GACR

Ekosystémy planety Země jsou kontaminovány toxickými prvky, které jsou obvykle z podstatné části antropogenního původu. Ačkoliv přirozený cyklus rtuti (Hg) nebyl antropogenní činností ovlivněn do tak velké míry jako například cyklus olova, její vliv na lidské zdraví a zdravotní stav ekosystémů je nesrovnatelný. Území České republiky nese řadu zátěží, které pocházejí z minulých dob industriálního boomu, podobně jako některá území v Polsku či Německu. V ČR chybí komplexní studie o chování rtuti v lesníchekosystémech stejně jako údaje o možné akumulaci či exportu z povodí. Existující data o obsazích rtuti ve svrchních půdních horizontech lesních ekosystémů indikují značnou kontaminaci lesních půd zejména ve středních Čechách. Tato biogeochemická studie si klade za cíl stanovit obsahy rtuti v jednotlivých složkách ekosystému popřípadě jejich změny v čase. Prostřednictvím získaných hodnot kvantifikovat jednotlivé toky rtuti a popsat její biogeochemický cyklus ve vybraném lesním ekosystému.

Současné provizorní boreální a mediteránní J/K hranice jsou heterochronní. Veškeré pokusy o korelaci hraničních J/K souvrství mezi boreální a tethydní oblastí biostratigrafickými metodami selhaly, protože bioty obou těchto paleogeografických celků jsou zcela odlišné. Podstatou projektu je provést přesnou a detailní korelaci hraničního intervalu jura/křída vybraných profilů v tethydní a boreální oblasti na základě detailního magnetostratigrafického a geochemického zpracování (včetně izotopové geochemie a neutronové aktivační analýzy). Na vybraných klíčových lokalitách (Bosso - Itálie; Brodno - Slovensko; Puerto Escano - Španělsko; poloostrov Nordvik - Rusko) již byla úspěšně aplikována magnetostratigrafie s vysokou rozlišovací schopností a provedena detailní biozonace. Cílem projektu je dokončit a zpřesnit korelaci zmíněných lokalit prostřednictvím magnetostratigrafie (určení jednotlivých subzón) a provést na tomto základě propojení bio- a eventostratigrafie, sekvenční statigrafie a geochemických

Multidisciplinární studie fluviálních, paralických a mělkomořských sedimentárních systémů cenomanského stáří české křídové pánve kombinuje metody sekvenčně-stratigrafické analýzy výchozů a vrtů s palynologickou a strukturní analýzou k vytvoření detailního obrazu prostorových a časových vztahů sedimentárních systémů a jejich geometrií. Architektura cenomanských sedimentárních systémů, které se ukládaly v počáteční fázi vývoje pánve, je přímým odrazem kinematického chování podložních struktur - zvláště pak rozhraní saxothuringika a tepelsko-barrandienského bloku a labské zlomové zóny - za spolupůsobení eustatických fluktuací mořské hladiny o různé frekvenci. Cílem projektu je pomocí znalosti detailní architektury odlišit relativní vliv tektoniky a eustatických změn mořské hladiny na utváření a vyplňování akomodačního prostoru v pánvi intrakontinentálního typu. Dalším cílem projektu je přispět k poznání obecných mechanismů a rychlostí procesů, které při vzniku intrakontinentálních pánví

Předkládaný projekt je zaměřen na studium procesu porušování hornin v režimu řízené rychlosti deformace a režimu řízeného napětí při dlouhodobém zatěžování vzorků. Východiskem výzkumu jsou znalosti přetvárných vlastností hornin z ultrahlubokéhu vrtu Kolaa zkušenosti se studiem procesu porušování hornin pomocí statistických metod analýzy řad ultrazvukové emise. Výzkum porušování bude vycházet ze stanovení mechanismu mikrotrhlin. Experimenty budou v trvání řádu desítek až prvých stovek hodin od počátku zatěžování do konečného rozrušení. Srovnání porušování povrchových analogů hlubinných hornin a hornin svrchní kůry přinese nové poznatky o vlivu paleostressu na schopnost horninového materiálu akumulovat a uvolňovat energii v průběhu křehkého porušování.Metodicky bude studium porušení vycházet ze stanovení tensoru momentu ohniska a určení systému sil působících v ohnisku.

Podstatou projektu je tafonomické a paleoekologické zpracování ostnokožců (ježovek, lilijic, hvězdic), spongií a brachiopodů, v menší míře pak i dalších složek svrchnoturonských tafocenóz hemipelagického vývoje  oblasti Poohří  a siliciklastického vývojeoblasti Pojizeří. Sledované fauny budou ve svých nejvýznamnějších částech zpracovány i taxonomicky. Nosnou lokalitou budou Úpohlavy u Lovosic se zcela mimořádnými odkryvy (aktivní velkolom) a s moderně zpracovanou geologií.  Výsledky budou mít výstupy dovývoje sedimentačního prostředí, které bude zhodnoceno i z hlediska ichnofosilií a ichnostaveb.  Stratigrafické korelace sledovaných faunistických horizontů a facií budou vycházet z co nejpřesnějšího datování (na základě inoceramidních mlžů, hlavonožců, foraminifer a palynomorf). Bude tak ověřena i biostratigrafická hodnota některých irregulárních ježovek (hlavně rodu Micraster), běžně užívaných k biostratigrafické zonaci v křídě západní Evropy.

