Tiskové zprávy

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy, N=827) byla položena otázka „V listopadu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 58 % dotázaných („rozhodně ano“ 25 % a „spíše ano“ 33 %), 30 % záporně („spíše ne“ 16 %, „rozhodně ne“ 14 %) a 12 % nevědělo. Navzdory uvedeným údajům lze nicméně na základě zkušeností z minulosti usuzovat, že voleb se zúčastní s největší pravděpodobností zhruba třetina oprávněných voličů.

Podle zářijového šetření CVVM lidé vkládají největší důvěru do osob, které znají (87 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (76 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (62 %) a sdělovací prostředky, jmenovitě televize (67 %) a noviny (61 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (51 %); dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém zářijovém šetření věnovalo mimo jiné tématu pohostinských zařízení a pití piva. Respondentů jsme se proto zeptali, zda si někdy zajdou nebo zašli do hospody, nebo do takového podniku, který by se dal jako hospoda označit, ať už zní jeho oficiální název jakkoli. Alespoň někdy v životě si do hospody zašly více než tři čtvrtiny českých občanů.

Lidem, kteří je pijí, pivo většinou chutná. Pouze 6 % z nich uvedlo, že jim pivo „spíše nechutná“. 39 % dotázaných naopak vypovědělo, že jim pivo „velmi chutná“, dalších 54 % pak zvolilo variantu „spíše chutná“. Nejoblíbenějším typem piva je výčepní světlá desítka, kterou preferuje 42 % respondentů. Asi pětina (19 %) dotázaných jako svůj oblíbený typ piva uvedla světlou dvanáctku, desetina světlou jedenáctku a 6 % preferuje černé pivo.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je nadále jako nejdůvěryhodnější jednoznačně hodnocen prezident Václav Klaus.

Zářijový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění se zaměřil především na význam piva a hospod pro českou kulturu a tradici. Naprostá většina respondentů (devadesát a více procent) se domnívá, že pivo je národním nápojem a představuje jednu z věcí, kterou se mohou Češi chlubit v zahraničí. Na druhé straně nezanedbatelná část respondentů prohlásila, že pivu je v České republice přikládán až příliš velký význam (63 %) a že pití velkého množství piva je špatnou vlastností obyvatel České republiky (67 %).

V rámci tematického šetření kulturních, sociálních a historických aspektů české hospody a piva byly položeny i dotazy, sledující obraz české hospody v očích veřejnost, přičemž nejčastěji uváděnou asociací k české hospodě je zcela pochopitelně pivo. Výzkum ukazuje, že hospody fungují jednak jako jakési zprostředkovatelny výpomoci všeho druhu, jednak jako místo odreagování se od každodenních starostí.

74 % dotázaných uvedlo, že někdy pije pivo, 26 % nikoli, přičemž pivo pijí výrazně častěji muži (90 %) než ženy (58 %). Asi polovina české populace vypije během jednoho týdne v průměru dva půllitry piva či více, přičemž 24 % svou spotřebu uvedlo v rozmezí dva až pět půllitrů, 13 % v intervalu šest až deset, 10 % mezi jedenácti a dvaceti a 3 % nad dvacet půllitrů.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém zářijovém šetření věnovalo mimo jiné tématu pohostinských zařízení a pití piva. Na úvod jsme se všech respondentů zeptali, kam si zajdou nejraději posedět, mají-li možnost si vybrat. Téměř čtvrtina dotázaných odpověděla, že žádné pohostinské zařízení nenavštěvuje. Přibližně stejný podíl respondentů však uvedl, že nejraději si zajde do hospody, hostince či pivnice.