Řešitelský tým ARÚP:
prof. PhDr. Gojda Martin CSc., DSc. řešitel za ARÚP, příprava metodiky a workshopu, spolupráce na přípravě konference, výstavy a filmového dokumentu
PhDr. Kuna Martin CSc., DSc., spoluúčast na tvorbě metodiky
Mgr. Lucie Čulíková, Ph.D., školení zpracovatelů leteckých dat
Mgr. Starcová Marcela Ph.D., ekonomický manažer
Ing. Křivánková Dana, analýza informačního systému
Mgr. David Novák, Ph.D., analýza systému, spoluúčast na tvorbě metodiky

Projekt je primárně zaměřen na evidenci a zpracování dat získaných v dosavadní historii letecko-archeologického průzkumu na území Moravy a Slezska, jejich uložení do digitálního repozitáře informačního systému Archeologická mapa ČR a zpřístupnění prostřednictvím webové aplikace. Součástí projektu je zároveň informovat badatelskou a především širší veřejnost o významu tohoto druhu pramenů pro výzkum archeologického dědictví a péči o něj, a to formou workshopů, konference a odborných publikací, resp. výstavy a filmového dokumentu.

Cíle projektu
Archeologické dědictví hraje nepostradatelnou úlohu při lokální, regionální a národní sebeidentifikaci každého uvědomělého člověka. Nemovité i movité památky nám dokládají, že území, na němž dnes žijeme, bylo obýváno kontinuálně již od nejstaršího pravěku, že nejsme prvními obyvateli těchto geografických prostor. Tyto památky, vinou nedostatečných vědomostí o bohatosti naší prehistorie a historie nebo vinou jejich nedostatečné prezentace, postupně mizí z krajiny.

Hlavním cílem předkládaného projektu je vytvořit komplexní řešení tohoto problému pro jeden z nejobsáhlejších pramenů v prospekčních metodách archeologie, leteckého snímkování a dalších druhů dálkového průzkumu Země (dále DPZ). Předkládaný projekt chce v prvé řadě zajistit existující informace tak, aby nedošlo k jejich fyzické ztrátě nebo k omezení jejich informační hodnoty (klíčová aktivita 1), standardizovat synchronizovat způsob evidence a analýzy dat, respektive usměrnit datový tok v dnešním nepřeberném množství možností směrem k maximální efektivitě využití dat (klíčová aktivita 2), podchytit odborný potenciál dat, která jsou v současnosti již nashromážděna v moravských a slezských archívech (klíčová aktivita 3), nejasné nasnímkované lokality ověřit v terénu a revidovat jejich stav (klíčová aktivita 4) a v neposlední řadě šířit informace o archeologickém a historickém dědictví, které je viditelné a identifikovatelné především z výšky (klíčová aktivita 5). Výsledky tohoto projektu jsou aplikovatelné pro odborníky (archeology, historiky, památkáře), studenty i v popularizační činnosti s laickou veřejností.