Cílem předloženého grantového projektu je funkčně-morfologická a tafonomická analýza a následné rozdělení jednotlivých skupin mikroskopických a makroskopických zbytků do základních trofických kategorií. Takovéto rozdělení do jednotlivých trofických kategorií umožní rekonstruovat základní strukturu vzájemných vztahů organismů ve vybraných ekosystémech spodního kambria až středního ordoviku barrandienské oblasti.Výsledkem předkládaného projektu bude tedy model základních vzájemných vztahů uvnitř spodnokambrického až střednoordovického ekosystému v šesti vybraných příkladech. Planktičtí a bentičtí primární producenti organické hmoty sloužili jako základna trofické pyramidy, která byla konzumována různými typy konzumentů (jako jsou jednotlivé typyfiltrujících ostnokožců, hyolitů, ramenonožců aj.). Pro analýzu je možné využít již existující informace o frekvenci výskytu jednotlivých taxonů a funkční morfologii některých skupin bezobratlých (např. trilobitů, hyolitů, ramenonožců, ostnokožců).

Vedle klasických jihočeských, západomoravských, severorakouských a lužických lokalit byly vltavíny nalezeny rovněž v pliocenních sedimentech chebské pánve. Na rozdíl od dalších nalezišť je však chemismus chebských vltavínů probádán jen málo: celkem byly dosud analyzovány pouze čtyři vltavíny z této oblasti a to ještě jen na hlavní prvky metodami elektronové mikrosondy. Cílem projektu je získat co nejucelenější chemickou charakteristiku vltavínů z chebské pánve na základě studia reprezentativnějšího souboru vzorků. Pro chebské vltavíny nebyly dosud stanoveny obsahy vedlejších a stopových prvků - navrhovaný výzkum by tak poskytl vůbec první informaci tohoto typu. Podrobný chemický výzkum také ukáže vzájemné vztahy chebských vltavínů k vltavínům z Čech, Moravy, Lužice a Rakouska, které prozatím zůstávají nejasné. Kromě toho budou vzorky zhodnoceny z morfologického hlediska, chrakterizovány hustotou a jejich část datována.

Moravská část vnějšího flyše Karpat nabízí příležitost studovat křídové oceanické červené vrstvy (CORB) uložené za různých paleoenvironmentálních podmínek. Souvislý profil Bystrá ve slezské jednotce byl vybrán jako opěrný profil. Detailní biostratigrafický výzkum profilu pomocí foraminifer, dinoflagelátů a nanofosilií spolu s vybranými metodami sedimentologie, petrologie, mineralogie a geochemie umožní konstrukci lokálního stratigrafického standardu. Standard bude sloužit ke kalibraci vůdčích fosílií a ke korelaci s vybranými profily CORB račanské a bělokarpatské jednotky, jakož i interregionálním korelacím. Využití lokálního standardu metodami grafické korelace by mělo poskytnout přesné datování významných eventů v jednotlivých dílčích pánvích. Součástí tohoto záměru je datování nástupu CORB v různých jednotkách. Korelace CORB v jednotlivých dílčích pánvích a získaná paleoenvironmentální data pomohou vytvořit paleooceanografický model CORB vnějších Karpat.

Multidisciplinární projekt zaměřený na rekonstrukci rostlinných druhů a strukturu rašeliništních ekosystémů westphalského stáří pohřbených a "zakonzervovaných" in situ ve vrstvách sopečného popela v uhelných pánvích středních a západních Čech. Velmi bohatý a prostorově lokalizovaný materiál z výkopů obsahuje jedinečné informace o struktuře (plošné i vertikální), hustotě a druhovém složení bažinných rostlinných společenstev včetně podrostu a též o ekologických nárocích jednotlivých druhů s přesností,kterou neposkytuje žádná jiná metoda. Metoda rovněž umožňuje v řadě případů korelovat dosud jen izolovaně nalézané orgány rostlin (např. olistění, fruktifikace) s mateřskými rostlinami. Materiál bude detailně studován klasickými i speciálními paleobotanickými technikami (morfologie, ev. anatomie rostlin např. z fuzitizovaných pletiv). Aplikována bude též palynologie (disperzní sporová společenstva i spory in situ), uhelná petrologie a detailní tafonomická analýza nasbíraného materiálu.

Ordovické sedimentární sekvence okolí Petrohradu představují jedinečný sled kondenzované sedimentace s převahou bioklastických karbonátů temperátní zóny. Studium ichnostavby těchto usazenin může dát odpověď na následující otázky: l. Dešifrování epizod sedimentace, eroze a diagenetických alterací ordovických hornin v okolí Petrohradu i v celé baltické oblasti. 2. Prokáže-li se významná symetrie ve výskytu ichnotaxonů a stylů biogenního přepracování v průběhu jednotlivých sedimentárních sekvencí, výsledkem bude nejen upřesnění lokální a globální eustatické křivky pro období spodního a středního ordoviku, ale i teoretické obohacení paradigmat o vlivu úrovně mořské hladiny na ichnostavbu. 3. Předchozí studie v oblasti zjistily velkou intenzitu a hloubku bioturbace a bioeroze ve vrstvách biostratigraficky ekvivalentních spodnímu ordoviku. Takováto intenzita bioturbace nebyla pro spodní ordovik dosud předpokládána.