Tiskové zprávy

V hodnocení současné ekonomické situace obecně vysoce převažují kritické názory nad příznivým míněním. Nejmenší nespokojenost byla přitom zaznamenána v Maďarsku (40 % "špatná" ekonomická situace, ale jen 4 % "dobrá"), největší na Slovensku (70 % "špatná", 2 % "dobrá"). Mínění polské a české veřejnosti se nachází mezi nimi a momentálně se navzájem dosti podobá.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. Důvěru mu vyjadřují tři čtvrtiny dotázaných. Nejvýznamnější nárůst důvěry zaznamenala v našem zářijovém šetření česká vláda, když jí důvěru vyjádřila více než třetina respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících mají obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna se jeví jako důvěryhodná přibližně čtvrtině občanů, Senát pak pouhé pětině.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Výsledky ukazují, že lidé přikládají volbám do Poslanecké sněmovny relativně větší význam než volbám do Evropského parlamentu. Občané nejenže vyjadřují relativně častěji ochotu účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny (66 %) než do Evropského parlamentu (57 %), ale také častěji hodnotí vysokou volební účast jako pozitivum v případě národních voleb (70 %) než evropských (61 %).

V rámci červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se českých občanů mimo jiné zeptali, jak důvěřují některým českým a evropským institucím. Svou důvěru či nedůvěru mohli respondenti vyjádřit na škále 1 až 10, kde 1 znamenalo, že dané instituci dotázaný vůbec nedůvěřuje, a 10 znamenalo, že dané instituci důvěřuje absolutně.

Většina českých občanů je skeptická v pohledu na eventuální soulad budoucích rozhodnutí Evropské unie se zájmy České republiky i se zájmy jich samotných. Pouze 30 % respondentů věří, že budoucí rozhodnutí Evropské unie budou ve shodě se zájmy České republiky, zatímco 62 % tomu nevěří. V případě vlastních zájmů vyznívá vyjádření dotázaných ještě o něco málo skeptičtěji.

Polovina oslovených občanů se v červnu 2004 necítila být se způsobem, jakým funguje demokracie v České republice, příliš spokojena. Další pětina respondentů nebyla spokojena vůbec. Úplnou spokojenost s fungováním naší demokracie vyjádřilo necelé procento dotázaných. Docela spokojena byla čtvrtina účastníků výzkumu.

Při posuzování fungování demokracie v Evropské unii vypadala situace jinak.

V červnovém šetření CVVM měli respondenti, kteří se nezúčastnili voleb do Evropského parlamentu sdělit, z jakého důvodu nebyli volit.

Zhruba pětina oslovených občanů (21 %) uvedla jako důvod své absence ve volbách nespokojenost s politikou, jen o poznání méně pak neznalost kandidátů a pocit, že „můj hlas nic nerozhodne“ (18 resp. 17 %). 13 % respondentů zmínilo pobyt mimo bydliště a přibližně desetina dotázaných nezájem o Evropskou unii (případně Evropský parlament), nezájem o politiku obecně a nesouhlas se vstupem do EU.

Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl rovněž soubor otázek mapujících názory české veřejnosti na politické strany a na proces evropské integrace. Téměř třetina českých občanů starších 18 let nechová sympatie k žádné politické straně. Necelá čtvrtina respondentů sympatizuje s ODS, 13 % dotázaných vyjádřilo své sympatie KSČM a 9 % ČSSD.

Občané řadí politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně zleva doprava v pořadí KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS, přičemž poslední tři subjekty leží v pravé polovině použité škály. Vzdálenosti mezi sousedícími subjekty řazenými do pravé poloviny spektra jsou menší než vzdálenost mezi KSČM a ČSSD nebo mezi ČSSD a KDU-ČSL. Pořadí sebezařazení příznivců jednotlivých stran zleva doprava odpovídá pořadí těchto stran, i když jejich pozice se od umístění stran poněkud liší.