GACR

Současné globální stratotypy stupňů aeron a homer spodního siluru jsou nevyhovující nejen s ohledem na rozvoj nových nástrojů stratigrafické korelace, ale dokonce i z hlediska standardní biostratigrafie. V reakci na snahu mezinárodní subkomise pro stratigrafii siluru (ISSS) o jejich náhradu se navrhovaný projekt zaměřil na detailní, multidisciplinární výzkum potenciálních vhodných stratotypů v pražské synformě: profilu hranicí rhuddan/aeron u Hlásné Třebaně a profilu hranicí sheinwood/homer v lomu Kosov. Biostratigrafie a korelace profilů na základě graptolitů bude doplněna přehledem výskytu chitinozoí a konodontů. Horizonty a biozóny definující báze obou stupňů na stávajících mezinárodních stratotypech lze dobře identifikovat i na českých profilech. Kromě biostratigrafických markerů budou aplikovány i geochemické a petrofyzikální znaky, protože změny izotopového složení uhlíku a případné změny nebo cykly organické produktivity a rychlosti sedimentace černých břidlic mohou sloužit jako indikátory globálních změn prostředí využitelné pro chronostratigrafickou korelaci.

Cílem projektu je stanovení sekvenčně-stratigrafického rámce pro devonské události v karbonátových sledech Barrandienu a moravskoslezské oblasti Českého masivu; s důrazem na sedimenty, facie, paleontologický obsah a indikátory paleoklimatických nastavení. 

Izotopický systém Re-Os predstavuje unikátní prostredek k datování rudních mineralizací. Ceský masiv je významnou
metalogenetickou jednotkou v rámci evropských Variscid tím, že obsahuje velké množství rudních mineralizací a ložisek
ruzných typu (napr. hydrotermální Au, polymetalické Pb-Zn-(Ag), hydrotermální Sn-W greisenového typu, hydrotermální U a UAg-
Bi-Co-Ni, vulkanosedimentární Pb-Zn-Cu a Ni-Cu-(PGE) mineralizace). Stárí techto mineralizací je však v prevážné vetšine
neznámé a proto si tento projekt klade za cíl objasnit stárí vybraných jednotlivých typu mineralizací, urcit casovou
posloupnost/chemismus jednotlivých rudních generací a jejich vliv na izotopický systém Re-Os a možné genetické propojení s
predpokládanými zdroji bežných/vzácných kovu v rámci jednotlivých geotektonických jednotek Ceského masivu.

Obsáhlá a dosud z malé části zhodnocená a publikovaná floristická a téměř nepublikovaná palynologická data budou stratigraficky přehodnocena s cílem sestavit detailní biostratigrafické schéma svrchnopaleozoických pánví Českého masívu (ČM). Získané biostratigrafické údaje v kombinaci s vysoce přesným datováním synsedimentárních vulkanoklastik umožní detailní studium dynamiky floristických změn v intervalu od serpuchovu do sakmaru (cca 43 mil. let) jako možný důsledek tektonických procesů a zejména klimatických oscilací různých časových měřítek a intensity, Milankovičovými cykly počínaje až po globální trend rostoucí aridity. Společně s vysoce přesným radiometrickým datováním tufů bude možná i detailní korelace pánví ČM s paralickými pánvemi východní Evropy, kde přesná biostratigrafické členění a radiometrická data již existují. Radiometrická stáří dále zpřesní paralelizaci lokální a globální chronostratigrafické škály i časovou kalibraci stupňů.

 Území v ČR známé jako tzv. Černý trojúhelník bylo v nedávné minulosti zatíženo extrémní depozicí sloučenin síry. S vysokou atmosférickou depozicí síry byla nepochybně spojena i zvýšená depozice rtuti, ale výzkumem distribuce, dynamiky a osudu rtuti se zabývalo velmi málo českých studií . Teprve tato studie ohodnotí osud rtuti deponované v dobách vysoké imisní zátěže do lesních ekosystémů, zejména pak jak je v nynější době, kdy již došlo k velkému snížení emisí, exportována povrchovými vodami.

