Jihlavské listy, 11.4.2019.
Populární astrofyzik Jiří Grygar z...
Ve středu 13. června 2012 v pražské Lannově vile převzalo z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše 19 mladých badatelů Prémii Otto Wichterleho. Prémie je udělována každoročně vynikajícím a mimořádně talentovaným badatelům do 35 let, aby je podpořila v jejich budoucích kariérách. Mezi mladými výzkumníky, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol v některém ze specializovaných pracovišť AV ČR, byli i dva zástupci z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Mgr. Oldřich Kepka, Ph.D., (1981) se podílel na přípravě fyzikálního programu pro navrhovaný detektor dopředných protonů pro experiment ATLAS. Ukázal, že pomocí těchto detektorů je možno efektivně využívat urychlovač LHC také jako dvoufotonový srážeč a demonstroval, že lze takto studovat některé zajímavé procesy, jako třeba anomální vazbu mezi W bosony a fotony s přesností, která není dosažitelná pomocí centrálního detektoru ATLAS. Výsledek je pro samotný projekt velmi důležitý a jedná se o hlavní fyzikální motivaci, proč tyto detektory postavit. Oceněny byly jeho aktivity při zpracování a analýze dat z experimentu ATLAS na LHC.
Mgr. Antonín Černoch, Ph.D., (1978) je mladý vědecký pracovník Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu AV ČR. Pracuje v oblasti kvantové optiky v laboratoři kvantové informace. Účastní se experimentů řešících diskriminaci a kopírování neznámých kvantových stavů jednotlivých fotonů na hranici přesnosti povolené kvantovou mechanikou. Dále se věnuje konstrukci kvantově informační hradel, jako je třeba hradlo kontrolovaného posunu fáze (C-PHASE). Tato hradla jsou univerzálními stavebními prvky budoucích kvantových počítačů. Byl členem kolektivu, který jako první realizoval přípravu zdroje tzv. Knillových-Laflammových-Milbournových dvoufotonových stavů. Tyto provázané stavy fotonů jsou nezbytné pro efektivnější kvantové počítání.