Klíčové aktivity (KA)
KA 1 – Zachování dat. V rámci projektu „Archeologie z nebe“ (AN) proběhne systematické zpracování leteckých archivů moravských/slezských institucí, a to pracovníky týmu z těchto institucí. S využitím datového modelu a heslářů AMČR budou vytvořeny a popsány „lokality“, popsán obsah leteckých snímků a vytvořeny vazby mezi lokalitami a snímky. Data, která existují pouze ve fyzické podobě, budou kvalitně digitalizována. Všechna existující data pro Moravu a Slezsko budou externě zálohována na novém serveru na ARÚB.
KA 2 – Standardizace způsobu evidence a analýzy dat, pomocí databáze AMČR. ARÚP garantuje v projektu proškolení v softwaru AMČR, modulu pro správu, evidenci a analýzu dat z leteckého snímkování a dálkového průzkumu. Tímto bude zajištěna maximální integrita systému a synchronizace dat. ARÚP v současné době spouští jednotnou platformu pro evidenci terénních archeologických dat, která souvisí s aktuální i plánovanou rolí Archeologických ústavů v památkové legislativě. Prostřednictvím softwaru AMČR lze efektivně evidovat lokality zachycené na leteckých snímcích a popisovat obsah leteckých snímků poměrně komplexními metadaty. Pro širší odbornou i neodbornou veřejnost slouží rozšiřující modul AMČR s názvem Digitální archiv. V současné době probíhá vkládání leteckých snímků a lokalit do AMČR dávkovým způsobem, avšak v rámci projektu bude připraven speciální modul umožňující vkládání a popis jednotlivých leteckých snímků do AMČR. Výsledkem této části projektu bude naplnění databáze AMČR skrze modul „Letecká archeologie a DPZ“.
KA 3 – Analýza archívních dat. Analýza dat bude probíhat v jednotlivých zúčastněných institucích podle ustálené metodiky. Budou charakterizovány letové podmínky pro jednotlivé série snímků a pro každý samostatný snímek identifikovány a popsány příznaky signalizující archeologické objekty, rovněž budou co nejpřesněji lokalizovány. Pokud to daná fotografie umožní, budou archeologické příznaky rektifikovány, aby je bylo možno plošně zobrazit. Aplikovaným výsledkem tohoto dílčího cíle je populárně-naučná interpretační mapa a metodika, která bude popisovat dobrou praxi ve správě, evidenci a analýze leteckých snímků a dat z DPZ v archeologii
KA 4 – Ověřování lokalit s archeologickým potenciálem a revize stavu památek a archeologického dědictví. Po předběžném průzkumu v archivech víme, že existují letecké snímky, které nevznikly za ideálních letových nebo klimatických podmínek či se na daném místě projevují geologické danosti, jež zkreslují indikátory archeologických objektů. Klíčová aktivita 4 má za úkol analyzovaná archivní data, u nichž nebyla identifikace archeologických objektů zcela úspěšná, ověřit. Pokud se lokality projeví jako archeologicky pozitivní, bude toto zjištění zaneseno do databázového systému a v budoucnu se s tímto územím bude moci podle této informace zacházet.
Archeologicky sporné lokality budou ověřovány nedestruktivními nebo málo destruktivními metodami. Jako hlavní nedestruktivní metoda bud použita archeogeofyzika. Málo destruktivní metody budou zastoupeny v podobě systematických povrchových sběrů, průzkumem detektorem kovů a odběru půdních vzorků pomocí vrtů pedologickým vrtákem a jejich následná geochemická analýza (spektrometrie ICP MS, XRF). Pokud bude v půdních vzorcích nalezen vhodný materiál k datování, bude analyzován (AMS radiokarbonové datování, OSL). Srovnání obsahu archívních snímků se současným stavem lokalit a památek umožní revidovat jejich stav během dlouhého časového horizontu. Analýza archívních snímků s archeologickou tématikou bude probíhat také mimo mateřské instituce projektu např. na Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadě v Dobrušce nebo přes webový portál resortu Životního prostředí (http://kontaminace.cenia.cz/), kde jsou dostupné snímky z poloviny 20. stol. Výsledkem této části projektu budou odborné recenzované články.
KA 5 – Prezentace a popularizace výsledků projektu Zde se řešitelský tým zaměří na laickou i odbornou veřejnost. Pro obě skupiny bude vytvořena výstava „Archeologie z nebe“, která bude představovat nejnovější metody a trendy v letecké archeologii a DPZ, archeologické lokality a historické památky snímané výhradně z výšky i např. lokality, které byly pomocí letecké archeologie objeveny a došlo k jejich exkavaci. Letecká archeologie a DPZ bude představena v interaktivní, zábavné a pro neodborníka vstřebatelné formě. K výstavě bude vytvořen kritický katalog. Dále bude pro širokou veřejnost zpřístupněna interaktivní webová aplikace (mapa) s leteckými snímky. V aplikaci bude možné vyhledat snímky podle lokalit, katastrů, geografické polohy atd., ale též podle dalších kritérií (autor, typ nálezu, datum snímkování atd.). Pro tyto účely bude použita již existující aplikace Digitální archiv AMČR, která bude v případě potřeby rozšířena o nové funkcionality. V rámci projektu bude zpracována metodika dobré praxe evidence a analýzy dat letecké archeologie a DPZ a návod k použití příslušných částí infrastruktury AIS CR odbornou i laickou veřejností. Stránky určené veřejnosti budou mít i cizojazyčnou (anglickou) mutaci.