Filtrovat články

V polovině dubna bylo s politickou situací spokojeno 11 % dotázaných, nespokojenost vyjádřilo 57 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti dosahuje (stejně jako před dvěma měsíci) nejvyšších hodnot od února 2003. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji mladí lidé ve věku 15-29 let a ti, kdo označují svoji životní úroveň jako dobrou.

Číst dál...

V dubnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotily dvě pětiny (40 %) dotázaných, 43 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a 16 % ji charakterizovalo jako špatnou. Vnímání životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a potenciální voliči ODS.

Číst dál...

Češi si myslí, že nejvíce přispějí Evropské unii levnou pracovní silou a turistickými zajímavostmi. Pouze zlomek naší populace uvedlo, že bychom mohli EU přispět tradicemi, morálními hodnotami, náboženstvím, kvalitní průmyslovou produkcí, případně kvalitní zemědělskou produkcí. Slováci oproti nám významně upřednostňují svou pracovistost a píli, Poláci vidí jako významné své tradice, morální hodnoty, náboženství a také kvalitní zemědělskou produkci, Maďaři se více než my pyšní kulturou a uměním, pracovitostí, pilností i vědou a technickým rozvojem.

Číst dál...

V dubnu 2004 se těšil největší důvěře dotázaných prezident. Od nástupu Václava Klause do funkce důvěra občanů k prezidentovi neustále rostla a nyní se tento nárůst zřejmě zastavil. Prezidentovi republiky důvěřují v posledních měsících přibližně tři čtvrtiny obyvatel ČR. Nadpoloviční většina občanů vyslovila v dubnu 2004 důvěru také svému obecnímu zastupitelstvu, krajská zastupitelstva jsou důvěryhodná pro 39 % dotázaných.

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Ve svém volném čase jednou nebo vícekrát v týdnu 70 % lidí čte časopisy, 49 % poslouchá hudební nahrávky, 47 % se věnuje nějakému hobby, 45 % se schází s přáteli, známými či sousedy, 43 % čte knihy, 34 % sporuje nebo cvičí, 27 % se snaží zvyšovat si své jazykové nebo odborné znalosti, 23 % chodí na výlety do přírody a 21 % navštěvuje vinárny, kavárny či restaurace.

Číst dál...

V březnovém výzkumu vyjádřilo spokojenost se životním prostředím v republice 47 % dotázaných a stejná část – 46 % - byla nespokojena. Větší spokojenost panuje s životním prostředím v bydlišti – 76 %, zatímco nespokojena s prostředím v místě, kde žijí, je asi jedna čtvrtina dotázaných (23 %). Občanů jsme se také zeptali, nakolik oni sami přispívají k ochraně životního prostředí svým jednáním.

Číst dál...

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro naši veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v březnu.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (75 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (61 %) a naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (64 %) a noviny (59 %).

Číst dál...

S výjimkou péče o životní prostředí, kde skupina těch, kdo mluvili o zlepšení situace (38 %), převyšovala podíl vyjádření deklarujících zhoršení (10 %), česká veřejnost vnímá vývoj situace v loňském roce ve všech sledovaných oblastech spíše kriticky. Nejnepříznivěji přitom lidé vidí vývoj politiky zaměstnanosti, kde zhoršení konstatovaly téměř čtyři pětiny dotázaných.

Číst dál...

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v březnu 2004 61 % českých občanů. Naopak více než čtvrtina českých voličů (28 %) se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 11 % dotázaných zatím není rozhodnuto. Skutečná volební účast však bývá vždy nižší než účast deklarovaná. Stranické preference pro volby do Evropského parlamentu více méně kopírují březnové preference jednotlivých stran pro volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...