Bude zhodnocena úroveň zátěže, kterou představuje transport sloučenin rtuti z lesních ekosystémů do vodních toků a stupeň methylace v daném prostředí. Kombinace časových a prostorových dat přinese nové poznatky o dynamice rtuti a její toxické methylované formy v životním prostředí a určí faktory, které řídí její biogeochemickou transformaci a to i během krátkodobých povodňových situací. Tato studie přinese také nové poznatky s ohledem na otázky změn koncentrací rozpuštěného organického uhlíku v povrchových a půdních vodách, což je základní informace pro vědce studující globální klimatické změny.

Středověký hrad Veselí nad Moravou představuje v rámci Evropy unikátní lokalitu s množstvím dochovaných dřevěných staveb, konstrukčních prvků a organických zbytků. Pomocí mezioborového studia budou objasněny životní podmínky v rámci této lokality a antropogenní vliv na formaci říční nivy.

Cílem projektu je prostřednictvím speciální metodologie získat nové odpovědi na otázky podoby a zániku mladoneolitických rondelů. Mikromorfologická analýza propojená s radiokarbonovým datováním  a klasickou analýzou archeologických nálezů bude směřovat k řešení specifických otázek týkajících se existence neolitických rondelů, ojasnění především způsob a časový horizont zaplňování.

Komplexní a plošně rozáhlý výzkum litosferického svrchního pláště Českého masívu je založený na studiu bazaltů a jejich peridotitových xenolitů. Chemické, Pb-Sr-Nd izotopové a mikrostrukturně/texturní analýzy velkého souboru vzorků ukáže 3-D (příp. 4-D) heterogenitu složení, metasomatického postižení, deformace a seismických vlastností svrchního pláště pod 500 km dlouhou zónou kenozoických neovulkanitů. Výsledky přinesou základní znalosti fyzikálně-chemických vlastností svrchního pláště Českého masívu, které jsou v současnosti velmi nedostačující. Studovaná zóna neovulkanitů zahrnuje dvě tektonické domény se zřejmými rozdíly ve struktuře litosféry: Oherský rift a Labsko-oderskou zónu. Navrhovaný výzkum může objasnit procesy, které vedly ke kvazisynchronní vulkanické aktivitě v těchto dvou tektonicky odlišných regionech. Prostorová variace studovaných parametrů bazaltů a xenolitů může objasnit vzájemné příčinné vztahy mezi variskou teránovou stavbou fundamentu, strukturou a složením svrchního pláště a neovulkanismem.

Náplní projektu je komplexní geochemické studium reprezentativního souboru vltavínů s cílem objasnit jejich zdrojové materiály a procesy vzniku a distribuce. Součástí projektu je kromě makro- i mikroskopické charakterizace vzorků především jejich detailní chemická analýza kombinující řadu metod.

Projekt je zaměřen na odhad úhrnu usazených srážek, nalezení a ověření závislostí koncentrací polutantů (KP) v jednotlivých druzích srážek na meteorologických podmínkách, směrech transportu vzduchu, charakteru a podmínkách vzniku srážek. Pro vybrané srážkové a mlžné epizody bude na experimentálních povodích hodnocen vstup vody a polutantů do ekosystémů při uvažování místních i vzdálených zdrojů znečištění. Projekt zahrnuje dvě souběžně probíhající části  - experimentální a analytickou. Ročně bude odebráno po 12 vzorcích kumulovaných srážek na volné ploše a podkorunových srážek. Projekt je navržen na 5 let, aby bylo dosaženo počtu min. 50 odebraných vzorků každého druhu srážek na daném stanovišti, což umožní kvalitní zpracování výsledků projektu. Předpokládá se využití dosavadních datových řad pro rozpustné polutanty. Cíl projektu: (i) pomocí vodní bilance lesního patra odhadnout množství srážek z větrem hnané mlhy a nízké oblačnosti, (ii) specifikovat rozdíly KP v jednotlivých druzích srážek a (iii) odhadnout zdroje polutantů a jejich dopad na ekosystémy.