ) o Adornově kritice "žargonu autenticity" hovořil v pořadu Reflexe: Historie / Filosofie! ČRo Vltava Petr Šourek. K poslechu ZDE.

  • Stipendia Nadačního fondu Františka Topiče pro rok 2019

    28. 3. 2019

    Nadační fond Františka Topiče vypisuje jako každoročně tříměsíční stipendia na rok 2019 pro dokončení myšlenkově podnětných projektů se vztahem k českým dějinám a literatuře nebo filosofii pro uchazeče do 35 let. Žádost včetně dokumentace musí být zaslána ve vytištěné podobě na adresu: Nadační fond Františka Topiče, Jilská 1, Praha 1 a rovněž v elektronické podobě na adresu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.. Uzávěrka žádostí je 28. dubna 2019. Více informací ZDE.

Dodatek k pozvání na kolokvium Thinking and Speaking about Fictional Worlds

Srdečně zveme všechny zájemce na divadelní večer na motivy z Lewise Carrolla, který se v nové verzi programu (k nahlédnutí ZDE) přesouvá na středu 10.4. Nenechte si ujít příležitost zřítit se spolu s účastníky kolokvia do králičí nory, shlédnout sérii performancí ve všech prostorách DAMU a na závěr si připít s Houseňákem, Valihrachem a dalšími pracovníky Oddělení analytické filosofie. Dostavte se i s rodinnými příslušníky v 17:50 do AKC v přízemí Filosofického ústavu, odkud se v doprovodu hereček a herců společně přemístíme do DAMU.

Srdečně zveme všechny zájemce na divadelní večer na motivy z Lewise Carrolla, který se v nové verzi programu (k nahlédnutí ZDE) přesouvá na středu 10.4. Nenechte si ujít příležitost zřítit se spolu s účastníky kolokvia do králičí nory, shlédnout sérii performancí ve všech prostorách DAMU a na závěr si připít s Houseňákem, Valihrachem a dalšími pracovníky Oddělení analytické filosofie. Dostavte se i s rodinnými příslušníky v 17:50 do AKC v přízemí Filosofického ústavu, odkud se v doprovodu hereček a herců společně přemístíme do DAMU.

Just out

    • reflexe-55-1

      Reflexe 55 / 2018

      Studie:
      Karel Thein, Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry I. Nebe jako tělesná podstata
      Samuel Zajíček, Hypotetický důkaz v dialogu Menón
      Jindřich Karásek, Forma věty a jednota pojmu. K systematickému kontextu teorie predikace a spekulativní věty v předmluvě k Fenomenologii ducha
      Ivan Blecha, Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

      Texty:
      Blaise Pascal, Předmluva k pojednání o prázdnu
      Jan Makovský, Pascalova Předmluva k pojednání o prázdnu

      Rozhovor:
      Petr Prášek – Claude Romano: Fenomenologie v dialogu s analytickou filosofií

      Diskuse:

      Jakub Jinek: Faidros, první z Platónových dialogů

      Martin Pokorný, K sémantice Lichtung u Heideggera
      Matej Cíbik, Československo a jeho rozpad ve světle filosofických teorií nacionalismu

      Recenze:
      T. Matějčková, Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? (M. Vrabec)
      K. Thein, Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii (D. Peroutka)
      V. Kolman, O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. Od formy zobrazení k formám života (P. Přikryl)
      J. Fulka, Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení (J. Pechar)
      J. Michálek, Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera (A. Novák)
      J. Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti (O. Bis)

      OIKOYMENH
    • eirene-studia-graeca-et-latina-54-2018

      Eirene. Studia Graeca et Latina 54, 2018

      54. ročník mezinárodního časopisu Eirene. Studia Graeca et Latina přináší  komě osmi studií od převážně zahraničních odborníků i sedmnáct recenzí.

      KKS FLÚ AV ČR
    • poznanim-osvobozovat-budouci

      Poznáním osvobozovat budoucí

      Martin Ritter

      Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým, ba dokonce eschatologickým: Pravda si žádá své zpřítomnění, svou aktualizaci, a je proto zapotřebí změnit, spasit svět. Rekonstrukce Benjaminovy teorie pravdy tak umožňuje ukázat provázanost teoretických a praktických, materialistických a náboženských momentů Benjaminova myšlení.

      OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR

      OIKOYMENH
    • nietzsche-o-ctnosti

      Nietzsche o ctnosti

      Ondřej Sikora a kol.

      Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti zkoumán v rozhovoru s paletou dalších myslitelů.

      Filosofia
    • knihtisk-zboznost-konfese-v-zemich-koruny-ceske-doby-podebradske-a-jagellonske

      Knihtisk, zbožnost, konfese v zemích Koruny české doby poděbradské a jagellonské

      Kamil Boldan, Jan Hrdina (eds.)

      Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století. Autoři sledují rozdílné využití nového typografického média v komunikaci, církevní správě, liturgickém provozu nebo devoční praxi dominantní utrakvistické i menšinové katolické konfese, s přihlédnutím k polemikám s Jednotou bratrskou a raně reformační publicistikou. Jejich sondy zostřují obraz utrakvismu, který si až do 20. let 16. století udržoval od tištěných novinek jistý odstup, na rozdíl od receptivnějšího prostředí katolické církve.

      Filosofia
    • ad-majorem-evidentiam

      Ad majorem evidentiam

      Lenka Řezníková

      Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A. Komenského

      Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu. Nástup kategorie evidence chápe jako znak kulturní konstelace, v níž se protnuly hluboké gnozeologické transformace se zásadními transformacemi v oblasti literární kultury. Zatímco změny v oblasti gnozeologie odváděly raně novověkou kulturu vědění od principů filosofické spekulace a víry v autority a orientovaly ji důsledněji na principy empirie a autopsie, dalekosáhlá literarizace společnosti a exponenciální nárůst textových praxí, jež vědění zprostředkovávaly, zakládaly jeho široké sdílení bez nutnosti autoptické verifikace sdělovaných obsahů. Vznikla tak v jistém smyslu aporetická situace. Zatímco nové objevy odhalovaly limity vědění tradovaného prostřednictvím textů a sami aktéři varovali před přílišnou důvěrou v poznatky jen zdánlivě legitimizované tiskem, nové vědění bylo opět produkováno právě a především v podobě textů. Autopsie a textualita tu stály jako dva v zásadě protichůdné, přesto však vzájemně úzce spjaté kulturní a noetické principy. Úspěch kategorie evidence byl tak v této konstelaci umožněn především její ambivalentní povahou, díky které dokázala tuto aporii překlenout. Na jedné straně již ze své definice (videre=vidět) odkazovala k vidění jako základnímu gnozeologickému principu poznání, a naplňovala tak požadavek empirie a autopsie. Na straně druhé však zůstávala klasickou rétorickou kategorií, s jejíž pomocí mohl autor vizuální vjem efektivně sugerovat a vytvářet působivou iluzi, jež chybějící evidenci do značné míry nahrazovala. Souzněla tak s oběma klíčovými postuláty a situativně je uspokojovala. Jednotlivé kapitoly, věnované, zdrojům, formám a nástrojům evidence tuto tezi rozvádějí a ukazují, jak s pojmem evidence operoval v daných podmínkách Komenský. Demonstrují, že ji vnímal nejen jako nedílnou součástí své teorie vědění, ale – v duchu paralelismu věcí a slov – také jako textovou praxi, a že ji současně užíval jako jeden z autoreferenčních nástrojů, s jejichž pomocí vymezoval svou pozici v silně diferencovaném a konkurenčním raně novověkém učeneckém prostředí.

      Filosofia
    • stare-letopisy-ceske

      Staré letopisy české

      Alena M. Černá, Petr Čornej, Markéta Klosová (eds.)

      Východočeská větev a některé související texty

      Druhý svazek edice rozsáhlého analistického a kronikářského souboru, označovaného od časů F. Palackého názvem Staré letopisy české, vychází v rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum. Obsahuje šest textů, které v různé míře prozrazují sepětí s východočeskými husitskými anály, jejichž původní podoba se nedochovala v úplnosti, nýbrž pouze fragmentárně. Navzdory těmto nepříznivým okolnostem dospěla kritická analýza materiálu k zjištění, že východočeská větev Letopisů vznikla v Hradci Králové jako organické pokračování oblíbeného analistického svodu Chronicon Bohemorum a že její výchozí český text, zahrnující zprávy o událostech 1415/1416–1441, byl postupně prodloužen do roku 1461, eventuálně až k roku 1463. V následujících desetiletích byly východočeské anály začleněny do základní (pražské) větve Letopisů.

      V tomto svazku po pečlivém zvážení zveřejňujeme dva základní texty východočeské větve, tj. B (KNM II F 8) a b (NK ČR XIX C 21), dále Chronicon veteris collegiati Pragensis (Universitäts- und Landesbibliothek Darmstadt, sign. Hs 3244), dokládající původní ukončení východočeských análů roku 1441 i jejich obohacení o záznamy a vzpomínky umírněného husity. Další texty, tj. S1 (KNM V E 43), T (NK ČR Osek 95) a C (NK ČR XIX C 19) poskytují důkaz o začlenění východočeských análů do pozdějších historiografických kompilací. Principy, jimiž se vydání řídí, vycházejí z komplexního chápání Letopisů jako jazykové, literární a historické entity. Texty jsou prezentovány v transkribované podobě, jen text T je kvůli své pravopisné zvláštnosti představen též v transliteraci na přiloženém CD. Každý text v edici je pojat jako relativně samostatný, čemuž odpovídá jak historický komentář, tak i forma odkazů na prameny a odbornou literaturu. V souladu s tímto vstřícným uživatelským přístupem byl též koncipován jmenný a místní rejstřík i diferenční slovníček.

      Filosofia